Sám ve válečné zóně: Bohdanovy (8) rodiče zabilo bombardování!
Oblast kolem ukrajinského města Bachmut patří k nejhůře bombardovaným a nejhůře zasaženým válečným zónám na Ukrajině. Boje tam probíhají prakticky neustále. Ukrajinským policistům se přesto podařilo odtamtud zachránit osmiletého chlapce jménem Bohdan. Jeho tátu, maminku a nenarozeného sourozence zabilo ruské bombardování. Nebylo možné je ani pohřbít. Těla zůstala ležet na ulici. Bylo ale potřeba dítě z první linie bojů zachránit. Policisté riskovali život a nakonec dítě ze smrtelně nebezpečných podmínek odvezli. Na bezpečnějším místě se ho ujala jeho teta.
Ukrajinská policie obdržela naléhavou zprávu z města Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. To se nachází v přední linii bojů a ukrajinští vojáci tam takřka denně odrážejí útoky ruských Vágnerovců a dalších jednotek. Město navíc čelí ustavičnému bombardování.
Policistům volal muž s tím, že je potřeba evakuovat teprve 8letého chlapce, který se k němu uchýlil a kterému ruské bombardování zabilo oba jeho rodiče. Přestože cesty do města jsou zničené a samotné město smrtelně nebezpečné, na místo vyrazili policisté, záchranáři i pracovníci sociální služby.
Ukrajinská policie popsala, že zachránci museli jít kus cesty pěšky a obrněné vozidlo nechat za sebou. Jak vyšlo najevo, rodiče svěřili Bohdana známému a odjeli na pohřeb příbuzného. Právě tehdy je smrtelně zasáhly střepiny nepřátelské střely. Bohdanova máma byla v té době v 7. měsíci těhotenství. Nenarozené miminko nepřežilo. Těla zůstala ležet na ulici. Kvůli neutuchajícímu bombardování je nebylo možné ani provizorně pohřbít. Když se Bohdan doslechl o tragickém osudu svých rodičů, popadl kolo a vyrazil ze svého útočiště na místo tragédie. Tam byl konfrontován s nemilosrdnou pravdou, že je nyní sirotek.
Policistům se naštěstí podařilo hocha najít a evakuovat ho na bezpečnější místo. S uklidněním dítěte jim pomohl i jejich jezevčík Rem, který Bohdana alespoň na chvíli přivedl na jiné myšlenky. Chlapce, kterého zachránili, se nyní ujme jeho teta z bezpečnější oblasti, informovala ukrajinská policie.
Americký prezident Donald Trump svými posledními prohlášeními k Rusku projevil jasný postoj a odhodlání, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura Reuters.
Zelenskyj reagoval na dnešní Trumpovo prohlášení, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Trumpova slova podle ukrajinského prezidenta přišla přesně v době, kdy se mohou věci změnit „díky síle využité v zájmu opravdového míru“, dodal Reuters.
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na síti X reagoval na slova Donalda Trumpa, že zkrátí Rusku lhůtu, do které požaduje konec války na Ukrajině. Medveděv napsal, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta. „Měl by pamatovat na dvě věci. 1. Rusko není Izrael ani Írán. 2. Každé nové ultimátům je hrozbou a krokem k válce. Ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale s (jeho) vlastní zemí,“ napsal Medveděv, jenž je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu a radikálními vyjádřeními.
Úder hackerů na Aeroflot: Agentura Reuters píše, že letecký dopravce zrušil 54 zpátečních letů, ale plánoval uskutečnit zbývajících 206 letů plánovaných na dnešek. Odletová tabule na Šeremeťjevu ukazovala, že desítky letů byly zpožděny o několik hodin, napsala agentura Reuters. Podle serveru Meduza Aeroflot, jeho dceřiná společnost Rossija a nízkonákladová divize Poběda zrušily více než stovku letů, včetně těch chystaných na další dny.
„Nesmíme zapomínat, že válka proti naší zemi se vede na všech frontách, včetně té digitální. Nevylučuji, že 'hackivisté', kteří se k incidentu přihlásili, jsou ve službách nepřátelských zemí,“ reagoval podle Reuters poslanec Anton Gorelkin.
Rusko kvůli vysoké domácí poptávce přechodně zakazuje ropným producentům vyvážet benzin. Zákaz bude platit do konce srpna. Dnes to podle agentury Reuters uvedla ruská vláda.
Cílem opatření je stabilizovat domácí trh v období vysoké sezónní poptávky. Vláda chce také zajistit dostatečné dodávky paliva pro ruské zemědělce.
Dříve se vývozní omezení vztahovala pouze na omezený objem benzinu prodávaného do zahraničí překupníky, zatímco velké ropné společnosti mohly vyvážet stále.
Na dotaz ohledně možného setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Donald Trump dnes podle AP odpověděl: „Už nemám takový zájem o mluvení.“ Trump od svého lednového návratu do Bílého domu telefonicky hovořil s šéfem Kremlu několikrát, osobně se od té doby prezidenti nesetkali. Kreml dříve během dneška podle AFP nevyloučil možné setkání Putina s Trumpem v září v Číně.
