Sám ve válečné zóně: Bohdanovy (8) rodiče zabilo bombardování!

Pavel označil setkání s japonským císařem za velice vstřícné. Hovořili podle něj například o světové výstavě Expo či o tom, jak Česko pomáhá Ukrajině.

Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 120.343 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským bude možná teprve jako poslední krok při řešení konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Takové setkání by podle něho mělo sloužit k potvrzení dohody mezi oběma znepřátelenými stranami, ke které je však velmi daleko.

Rusko ráno podniklo dronový útok na ves Poltavka na východě ukrajinské Záporožské oblasti, při kterém přišel o život 63letý muž, uvedl šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Jinde v této oblasti, přes kterou prochází fronta, v důsledku ruského ostřelování utrpěla těžké zranění o rok starší žena. V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu zdravotnického zařízení. Jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinského druhého největšího města Ihor Terechov.

Ukrajinská kordistka Vlada Charkovová se po triumfu na mistrovství světa v Tbilisi odmítla zúčastnit společného focení s dalšími medailisty kvůli přítomnosti stříbrného fleretisty Kirilla Borodačova z Ruska, které je s Ukrajinou ve válce. Informoval o tom ukrajinský šermířský svaz.

Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.

„Americký prezident nám bude tyto systémy dodávat, prodávat. Naším úkolem je sehnat peníze na všech deset,“ cituje Zelenského AFP. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. „Nyní pracujeme s nizozemskými partnery,“ uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři, o němž dnes informují média.

Hrozbou pro demokracie není jen vojenská síla, země jako Čína či Rusko je ohrožují například kybernetickými útoky nebo prostřednictvím využívání sociálních sítí a umělé inteligence. V projevu na Tokijské univerzitě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Demokratické země by podle něj měly co nejvíce spolupracovat a násobit tak své schopnosti se bránit.

Česko má s kybernetickými útoky z Číny i Ruska zkušenost, podotkl prezident. Letos v květnu česká vláda oznámila, že se čínští hackeři nabourali do systémů ministerstva zahraničí. Útok od roku 2022 směřoval proti jedné z jeho neutajovaných komunikačních sítí české diplomacie. Jako další příklad Pavel zmínil loňské prezidentské volby v Rumunsku, jejichž první kolo hlasování zrušil ústavní soud se zdůvodněním, že krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského, mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci.

Dva regiony na jihu Ruska v noci na dnešek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo rozsáhlé cvičení v Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři. Do manévrů, které potrvají do 27. července, je zapojeno více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké ruského ministerstva obrany.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství kolem dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Bývalý ukrajinský generál Zalužný varuje, že válka s Ruskem by mohla trvat až do roku 2034. 

Rusko rozmisťuje poblíž estonských hranic další systémy elektronického boje.

Osudy sedmi politických vězňů z Ruska či Běloruska představuje nová výstava na pražské Náplavce. Lidé si mohou edukativní bannery prohlédnout do čtvrtka 14. srpna.

Cílem je upozornit na problematiku a později podklady z výstavy šířit do dalších českých měst nebo škol. Výstavu připravilo ministerstvo zahraničí ve spolupráci s organizacemi Člověk v tísni, Prague Civil Society Centre a Gulag.cz. Zástupci ministerstva a organizací to dnes řekli novinářům při vernisáži.

Ursula von der Leyenová vyzývá Čínu, aby využila svůj vliv na Vladimira Putina a přiměla ho k vážné účasti na mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom ukrajinský deník The Kyiv Independent.

V Charkově dnes odpoledne probíhala pomoc obětem útoků. Ruské síly svrhly dvě letecké bomby přímo na město, z nichž jedna explodovala v blízkosti obytné oblasti. Informuje o tom ukrajinský prezident na síti X. 

Nejméně 41 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, informovala ukrajinská prokuratura, podle které jsou mezi raněnými čtyři dívky ve věku od 28 dnů po 17 let a dva chlapci ve věku dvou měsíců a 17 let. 

Dva mrtvé a 14 zraněných si vyžádal ruský nálet na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajině, oznámili záchranáři, zatímco ranní útok na Čerkasy v centrální části země si podle nich vyžádal 12 zraněných.

