Manželky obránců z pluku Azov: Zachraňte naše muže! Potřebujeme „novodobý Dunkerk“
Manželky obránců z kontroverzního pluku Azov, kteří jsou uvězněni ve sklepích oceláren Azovstal, volají po mezinárodní evakuační misi. Z rozbombardovaného Mariupolu chtějí kromě civilistů zachránit i členy armády, které jinak podle nich čeká brutální mučení a smrt. Potenciální záchrannou akci přirovnaly k bitvě u Dunkerku, kdy během druhé světové války spojenecké armády evakuovaly britská a francouzská vojska. „Nemůžeme mluvit jen o civilistech.“
Julija Fedusjuková (29), manželka člena batalionu Azov Arsenije Fedusjuka, a Kateryna Prokopenková, vdaná za velitele pluku Denyse Prokopenka, se v italském Římě snaží přesvědčit západní úřady, aby zorganizovaly evakuaci mariupolských vojáků. Reagují tímto na jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, během kterého se funkcionáři dohodli na evakuačním koridoru z oceláren Azovstal. Ten ale plánují zpřístupnit jen civilistům.
„Na životech vojáků také záleží, nemůžeme mluvit jen o civilistech,“ řekla pro zpravodajskou agenturu AP Julija. „Doufáme, že můžeme zachránit i vojáky. Ne pouze mrtvé, ne pouze zraněné, ale všechny.“ Ocelárny Azovstal jsou v tuto chvíli jediným zdrojem odporu v jinak zcela okupovaném přístavním Mariupolu. V rozsáhlé podzemní síti bunkrů se aktuálně nachází asi dva tisíce členů armády a tisíc civilistů.
Druhý Dunkerk s pomocí Evropy a USA
Kateryna doufá v misi „ve stylu Dunkerku“, při níž se v roce 1940 podařilo zachránit spojenecká vojska obklíčená německou armádou. „Můžeme podniknout tuhle extrakční operaci, která zachrání naše vojáky, naše civilisty, naše děti,“ uvedla. „Musíme to udělat teď hned, protože lidé umírají každou hodinou, každou sekundou.“ Obránci svým manželkám posílají děsivé fotografie a videa zraněných, s těžkými zraněními a gangrénou se podle nich potýká na 600 členů jednotek. Někteří mají zanícené střelné rány, jiní dokonce amputované končetiny.
Fedusjuková a Prokopenková požadují asistenci jak Evropy, tak i Spojených států. Upozorňují, že členové azovského pluku se okupantům nikdy nevzdají, bez západní pomoci tak pravděpodobně všichni skončí umučení k smrti. „Od roku 2014 neznáme žádného azovského vojáka, který by se vrátil živý po zatčení Rusy, takže budou mučeni a zabiti,“ varovala Fedusjuková. „To víme stoprocentně, takže to nepřipadá v úvahu.“
Batalion Azov je samostatným oddělením speciálních operací Ukrajinské národní gardy se základnou v Mariupolu u Azovského moře. V roce 2014 ho založili extrémně pravicoví aktivisté potom, co na východ Ukrajiny zaútočili proruští separatisté. Pluk v minulosti čelil těžké kritice kvůli svým nestandardním taktikám.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