„Tu padesátidenní lhůtu, kterou jsem mu (Putinovi) dal, zkrátím,“ prohlásil nejprve na začátek jednání se Starmerem Donald Trump, aniž by uvedl, jak konkrétně hodlá termín zkrátit.
„Stanovím novou lhůtu asi 10 nebo 12 dní ode dneška,“ řekl později podle Sky News na dotaz novinářů. „Není důvod čekat... prostě nevidíme žádný pokrok,“ dodal. Podle Reuters zároveň řekl, že nový termín potvrdí dnes nebo v úterý.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset až dvanáct dní ode dneška. Novou lhůtu potvrdí v nejbližší době. Informovala o tom stanice Sky News nebo agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku.
Trump už o něco dříve bez podrobností řekl, že chce zkrátit padesátidenní lhůtu. Zopakoval, že ho ruský prezident Vladimir Putin velmi zklamal. Později také zmínil sekundární sankce, pokud Rusko neuzavře dohodu.
Ruští vojáci, kteří se už nechtějí podílet na bojích proti Ukrajině, čelí brutálním trestům, uvádí na svých internetových stránkách televize CNN. Informace o praktikách, jimž tyto vojáky vystavují jejich velitelé, zachycují Ukrajinci v odposleších nebo je natáčejí příslušníci ruské armády a pak se šíří na sociálních sítích.
V jednom zachyceném hovoru, který novináři ze CNN vyslechli, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům. Tato praktika se prý nazývá „oběť pro Babu Jagu“. Velitel jedné z ukrajinských dronových jednotek vystupující pod přezdívkou Munin řekl, že takový případ viděl dvakrát a mnohokrát o něm slyšel v odposlechnutých hovorech nepřítele. „Velkým ukrajinským dronům říkají Baba Jaga. V těch narušených lidech vyvolávají strašnou paniku,“ uvedl.
Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině se Kyjevu podařilo vrátit z ruského zajetí 5857 lidí a kromě toho ještě osvobodit dalších 555 lidí mimo dojednané výměny zajatců. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s členy týmu, kteří mají na starost osvobození a pomoc válečným zajatcům. Schůzky se zúčastnili i osvobození ukrajinští vojáci a civilisté.
„Hovořili jsme o tom nejdůležitějším: o návratu všech našich lidí domů,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. „Je důležité pokračovat ve výměnách, prověřovat situaci s každým jménem. Každý a každá je důležitý. Jsem vděčný všem, kdo se snaží ze všech sil o výměny, a všem, kdo pomáhají. Děkuji i našim vojákům, kteří Ukrajině doplňují fond (zajatých ruských vojáků) na výměny,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump chce zkrátit 50denní lhůtu, kterou dal nedávno ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Šéf Bílého domu před jednáním s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku před novináři zopakoval, že ho Putin velmi zklamal.
„Tu 50denní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím,“ prohlásil Trump. Neuvedl však, o kolik dnů ji zkrátí.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že vysoce přesnými zbraněmi zaútočilo na vojenské letiště a sklady munice. Uvedlo rovněž, že ruská vojska dobyla další dvě vsi na východě Ukrajiny, Bojkivku a Belhijku. Ukrajinská armáda podle agentury Interfax-Ukrajina ještě v neděli připustila, že ruské jednotky dosáhly určitého postupu mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou v Doněcké oblasti, kde se odehrává hlavní nápor ruské ofenzivy.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na město Kropyvnyckyj.
Lidé museli během ruského útoku na Kyjev nocovat v metru. Podívejte se na aktuální snímky.
Ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost Naftohaz uzavřela první dohodu o nákupu plynu s ázerbájdžánskou firmou SOCAR. Ukrajinská společnost uvedla, že dohoda se týká malého objemu plynu. Harmonogram dodávek neupřesnila, uvedla dnes agentura Reuters.
„Rovněž poprvé se zkušební dodávka plynu uskutečňuje transbalkánským koridorem přes Bulharsko a Rumunsko,“ uvedl Naftohaz. „Jde o malý objem, ale je to strategicky důležitý krok, který otevírá cestu k dlouhodobé spolupráci,“ uvedl generální ředitel Naftohazu Serhij Koreckyj.
Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Europoslanec to napsal na svém účtu na sociální síti X. ČTK se ho snaží kontaktovat. Moldavský server Cotidianul informoval, že místní úřady politika označily za nežádoucí osobu a vyhostily ho.
Kišiněv uvedl, že Dostál „je hrozbou pro veřejný pořádek a národní bezpečnost“ Moldavska. Tato země vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu má v posledních letech napjaté vztahy s Moskvou, kterou obviňuje z vedení hybridní války, vměšování do voleb a šíření dezinformací s cílem svrhnout moldavskou prozápadní vládu a zmařit cestu Moldavska do Evropské unie.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 324 dronů, čtyři střely s plochou dráhou letu Ch-101 a tři letecké rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 309 dronů a dvě střely Ch-101, tvrdí ukrajinské letectvo. Dodalo, že na třech místech byly zaznamenány zásahy dvěma střelami a 15 drony, ale rakety Kinžal nezasáhly své cíle. Hlavním cílem útoku byl Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, kde se nachází důležitá letecká základna.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
Vzdušný prostor Litvy dnes ráno narušil blíže neurčený objekt, zřejmě dron, který přiletěl z Běloruska. Agentura DPA uvedla, že podle národního krizového centra více lidí hlásilo, že ve výšce asi 200 metrů vidí bezpilotní stroj. Naposledy byl spatřen nedaleko metropole Vilniusu.