Nizozemsko a dalších 40 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska. S odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa o tom dnes informovala agentura Reuters. Nebylo bezprostředně jasné, zda se k věci připojila také Česká republika.

„Nizozemsko a partnerské země přispívají k odhalení pravdy a zajištění odpovědnosti za ruské válečné zločiny na Ukrajině,“ uvedl ministr na síti X. Neupřesnil, které další země se k výzvě připojily.

Nejméně 37 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, uvedl starosta Ihor Terechov. Hustě osídlenou čtvrť města na východě Ukrajiny, které leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem, podle starosty přes den zasáhly dvě ruské řízené letecké bomby, každá o váze 250 kilogramů. Poškodily podle něj desítky budov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil nálet jako naprosto nesmyslný z vojenského hlediska a vybídl partnery k další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi čtvrtým rokem.

„V tu chvíli byli venku lidé. Je zázrak, že nikdo nezahynul,“ napsal starosta na sociální síti. Mezi raněnými jsou podle něj i děti.

Při náletu utrpěly škody dvě desítky obytných budov, 17 paneláků a tři rodinné domky. Exploze rozbily více než 600 oken. Sedm aut shořelo, dalších 18 je poškozeno. Škody utrpěl také textilní podnik, kancelářská budova městského podniku a sklady. Škody na elektrické síti slibují energetici opravit a ještě do večera obnovit dodávky elektřiny.

„Právě jsem schválil text návrhu zákona, který zaručuje skutečné posílení systému právního řádu na Ukrajině, nezávislost protikorupčních úřadů a také spolehlivou ochranu systému právního řádu před jakýmkoli ruským vlivem nebo zasahováním,“ ohlásil Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj . „Je důležité, že zachováváme jednotu. Je důležité, že zachováváme nezávislost. Je důležité, že respektujeme postoj všech Ukrajinců a jsme vděčni každému, kdo je s Ukrajinou,“ dodal prezident.

V úterý ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou národní protikorupční úřad NABU a speciální protikorupční prokuratura SAP podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu. Tento krok vyvolal největší protesty v ulicích Kyjeva a dalších ukrajinských měst za dobu ruské invaze do země i kritiku ze strany Evropské komise i představitelů členských zemí EU.

Zelenskyj ve středečním večerním projevu oznámil, že předloží parlamentu nový zákon, který bude splňovat „všechny normy pro nezávislost protikorupčních institucí“

Představitelé Evropské unie na dnešním summitu v Pekingu vyzvali Čínu, aby pomohla prosadit příměří na Ukrajině a přiměla Rusko k jednání.

Server Meduza píše s odvoláním na ukrajinský kanál Exilenova+ o útoku na ropný sklad poblíž letiště v Soči. Kromě toho byl podle stejného zdroje zasažen železniční most v letovisku Adler nedaleko Soči. V obci Sirius, která se nachází několik desítek kilometrů od Soči, byl zasažen ropný sklad, dodala Meduza, v tomto případě s odvoláním na starostu Dmitrije Pliškina.

Charkovská oblastní prokuratura na telegramu uvedla, že při ruském nočním útoku leteckou pumou na obec Pidlyman v Izjumském okrese zahynula tříčlenná rodina - sedmapadesátiletá žena, její o rok starší manžel a šestatřicetiletý syn, kteří dříve uprchli z nedaleké obce Bohuslavka. Obě místa se nacházejí poblíž frontové linie.

Gubernátor Krasnodarského kraje Kondratěv na telegramu napsal, že jím spravovaný region byl vystaven masivnímu ukrajinskému útoku. V Soči podle něj dopadly trosky sestřeleného dronu na ulici, kde se v tu chvíli nacházely dvě ženy, obě zemřely. „Trosky dronu dopadly také na území ropného skladu. V důsledku útoku bylo zraněno 11 lidí,“ dodal regionální činitel.

Ruské ministerstvo obrany na telegramu oznámilo sestřelení 39 ukrajinských dronů během noci nad Černým a Azovským mořem a také nad Krasnodarským krajem. Ráno pak ještě hlásilo likvidaci tří bezpilotních letounů nad anektovaným ostrovem Krym a Belgorodskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.

Agentura Ukrinform píše o zničení devítipatrové budovy v Oděse. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba na telegramu napsal, že Rusové v noci zaútočili na přístavy, dopravní uzly a obytné části Oděské oblasti.

Podle agentury Unian byly výbuchy v noci slyšet i ve městě Čerkasy, kde jsou zranění civilisté, a podle webu Ukrajinska pravda ruské drony útočily na Mykolajiv, kde vypukly požáry.

Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) rozjela nový pilotní projekt pro rodiny v nouzi na Ukrajině s názvem Naplň talíř. Pomoc je cílená, lidé mohou věnovat peníze na měsíční potravinový balíček pro konkrétní osobu ze seznamu rodin. Nejvíce ohrožené rodiny s dětmi, které se ocitly v těžké životní situaci, aktivně vyhledává místní Charita Lopatyn. Její zástupci zajistí složení balíčků z dostupných místních potravin a postarají se o jejich pravidelné doručování, řekl dnes ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil.

„Rusko zaútočilo na Oděsu. Jedním ze zasažených objektů je trh Pryvoz. Oděský Pryvoz není jen tržnice, je to skutečné srdce Oděské oblasti, kde pulsuje život,“ uvedla k útok na Oděsu Státní služba pro mimořádné situace (DSNS), která na facebooku zveřejnila také fotografie a video z místa, na nichž je vidět historická budova zachvácená plameny, dýmem a zasahující hasiči.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. S odvoláním na místní úřady o tom píše server Ukrajinska pravda. Ve městě podle něj vypuklo několik požárů, ruský úder zasáhl trh Pryvoz. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, Moskva se nevyjádřila.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu zajatců v rámci dohody dosažené při přímých jednáních v Istanbulu, uvedli prezident Volodymyr Zelenskyj i Moskva.

Today, already the 9th stage of the exchange agreed in Istanbul took place. Seriously ill and severely wounded defenders are returning home. We can now share the details — across all stages of the recent Istanbul agreements, we have managed to bring back more than 1,000 of our… pic.twitter.com/WDGDlNAyy4

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 23, 2025

Jeden z ukrajinských vyjednavačů, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, po dnešní schůzce ukrajinské delegace s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že se jednalo i o potřebě čtyřstranné schůzky prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska, Zelenského, Donalda Trumpa, Recepa Tayyipa Erdogana a Putina, „abychom přešli ke skutečným jednáním o ukončení války", jak napsal na sociální síti.

Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov po jednání v Istanbulu prohlásil, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří.

Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně 1200 zajatců z každé strany, řekl ruský vyjednavač Medinskij. Ukrajina podle něj zadržuje 30 ruských civilistů.

Ukrajina na jednání v Istanbulu navrhla uspořádat schůzku prezidentů Zelenského a Putina do konce srpna, prohlásil ukrajinský vyjednávač Umerov.

Třetí kolo rusko-ukrajinských přímých jednání v Istanbulu skončilo. Strany se dohodly na výměně zajatých vojáků i civilistů, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj o hlavním výsledku rozhovorů, které trvaly jen asi 40 minut. O tom, že strany se dnes setkaly ani ne na hodinu, informovala také ukrajinská televize Suspilne.

Nyní podle agentur začínají v Istanbulu vlastní mírová jednání, kterých se účastní celé ruské a ukrajinské delegace. „Konečným cílem jednání je příměří, které otevře cestu k míru,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan na úvod. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, aby krveprolévání skončilo co nejdříve.

V Istanbulu spolu jednají šéfové ruské a ukrajinské delegace Vladimir Medinskij a Rustem Umerov mezi čtyřma očima, uvedly dnes večer ruské agentury s odvoláním na své zdroje. Stalo se tak krátce poté, co obě delegace přicestovaly do istanbulského paláce Çiragan na třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů. Ještě dříve se na místo dostavila turecká delegace.

„Schůzka vedoucích delegací Ruska a Ukrajiny v paláci Çiragan se koná mezi čtyřma očima,“ citovala agentura Interfax svůj zdroj obeznámený se situací na místě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po kritice slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur, nyní nově podřízených prokuratuře, uvedla to agentura Reuters. O den dříve ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu. Tento krok vyvolal protesty v ulicích Kyjeva a dalších velkých ukrajinských měst i kritiku ze strany Evropské komise i představitelů členských zemí EU. Zelenskyj nyní oznámil, že předloží parlamentu nový zákon.