Mluvčí krizového centra Darius Buta uvedl, že kvůli objektu je v pohotovosti policie a že v současnosti nejsou k dispozici informace, že by objekt pro obyvatele tohoto pobaltského státu představoval nebezpečí. „Snažíme se zjistit, kde se nachází a kam mohl spadnout,“ dodal Buta.
Několik obyvatel výškového domu v noci na dnešek utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na Kyjev. Údaje o jejich počtu se liší, vedení městské vojenské správy uvádí osm zraněných, starosta Vitalij Kličko pět. Kvůli operacím ruského letectva vzlétly polské stíhačky. Moskva bez podrobností informovala o ukrajinských dronových útocích.
Mezi zraněnými v kyjevské Darnycké čtvrti je tříleté dítě. Čtyři lidé skončili v nemocnici. Tlaková vlna vyrazila okna v bytech mezi šestým a jedenáctým patrem. Poškozená jsou i auta zaparkovaná v okolí domu.
Čtyři členové Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), které při návratu z Ruska nevpustilo Lotyšsko, se už dostali do unijního schengenského prostoru. Informaci Deníku N dnes ČTK potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake. Komunistická strana dříve uvedla, že čtveřice byla v Rusku na soukromé cestě.
„Česká skupina je již v schengenském prostoru, a z konzulárního pohledu je tak případ uzavřen. Opět upozorňujeme, že doporučení české diplomacie je do Ruské federace necestovat,“ uvedl Drake.
Rusko a Severní Korea v neděli obnovily přímé letecké spojení mezi Moskvou a Pchjongjangem, informovala dnes agentura Kjódó. Podle Reuters pravidelné lety mezi těmito dvěma městy naposledy fungovaly v polovině 90. let minulého století.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vážení čtenáři, s díky za sledování ukrajinského online zpravodajství přejeme dobrou noc. Pokračujeme zase od rána.
Odpoledne v Sumské oblasti přišli o život tři lidé, když ruský dron zaútočil na autobus převážející civilisty, informovaly ukrajinské úřady. Útok na autobus s civilisty se stal severně od regionální metropole Sumy. Dvacet cestujících z autobusu utrpělo různě závažná zranění, uvedla prokuratura. Zemřely ženy ve věku 66, 74 a 78 let.
„Papež dnes ráno přijal ve Vatikánu Jeho Eminenci Antonije, metropolitu volokolamského, odpovědného za vnější vztahy Moskevského patriarchátu. Jednalo se o první setkání Lva XIV. s ruským pravoslavným metropolitou,“ informovala služba Vatican News.
Antonij vede vnější vztahy ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu - kterou vede metropolita Kirill, blízký spojenec Vladimira Putina a podporovatel invaze na Ukrajinu - od června 2022. „V této roli se několikrát setkal s papežem Františkem, naposledy v červenci loňského roku ve Vatikánu,“ dodává Vatican News. O obsahu jednání nic nespecifikuje.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podpořil nezávislé protikorupční orgány v zemi. Ve vyjádření na sociální síti X šéfka unijní exekutivy rovněž přislíbila pokračující podporu Kyjevu na cestě do Evropské unie.
Von der Leyenová žádala Zelenského již před několika dny o vysvětlení toho, proč podepsal zákon oslabující boj s korupcí. Kontroverzní předpis vyvolal protesty na Ukrajině i negativní reakce mezi ukrajinskými spojenci. Zelenskyj po kritice slíbil nezávislost protikorupčních agentur obnovit a ve čtvrtek předložil parlamentu nový zákon.
„Ukrajina toho na své evropské cestě dosáhla již mnoho. Musí stavět na těchto pevných základech a zachovat nezávislé protikorupční orgány, které jsou základními kameny ukrajinského právního státu,“ napsala von der Leyenová s tím, že měla s ukrajinským prezidentem „dobrou konverzaci“. „Ukrajina může počítat s naší podporou, aby dosáhla pokroku na své evropské cestě,“ dodala.
Admiralitu v Petrohradu, kde sídlí velitelství vojenského námořnictva, dnes navštívil prezident Vladimir Putin, aby podle ministerstva obrany prověřil průběh cvičení Červencová bouře. V Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři se do manévrů, které dnes skončily, zapojilo více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil. Součástí bylo podle ruského ministerstva i odpálení střel s plochou dráhou letu Kalibr a protilodních střel Granit a Onix z fregaty, jaderné ponorky a z pobřeží Barentsova moře.
Ruské úřady již dříve zrušily hlavní přehlídku vojenského námořnictva, kterou v posledních letech pořádaly v poslední červencovou neděli v Petrohradu, Putinově rodném městě. Mluvčí Kremlu tento krok dnes vysvětlil bezpečnostními důvody. „Je to spjato s celkovou situací. Zajištění bezpečnosti je nade vše,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 99 ukrajinských dronů nad 11 ruskými regiony, anektovaným Krymem a Černým mořem, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O škodách způsobených nálety se nezmínilo.