Ruská a ukrajinská delegace přijely do istanbulského paláce Çiragan na třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů, uvedly tiskové agentury.

Ukrajinskou delegaci, která přijela do Turecka na jednání se zástupci Ruska, dnes v Ankaře přijal prezident Recep Tayyip Erdogan. Jednalo se o možné čtyřstranné schůzce prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska v zájmu ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedl na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Poslanec za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o poslancově smrti. Upozornil na to dnes server BBC News, jehož zprávu převzala i další média.

„Byl nemocen, vážně nemocen. Nemoc se ukázala být silnější,“ řekl Volodin o Tarasenkově skonu hned poté, co Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, přijala kontroverzní zákon o postihu za vyhledávání extremistického obsahu na internetu.

Ze záznamů dumy o činnosti poslance však vyplývá, že Tarasenko v den své smrti hlasoval desetkrát pro a jednou proti. Mimo jiné podpořil zákon o vypovězení úmluvy o mokřadech a ve třech čteních hlasoval pro návrh zákona, který umožňuje manželkám vojáků zabitých ve válce proti Ukrajině používat jejich vozidla, dokud se nevyřídí dědictví.

Na Ukrajině policie zadržela administrátora jednoho z největších ruskojazyčných webů sloužících kybernetické kriminalitě, uvedl Europol.

Komplexní servisní podporu tanků Leopard 2A4 bude mít na starosti německá společnost Rheinmetall Landsysteme. Ministerstvo obrany ČR plánuje v létě uzavřít s firmou sedmiletou smlouvu, výše byla stanovena až na 6,16 miliardy korun bez DPH. Částka ale nemusí být vyčerpána, bude záležet na skutečných potřebách armády. Ministryně Jana Černochová (ODS) dnes se zakázkou seznámila vládu.

Firma Rheinmetall tanky české armádě dodává. Zajistí servisní podporu, opravy nebo dodávky náhradních dílů. Do servisu postupně zapojí firmy českého obranného průmyslu.

Německé tanky Leopard 2A4 nahrazují v české armádě stroje sovětské výroby T-72, které nyní podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště. Obsahem smlouvy jsou servisní podpora, technicko-logistická a postprodukční podpora, opravy přímo vyměnitelných dílů či dodávky náhradních dílů a školení.

Ruská delegace dnes odpoledne přiletěla do Istanbulu, kde bude jednat s ukrajinskými zástupci, oznámila ruská státní agentura TASS. Ukrajinská diplomatická výprava se podle agentury Reuters po cestě zastavila v Ankaře na bilaterální jednání s tureckými činiteli. Třetí kolo přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem je v Istanbulu naplánováno na večer. Očekává se, že rozhovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).

Německá vláda schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů, informovali ministři obrany a hospodářství Boris Pistorius a Katherina Reicheová. Podle Pistoriuse by nemělo smysl poskytnout armádě více peněz, kdyby je nemohla rychle a účinně využít.

„Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl na tiskové konferenci Pistorius. V návrhu zákona se píše o ohrožení Ruskem, kvůli kterému je nutné zlepšit obranyschopnost bundeswehru. Bezpečnost země přitom nesmí podle předkladatelů zákona trpět kvůli příliš dlouhým výběrovým či povolovacím řízením.

Zákon, který ještě musejí schválit poslanci, mimo jiné zjednodušuje zadávání veřejných zakázek, které se týkají německé armády. I přímé zadávání má být v budoucnu rychlejší a častější. „Potřebujeme více vojenského vybavení a potřebujeme ho rychleji,“ řekla k tomu ministryně hospodářství Reicheová.

Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou o kontroverzní reformě protikorupčních orgánů Ukrajiny. „Situaci na Ukrajině sledujeme. Boj proti korupci je klíčovou součástí cesty do EU. Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianco šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl Lipavský.

Schválení zákona, který kritizovala i Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.

„Všichni slyšíme, co společnost říká. Vidíme, co lidé očekávají od státních institucí – zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce,“ napsal Zelenskyj na síti X, kde informoval o jednání s vedoucími představiteli tajné služby SBU, národního protikorupčního úřadu NABU, speciální protikorupční prokuratury SAP, národní agentury pro prevenci korupce NAZK, státního úřadu pro vyšetřování DBR, ministerstva vnitra a generální prokuratury.