Později ministerstvo na sociální síti napsalo, že ruské síly během 24 hodin zničily 291 ukrajinských bezpilotních letounů, dvě řízené letecké bomby a tři rakety vypálené z raketometu Vampire české výroby.
Čtyři členy Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) při návratu z výletu do Ruska nevpustili na pozemní hranici do Lotyšska, přes které chtěli jet zpět do Česka. Zatím tak zůstávají v Rusku.
„Skupina českých občanů nebyla při návratu z Ruské federace vpuštěna na území Lotyšska z důvodu možného ohrožení vnitřní bezpečnosti,“ uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake. „Tito občané se obrátili na českou ambasádu v Rize s žádostí o asistenci. S ohledem na doporučení MZV necestovat do Ruské federace a obecně známému faktu, že vnější schengenská hranice s Ruskem zůstává uzavřená, je možná konzulární pomoc omezena,“ doplnil.
Mluvčí komunistů Roman Roun řekl serveru Novinky.cz, který na případ upozornil, že skupina členů strany byla v Rusku na soukromé cestě.
OBRAZEM: Ukrajinští armádní medici poskytují pomoc raněným vojákům poblíž fronty v Doněcké oblasti. Občas si musejí svítit jen čelovkami.
Padající trosky ukrajinských dronů narušily dodávky elektřiny pro železnici a provoz na tratích v části Volgogradské oblasti, oznámil gubernátor tohoto ruského regionu Andrej Bočarov. Nálet se podle něj obešel bez obětí a raněných.
Dva muži ve věku 50 a 56 let přišli o život při výbuchu miny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informovala dnes oblastní správa.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Ukrajinské jednotky úspěšně zmařily pokus ruské armády postoupit hlouběji do Sumské oblasti. Oznámil to vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Alexander Syrský během zprávy prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Jak uvedl sám Zelenskyj, zvláštní pozornost byla v zprávě věnována situaci na Pokrovském směru v Donbasu, kde jen za poslední den došlo k 51 bojovým střetům.
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete naše zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme dobrou noc.
V Permu byl zatčen Leonid Meljochin, ruský opoziční aktivista a bývalý účastník protestů, na základě obvinění z „ospravedlňování terorismu“, informuje kanál Něchta (Nexta). „Dříve žádal o politický azyl v USA, ale ten mu byl zamítnut a byl deportován. Po příjezdu do Ruska byl Meljochinokamžitě zadržen. Byl hledán pro údajné vazby na „velitelství Navalného,“ dodal kanál.
„V noci z 25. na 26. července vzplanul ruský letoun Su-27UB na letecké základně Armavir v ruském Krasnodarském kraji,“ hlásí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a sdílí video hořící stíhačky.
„Letecká základna Armavir a její letadla se používají především k výcviku kadetů Krasnodarské vyšší vojenské letecké školy. Odpor proti kremelskému režimu uvnitř Ruska roste. Ukrajinská vojenská rozvědka připomíná, že každý zločin spáchaný proti ukrajinskému lidu bude potrestán,“ dodává nejednoznačně.
Litva vyčlení 30 milionů eur (737 mil. Kč) na nákup systémů Patriot pro Ukrajinu, uvedla ministryně obrany Dovilė Šakalienėová podle kanálu Něchta (Nexta).
Ruská vojska dobyla další dvě ukrajinské vsi, Zelenyj Haj v Doněcké oblasti na východě země a Malijivku, ležící v Dněpropetrovské oblasti poblíž administrativní hranice s Doněckou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se dosud nevyjádřila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil odvetu za ruské útoky. „Ruské vojenské podniky, ruská logistika, ruská letiště by měly pocítit, že ruská válka má pro ně reálné důsledky. Přesnost našich dronů a každodenní charakter ukrajinských odplat jsou jedním z argumentů, které rozhodně přiblíží mír,“ napsal na sociální síti.
Ukrajinské drony nad ránem zasáhly ve Stavropolském kraji na jihu Ruska podnik Signal, který vyrábí rušičky pro letecké, pozemní a námořní síly a je na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Japonska a Ukrajiny, informoval telegramový kanál Astra s odvoláním na záběry pořízené místními obyvateli. Gubernátor Vladimir Vladimirov uvedl, že drony útočily na průmyslové objekty a způsobily nevelký požár, nálet se obešel bez obětí a raněných.
Dva mrtvé si vyžádal útok ukrajinského dronu na automobil v Rostovské oblasti, uvedl gubernátor tohoto ruského regionu Jurij Sljusar, podle kterého vůz shořel a experti se snaží určit totožnost obětí.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Americký prezident Donald Trump chce zachovat omezení strategických jaderných zbraní USA a Ruska, jak je stanovuje smlouva Nový START, která vyprší v únoru. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž to dnes Trump řekl novinářům, když opouštěl Bílý dům před cestou do Skotska.
„To není dohoda, u níž chcete, aby vypršela. Začínáme na tom pracovat,“ uvedl americký prezident. „Když zrušíte jaderná omezení, je to velký problém,“ řekl také. Bylo to poprvé, co se takto o dohodě od lednového nástupu do funkce vyjádřil.
Nový START byl podepsán v roce 2010 v Praze a je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi. Stanoví, že Rusko a Spojené státy nesmí rozmístit více než 1550 strategických jaderných hlavic na 700 mezikontinentálních balistických střelách, ponorkách a bombardérech.
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online k dění kolem Ukrajiny. Přenos bude pokračovat zase od rána, přejeme dobrou noc.
Ukrajinci hledají recept, jak se efektivně bránit před nálety stovek laciných íránsko-ruských dronů Šáhid/Geran. Bude fungovat koncept protidronového dronu, který zlikviduje kamikaze útočníka, ale sám se vrátí na zem k dalšímu použití? Kanál Něchta (Nexta) sdílí video testu, v němž úspěšně zlikviduje ruský dron Lancet.
Nejméně šest obětí si dnes vyžádal výbuch v obytném domě v ruském městě Saratov. Uvedlo to podle médií ruské ministerstvo pro mimořádné situace, podle něhož ve výškovém domě patrně explodoval plyn. Výbuch podle tisku poškodil tři desítky bytů. Počet obětí postupně vzrůstá, jak záchranáři nalézají další těla v sutinách, mezi oběťmi je i dítě. Pátrání v troskách pokračuje.
„Záchranáři vyprostili z trosek zraněného a předali jej lékařům. Bohužel zemřel. Počet mrtvých vzrostl na šest,“ citovala agentura TASS vyjádření ministerstva. Dotyčný muž byl zaklíněn mezi betonovými panely déle než šest hodin.
Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.
Popov se zúčastnil soudu prostřednictvím videa z vyšetřovací vazby v Tambově. Odvolání soud posuzoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, na čemž trvala prokuratura kvůli zachování služebního tajemství. Obhajoba naopak uváděla, že v případu žádné tajnosti nefigurují.
Podle odsuzujícího verdiktu Popov spolu s podnikatelem Sergejem Mojsejevem rozkradli kovové konstrukce za 133 milionů rublů (asi 35 milionů Kč) z prostředků poskytnutých úřady v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. V předvečer odvolacího soudu tyto úřady udělily generálovi podle Kommersantu řád za zásluhy, konkrétně za odražení ukrajinské ofenzivy v roce 2023.
Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.
V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu a horní patro léčebny pro pacienty s tuberkulózou. Starosta druhého největšího města na Ukrajině Ihor Terechov informoval o jednom mrtvém. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti na telegramu o této oběti neinformuje, uvádí ale, že zraněných je 14 lidí. Záchranáři dále pátrají po dvou lidech v poškozené léčebně.
Mezi členskými zeměmi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska, je i Česko. Na síti X to dnes uvedla česká diplomacie. O iniciativě 41 států informovala ve čtvrtek s odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa agentura Reuters. Které další státy vedle Nizozemska se k ní připojily, ale Veldkamp ani Reuters neupřesnili.
„Česko společně s dalšími 40 státy OBSE podpořilo spuštění tzv. Moskevského mechanismu, jehož cílem je prošetřit zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci ze strany Ruské federace. Klíčový nástroj OBSE pro vyšetřování zločinů proti ukrajinským civilistům. Pomáhá stíhat viníky,“ napsalo dnes k věci české ministerstvo zahraničí.
Pavel označil setkání s japonským císařem za velice vstřícné. Hovořili podle něj například o světové výstavě Expo či o tom, jak Česko pomáhá Ukrajině.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 120.343 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským bude možná teprve jako poslední krok při řešení konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Takové setkání by podle něho mělo sloužit k potvrzení dohody mezi oběma znepřátelenými stranami, ke které je však velmi daleko.
Rusko ráno podniklo dronový útok na ves Poltavka na východě ukrajinské Záporožské oblasti, při kterém přišel o život 63letý muž, uvedl šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Jinde v této oblasti, přes kterou prochází fronta, v důsledku ruského ostřelování utrpěla těžké zranění o rok starší žena. V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu zdravotnického zařízení. Jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinského druhého největšího města Ihor Terechov.
Ukrajinská kordistka Vlada Charkovová se po triumfu na mistrovství světa v Tbilisi odmítla zúčastnit společného focení s dalšími medailisty kvůli přítomnosti stříbrného fleretisty Kirilla Borodačova z Ruska, které je s Ukrajinou ve válce. Informoval o tom ukrajinský šermířský svaz.
Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.
„Americký prezident nám bude tyto systémy dodávat, prodávat. Naším úkolem je sehnat peníze na všech deset,“ cituje Zelenského AFP. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. „Nyní pracujeme s nizozemskými partnery,“ uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři, o němž dnes informují média.
Hrozbou pro demokracie není jen vojenská síla, země jako Čína či Rusko je ohrožují například kybernetickými útoky nebo prostřednictvím využívání sociálních sítí a umělé inteligence. V projevu na Tokijské univerzitě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Demokratické země by podle něj měly co nejvíce spolupracovat a násobit tak své schopnosti se bránit.