„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů – takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ doplnil Zelenskyj, podle jehož sdělení se zúčastnění dohodli, že budou konstruktivně spolupracovat.

Třetí kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je v tureckém Istanbulu naplánováno na dnešní večer. Očekává se, že hovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).

Ruská delegace odletěla z Moskvy do Istanbulu na třetí kolo jednání, napsala TASS dopoledne s odvoláním na svůj zdroj.  Očekává se, že setkání začne kolem 19:00 ve čtvrti Beşiktaş, v paláci Çiragan, píše Ukrinform s odvoláním na administrativu tureckého prezidenta a připomíná, že na stejném místě se na začátku června konalo předchozí, tedy druhé kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací. První přímé setkání po více než třech letech se konalo v polovině května v paláci Dolmabahçe.

Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení plnohodnotné války, kterou Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Hlavním výsledkem byly výměny zajatců a těl padlých vojáků.

Ruský resort obrany nejprve hlásil sestřelení 51 ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony v době od 21:00 do 23:40 moskevského času (20:00 až 22:40 SELČ). Ráno oznámil likvidaci 33 ukrajinských dronů nad šesti oblastmi v období od 23:40 do sedmé hodiny ranní. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.

Ruská služba stanice BBC nicméně upozornila na informace některých ruských regionálních činitelů. Podle gubernátora Rostovské oblasti Jurije Sljusara byli zraněni tři lidé při útoku v Novočerkassku, kde vypuklo několik požárů a kde čtyři auta poškodily trosky sestřelených dronů. O odrážení dronových úderů informovali také představitelé v Tulské nebo Nižegorodské oblasti, kde zatím nejsou dostupné zprávy o obětech ani škodách.

Francie vyzvala Ukrajinu, aby zrušila omezení nezávislosti dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. „Ještě není pozdě se v této věci vrátit zpět,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. „V této záležitosti budeme nesmírně ostražití,“ dodal.

Ukrajinský parlament ve středu schválil zákon, podle kterého protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) budou podléhat generálnímu prokurátorovi. Právní norma, kterou kritizuje Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.

Válka na Ukrajině a další konflikty ukazují, že ani síla zkušeností druhé světové války nedokázala lidstvo od konfliktů nadlouho odradit, řekl prezident Petr Pavel v Hirošimě.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila nad šesti ruskými regiony 33 ukrajinských dronů. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajina pak ohlásila ruské dronové údery v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti, napsal list Ukrajinska pravda.

Již v úterý večer zasáhl ruský dron v Charkovské oblasti obec Velykyj Burluk, která se nachází nedaleko hranic s Ruskem. Při útoku utrpěla zranění jedna žena. Úder vyvolal požár na místním trhu, který se rozšířil na 500 metrů čtverečních. (ČTK)

V Dněpropetrovské oblasti se terčem ruského vzdušného útoku stalo průmyslové město Kryvyj Rih, rodiště prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf vojenské správy této oblasti Serhij Lysak na síti Telegram napsal, že obrana sice zlikvidovala osm ruských dronů, i tak ale město ohlásilo zásahy.

„Částečně byl zničen dům a čtyři další byly poškozeny,“ uvedl Lysak. Ve městě po úderech také vypukl požár, který zachvátil nevyužívanou budovu, firmu a stavbu se solárními panely. „Poškozen byl i průmyslový objekt,“ dodal.

Rusko tvrdí, že v noci nad šesti regiony zničilo 33 ukrajinských dronů. Ukrajina hlásí ruské dronové údery v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.

Dobré ráno, drazí čtenáři. I dnes vás budeme informovat o dění na Ukrajině.

Ukrajina v úterý přišla o první ze stíhacích letounů Mirage 2000, které Ruskem napadené zemi dodala Francie. Důvodem havárie byla technická závada během mise, pilot se stihl včas katapultovat. Informovaly o tom v noci na dnešek agentury Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření ukrajinského letectva a prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Bohužel jsme přišli o jeden bojový letoun. Velmi výkonný francouzský stroj, jednu z našich stíhaček Mirage,“ uvedl dnes brzy ráno úřad ukrajinského prezidenta. „Pilotovi se podařilo katapultovat, (letadlo) nebylo sestřeleno Rusy,“ dodal Zelenskyj.

Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství kolem dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi šéfredaktora zpravodajského portálu Baza Gleba Trifonova a jeho nejmenovaného kolegu kvůli podezření, že dávali policistům úplatky za úniky informací. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na komuniké Vyšetřovacího výboru Ruska (SKR), který v zemi plní roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.

Trifonovův advokát si Baze postěžoval, že po 12 hodin jej vyšetřovatelé odmítali pustit k šéfredaktorovi a jeho snoubence, které zadržovali v mikrobusu se zatmavenými skly v areálu svého moskevského sídla. Takovým způsobem se vyšetřovatelé podle advokáta obvykle chovají vůči teroristům. „Připravujeme trestní oznámení pro prokuraturu o únosu a také chystáme žalobu na šéfa SKR Alexandra Bastrykina,“ prohlásil advokát Alexej Michalčik.

Malijská armáda společně s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou zabila v mimosoudních popravách od letošního ledna několik civilistů patřících k etniku Fulanů, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Armáda i ruští žoldnéři také stojí za zmizením řady mužů z této etnické skupiny, kterou viní z podpory islamistických ozbrojenců, již s malijskou vládou soupeří o kontrolu nad některými částmi země.

„Malijská armáda a Wagnerova skupina, které v posledních třech letech provádějí společné operace proti islamistickým ozbrojencům, pravděpodobně zabily od ledna nejméně 12 mužů z etnika Fulanů a násilně nechaly zmizet nejméně 81 dalších,“ sdělila v tiskové zprávě HRW. Fulany obviňují ze spolupráce s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která je známá pod jménem Skupina podporující islám a muslimy (JNIM).

Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci islamistům účinně přispěla čelit řadě vojenských převratů v regionu.

Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informací šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20 000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes poděkoval Česku za muniční iniciativu, kterou Praha pomáhá Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s českým premiérem Petrem Fialou v Berlíně. Německo a Česko jsou podle Merze blízcí partneři a přátelé, do budoucna bude klíčové prohloubení spolupráce v bezpečnosti a obraně. S tím souhlasil i Fiala, který přivítal, že s nástupem Merze do funkce kancléře Německo převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.

Merz označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“ pomoc Ukrajině. Německo do ní podle něj přispívá „z přesvědčení“. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul na nedávné návštěvě Prahy řekl, že Berlín přispěl už více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun). „Společně zvyšujeme tlak na Rusko,“ dodal dnes kancléř a připomněl také společné schválení 18. balíku protiruských sankcí Evropské unie.

Další kolo rusko-ukrajinských jednání je naplánováno na středu v Istanbulu, uvedla ruská agentura Interfax s odvoláním na své zdroje - a potvrdila tak, co řekl již včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Očekáváme, že hlavním dnem rozhovorů bude středa 23. července,“ řekl Interfaxu jeho zdroj v Istanbulu. Stejnou informaci pak potvrdil zdroj v Moskvě.

„Doufáme, že (jednání) bude tento týden. Jakmile budeme připraveni, učiníme oznámení o termínu,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. S ohledem na složitost rusko-ukrajinského sporu „není důvod očekávat nějaké průlomy z kategorie zázraků“, dodal; Rusko podle něj hodlá i nadále „usilovat o realizaci svých zájmů a plnit původně stanovené úkoly“.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar přicestoval do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským vedením, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelského velvyslance v Kyjevě. Očekává se se Saar za dva dny návštěvy setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou a místní židovskou komunitou, napsal server The Times of Israel.

Saar je nejvyšším izraelským představitelem na návštěvě Ukrajiny od února 2023, kdy zemi bránící se ruské agresi navštívil jeho předchůdce ve funkci Eli Kohen, který je nyní ministrem energetiky. Saar zůstane v Kyjevě přes noc a do vlasti se vrátí ve středu. Navštíví také památník v Babím Jaru, kde nacisté za druhé světové války zavraždili více než 33.000 Židů, napsal server s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského diplomata.

Příjmy ruského státu z ropy a plynu by v červenci mohly meziročně klesnout o 37 procent na 680 miliard rublů (182 miliard Kč). Vypočetla to agentura Reuters. Na vině jsou nižší ceny ropy a silnější místní měna. Příjmy z ropy a plynu jsou pro Moskvu, jejíž vojska od roku 2022 okupují části Ukrajiny, klíčovým zdrojem hotovosti. Tvoří čtvrtinu celkových příjmů státního rozpočtu.