Česko má s kybernetickými útoky z Číny i Ruska zkušenost, podotkl prezident. Letos v květnu česká vláda oznámila, že se čínští hackeři nabourali do systémů ministerstva zahraničí. Útok od roku 2022 směřoval proti jedné z jeho neutajovaných komunikačních sítí české diplomacie. Jako další příklad Pavel zmínil loňské prezidentské volby v Rumunsku, jejichž první kolo hlasování zrušil ústavní soud se zdůvodněním, že krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského, mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci.
Dva regiony na jihu Ruska v noci na dnešek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.
Ruské vojenské námořnictvo zahájilo rozsáhlé cvičení v Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři. Do manévrů, které potrvají do 27. července, je zapojeno více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké ruského ministerstva obrany.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Bývalý ukrajinský generál Zalužný varuje, že válka s Ruskem by mohla trvat až do roku 2034.
Rusko rozmisťuje poblíž estonských hranic další systémy elektronického boje.
Osudy sedmi politických vězňů z Ruska či Běloruska představuje nová výstava na pražské Náplavce. Lidé si mohou edukativní bannery prohlédnout do čtvrtka 14. srpna.
Cílem je upozornit na problematiku a později podklady z výstavy šířit do dalších českých měst nebo škol. Výstavu připravilo ministerstvo zahraničí ve spolupráci s organizacemi Člověk v tísni, Prague Civil Society Centre a Gulag.cz. Zástupci ministerstva a organizací to dnes řekli novinářům při vernisáži.
Ursula von der Leyenová vyzývá Čínu, aby využila svůj vliv na Vladimira Putina a přiměla ho k vážné účasti na mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom ukrajinský deník The Kyiv Independent.
V Charkově dnes odpoledne probíhala pomoc obětem útoků. Ruské síly svrhly dvě letecké bomby přímo na město, z nichž jedna explodovala v blízkosti obytné oblasti. Informuje o tom ukrajinský prezident na síti X.
Nejméně 41 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, informovala ukrajinská prokuratura, podle které jsou mezi raněnými čtyři dívky ve věku od 28 dnů po 17 let a dva chlapci ve věku dvou měsíců a 17 let.
Dva mrtvé a 14 zraněných si vyžádal ruský nálet na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajině, oznámili záchranáři, zatímco ranní útok na Čerkasy v centrální části země si podle nich vyžádal 12 zraněných.
Nizozemsko a dalších 40 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska. S odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa o tom dnes informovala agentura Reuters. Nebylo bezprostředně jasné, zda se k věci připojila také Česká republika.
„Nizozemsko a partnerské země přispívají k odhalení pravdy a zajištění odpovědnosti za ruské válečné zločiny na Ukrajině,“ uvedl ministr na síti X. Neupřesnil, které další země se k výzvě připojily.
Nejméně 37 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, uvedl starosta Ihor Terechov. Hustě osídlenou čtvrť města na východě Ukrajiny, které leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem, podle starosty přes den zasáhly dvě ruské řízené letecké bomby, každá o váze 250 kilogramů. Poškodily podle něj desítky budov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil nálet jako naprosto nesmyslný z vojenského hlediska a vybídl partnery k další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
„V tu chvíli byli venku lidé. Je zázrak, že nikdo nezahynul,“ napsal starosta na sociální síti. Mezi raněnými jsou podle něj i děti.
Při náletu utrpěly škody dvě desítky obytných budov, 17 paneláků a tři rodinné domky. Exploze rozbily více než 600 oken. Sedm aut shořelo, dalších 18 je poškozeno. Škody utrpěl také textilní podnik, kancelářská budova městského podniku a sklady. Škody na elektrické síti slibují energetici opravit a ještě do večera obnovit dodávky elektřiny.
„Právě jsem schválil text návrhu zákona, který zaručuje skutečné posílení systému právního řádu na Ukrajině, nezávislost protikorupčních úřadů a také spolehlivou ochranu systému právního řádu před jakýmkoli ruským vlivem nebo zasahováním,“ ohlásil Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj . „Je důležité, že zachováváme jednotu. Je důležité, že zachováváme nezávislost. Je důležité, že respektujeme postoj všech Ukrajinců a jsme vděčni každému, kdo je s Ukrajinou,“ dodal prezident.
V úterý ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou národní protikorupční úřad NABU a speciální protikorupční prokuratura SAP podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu. Tento krok vyvolal největší protesty v ulicích Kyjeva a dalších ukrajinských měst za dobu ruské invaze do země i kritiku ze strany Evropské komise i představitelů členských zemí EU.
Zelenskyj ve středečním večerním projevu oznámil, že předloží parlamentu nový zákon, který bude splňovat „všechny normy pro nezávislost protikorupčních institucí“
Představitelé Evropské unie na dnešním summitu v Pekingu vyzvali Čínu, aby pomohla prosadit příměří na Ukrajině a přiměla Rusko k jednání.
Server Meduza píše s odvoláním na ukrajinský kanál Exilenova+ o útoku na ropný sklad poblíž letiště v Soči. Kromě toho byl podle stejného zdroje zasažen železniční most v letovisku Adler nedaleko Soči. V obci Sirius, která se nachází několik desítek kilometrů od Soči, byl zasažen ropný sklad, dodala Meduza, v tomto případě s odvoláním na starostu Dmitrije Pliškina.
Charkovská oblastní prokuratura na telegramu uvedla, že při ruském nočním útoku leteckou pumou na obec Pidlyman v Izjumském okrese zahynula tříčlenná rodina - sedmapadesátiletá žena, její o rok starší manžel a šestatřicetiletý syn, kteří dříve uprchli z nedaleké obce Bohuslavka. Obě místa se nacházejí poblíž frontové linie.
Gubernátor Krasnodarského kraje Kondratěv na telegramu napsal, že jím spravovaný region byl vystaven masivnímu ukrajinskému útoku. V Soči podle něj dopadly trosky sestřeleného dronu na ulici, kde se v tu chvíli nacházely dvě ženy, obě zemřely. „Trosky dronu dopadly také na území ropného skladu. V důsledku útoku bylo zraněno 11 lidí,“ dodal regionální činitel.
Ruské ministerstvo obrany na telegramu oznámilo sestřelení 39 ukrajinských dronů během noci nad Černým a Azovským mořem a také nad Krasnodarským krajem. Ráno pak ještě hlásilo likvidaci tří bezpilotních letounů nad anektovaným ostrovem Krym a Belgorodskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Agentura Ukrinform píše o zničení devítipatrové budovy v Oděse. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba na telegramu napsal, že Rusové v noci zaútočili na přístavy, dopravní uzly a obytné části Oděské oblasti.
Podle agentury Unian byly výbuchy v noci slyšet i ve městě Čerkasy, kde jsou zranění civilisté, a podle webu Ukrajinska pravda ruské drony útočily na Mykolajiv, kde vypukly požáry.
Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) rozjela nový pilotní projekt pro rodiny v nouzi na Ukrajině s názvem Naplň talíř. Pomoc je cílená, lidé mohou věnovat peníze na měsíční potravinový balíček pro konkrétní osobu ze seznamu rodin. Nejvíce ohrožené rodiny s dětmi, které se ocitly v těžké životní situaci, aktivně vyhledává místní Charita Lopatyn. Její zástupci zajistí složení balíčků z dostupných místních potravin a postarají se o jejich pravidelné doručování, řekl dnes ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil.
„Rusko zaútočilo na Oděsu. Jedním ze zasažených objektů je trh Pryvoz. Oděský Pryvoz není jen tržnice, je to skutečné srdce Oděské oblasti, kde pulsuje život,“ uvedla k útok na Oděsu Státní služba pro mimořádné situace (DSNS), která na facebooku zveřejnila také fotografie a video z místa, na nichž je vidět historická budova zachvácená plameny, dýmem a zasahující hasiči.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. S odvoláním na místní úřady o tom píše server Ukrajinska pravda. Ve městě podle něj vypuklo několik požárů, ruský úder zasáhl trh Pryvoz. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, Moskva se nevyjádřila.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu zajatců v rámci dohody dosažené při přímých jednáních v Istanbulu, uvedli prezident Volodymyr Zelenskyj i Moskva.
Today, already the 9th stage of the exchange agreed in Istanbul took place. Seriously ill and severely wounded defenders are returning home. We can now share the details — across all stages of the recent Istanbul agreements, we have managed to bring back more than 1,000 of our… pic.twitter.com/WDGDlNAyy4
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 23, 2025
Jeden z ukrajinských vyjednavačů, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, po dnešní schůzce ukrajinské delegace s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že se jednalo i o potřebě čtyřstranné schůzky prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska, Zelenského, Donalda Trumpa, Recepa Tayyipa Erdogana a Putina, „abychom přešli ke skutečným jednáním o ukončení války", jak napsal na sociální síti.
Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov po jednání v Istanbulu prohlásil, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří.
Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně 1200 zajatců z každé strany, řekl ruský vyjednavač Medinskij. Ukrajina podle něj zadržuje 30 ruských civilistů.
Ukrajina na jednání v Istanbulu navrhla uspořádat schůzku prezidentů Zelenského a Putina do konce srpna, prohlásil ukrajinský vyjednávač Umerov.
Třetí kolo rusko-ukrajinských přímých jednání v Istanbulu skončilo. Strany se dohodly na výměně zajatých vojáků i civilistů, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj o hlavním výsledku rozhovorů, které trvaly jen asi 40 minut. O tom, že strany se dnes setkaly ani ne na hodinu, informovala také ukrajinská televize Suspilne.
Nyní podle agentur začínají v Istanbulu vlastní mírová jednání, kterých se účastní celé ruské a ukrajinské delegace. „Konečným cílem jednání je příměří, které otevře cestu k míru,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan na úvod. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, aby krveprolévání skončilo co nejdříve.
V Istanbulu spolu jednají šéfové ruské a ukrajinské delegace Vladimir Medinskij a Rustem Umerov mezi čtyřma očima, uvedly dnes večer ruské agentury s odvoláním na své zdroje. Stalo se tak krátce poté, co obě delegace přicestovaly do istanbulského paláce Çiragan na třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů. Ještě dříve se na místo dostavila turecká delegace.
„Schůzka vedoucích delegací Ruska a Ukrajiny v paláci Çiragan se koná mezi čtyřma očima,“ citovala agentura Interfax svůj zdroj obeznámený se situací na místě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po kritice slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur, nyní nově podřízených prokuratuře, uvedla to agentura Reuters. O den dříve ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu. Tento krok vyvolal protesty v ulicích Kyjeva a dalších velkých ukrajinských měst i kritiku ze strany Evropské komise i představitelů členských zemí EU. Zelenskyj nyní oznámil, že předloží parlamentu nový zákon.
Ruská a ukrajinská delegace přijely do istanbulského paláce Çiragan na třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů, uvedly tiskové agentury.
Ukrajinskou delegaci, která přijela do Turecka na jednání se zástupci Ruska, dnes v Ankaře přijal prezident Recep Tayyip Erdogan. Jednalo se o možné čtyřstranné schůzce prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska v zájmu ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedl na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Poslanec za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o poslancově smrti. Upozornil na to dnes server BBC News, jehož zprávu převzala i další média.
„Byl nemocen, vážně nemocen. Nemoc se ukázala být silnější,“ řekl Volodin o Tarasenkově skonu hned poté, co Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, přijala kontroverzní zákon o postihu za vyhledávání extremistického obsahu na internetu.
Ze záznamů dumy o činnosti poslance však vyplývá, že Tarasenko v den své smrti hlasoval desetkrát pro a jednou proti. Mimo jiné podpořil zákon o vypovězení úmluvy o mokřadech a ve třech čteních hlasoval pro návrh zákona, který umožňuje manželkám vojáků zabitých ve válce proti Ukrajině používat jejich vozidla, dokud se nevyřídí dědictví.
Na Ukrajině policie zadržela administrátora jednoho z největších ruskojazyčných webů sloužících kybernetické kriminalitě, uvedl Europol.
Komplexní servisní podporu tanků Leopard 2A4 bude mít na starosti německá společnost Rheinmetall Landsysteme. Ministerstvo obrany ČR plánuje v létě uzavřít s firmou sedmiletou smlouvu, výše byla stanovena až na 6,16 miliardy korun bez DPH. Částka ale nemusí být vyčerpána, bude záležet na skutečných potřebách armády. Ministryně Jana Černochová (ODS) dnes se zakázkou seznámila vládu.
Firma Rheinmetall tanky české armádě dodává. Zajistí servisní podporu, opravy nebo dodávky náhradních dílů. Do servisu postupně zapojí firmy českého obranného průmyslu.
Německé tanky Leopard 2A4 nahrazují v české armádě stroje sovětské výroby T-72, které nyní podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště. Obsahem smlouvy jsou servisní podpora, technicko-logistická a postprodukční podpora, opravy přímo vyměnitelných dílů či dodávky náhradních dílů a školení.
Ruská delegace dnes odpoledne přiletěla do Istanbulu, kde bude jednat s ukrajinskými zástupci, oznámila ruská státní agentura TASS. Ukrajinská diplomatická výprava se podle agentury Reuters po cestě zastavila v Ankaře na bilaterální jednání s tureckými činiteli. Třetí kolo přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem je v Istanbulu naplánováno na večer. Očekává se, že rozhovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Německá vláda schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů, informovali ministři obrany a hospodářství Boris Pistorius a Katherina Reicheová. Podle Pistoriuse by nemělo smysl poskytnout armádě více peněz, kdyby je nemohla rychle a účinně využít.
„Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl na tiskové konferenci Pistorius. V návrhu zákona se píše o ohrožení Ruskem, kvůli kterému je nutné zlepšit obranyschopnost bundeswehru. Bezpečnost země přitom nesmí podle předkladatelů zákona trpět kvůli příliš dlouhým výběrovým či povolovacím řízením.
Zákon, který ještě musejí schválit poslanci, mimo jiné zjednodušuje zadávání veřejných zakázek, které se týkají německé armády. I přímé zadávání má být v budoucnu rychlejší a častější. „Potřebujeme více vojenského vybavení a potřebujeme ho rychleji,“ řekla k tomu ministryně hospodářství Reicheová.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou o kontroverzní reformě protikorupčních orgánů Ukrajiny. „Situaci na Ukrajině sledujeme. Boj proti korupci je klíčovou součástí cesty do EU. Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianco šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl Lipavský.
Schválení zákona, který kritizovala i Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.
„Všichni slyšíme, co společnost říká. Vidíme, co lidé očekávají od státních institucí – zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce,“ napsal Zelenskyj na síti X, kde informoval o jednání s vedoucími představiteli tajné služby SBU, národního protikorupčního úřadu NABU, speciální protikorupční prokuratury SAP, národní agentury pro prevenci korupce NAZK, státního úřadu pro vyšetřování DBR, ministerstva vnitra a generální prokuratury.
„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů – takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ doplnil Zelenskyj, podle jehož sdělení se zúčastnění dohodli, že budou konstruktivně spolupracovat.