Čína a Spojené státy se pravděpodobně příští týden dohodnou na prodloužení lhůty pro uvalení vyšších cel, která je nyní stanovena na 12. srpna. Podle agentury Reuters to americký ministr financí Scott Bessent řekl v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business. Dodal, že obchod s Čínou je podle něj nyní na velmi dobré úrovni.

USA chtějí také Čínu varovat před pokračováním nákupu sankcionované ruské a íránské ropy a před snahou pomáhat Rusku v jeho agresi proti Ukrajině. Bessent dodal, že v Senátu USA existuje oboustranná podpora pro zákon, jehož cílem je uvalit clo 100 procent na zboží ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, konkrétně na Čínu a Indii.

Tři lidé zahynuli a další tři utrpěli těžká zranění při útoku ukrajinského dronu na autobus, uvedl Ruskem dosazený gubernátor okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Při dalších útocích utrpěli zranění další čtyři lidé, dodal Saldo, kterého ukrajinská strana označuje za kolaboranta.

O dalším mrtvém - muži, který v nemocnici podlehl zraněním po ranním útoku dronu na automobil ve vsi Leonovka poblíž hranice s Ukrajinou - informoval gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Dva civilisté - muž a žena - utrpěli zranění při náletu ukrajinského dronu, uvedl šéf Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz. Tento region leží také na západě Ruska.

Lidem v Rusku budou hrozit pokuty za internetové vyhledávání obsahu označeného úřady jako extremistický. Počítá s tím nový zákon, který dnes schválila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní může norma mít dalekosáhlé důsledky pro soukromí na internetu i osud komunikační aplikace WhatsApp v zemi.

Schválený zákon vyvolal kritiku jak ze strany některých provládních osobností, tak opozičních aktivistů. Kritici varují, že pokuty až do výše 5000 rublů (asi 1340 korun) mohou vytvořit prostor pro zavádění přísnějších obvinění a trestů.

Obrazem: Následky ruského útoku na Oděsu

Ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. O výsledku hlasování ohledně normy, kterou kritizuje Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval poslanec Jaroslav Železňak.

Zákon předpokládá, že protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) budou podle deníku Ukrajinska pravda napříště podléhat generálnímu prokurátorovi. Dosud šlo o nezávislé úřady. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko byl do úřadu jmenován v červnu a podle serveru Kyiv Independent je považován za loajální osobu prezidenta Volodymyra Zelenského.

Vojáci ruské invazní armády pronikli do východoukrajinského města Pokrovsk a v současné době ukrajinská armáda likviduje ruské sabotážní skupiny, napsal dnes server Ukrajinska pravda. Odvolává se na ukrajinské vojáky bojující u Pokrovsku a na ukrajinský projekt DeepState, jenž monitoruje vývoj bojů.

Kyjev ani Moskva se k těmto informacím nevyjádřily. Ruská armáda o důležitý ukrajinský logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu v poslední době přibližuje. Podle zdrojů Ukrajinské pravdy vojáci zaznamenali první průniky skupin ruské pěchoty v Pokrovsku před pěti dny - ve čtvrtek 17. července.

Senátní ústavně-právní výbor dnes podpořil hlasy všech přítomných členů navrhované zpřísnění azylových a migračních pravidel. Cílem novely je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají i zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany a omezit jeho zneužívání. Předlohu, která vychází z migračního paktu Evropské unie, bude schvalovat plénum horní komory na středeční schůzi.

Úřady podle novely budou moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci odmítat žádosti o dočasnou ochranu běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.

Třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Turecku o ukončení války je plánováno na tento týden, uvedl podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Nepotvrdil tak středeční termín, který v pondělí oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov také řekl, že od rozhovorů nelze čekat žádné zázraky.

„Doufáme, že (jednání) bude tento týden. Jakmile budeme připraveni, učiníme oznámení o termínu,“ řekl mluvčí Kremlu. Hlavním tématem by podle Peskova měla být diskuse nad návrhy ohledně mírového uspořádání, které si Moskva a Kyjev vyměnily během předchozích jednání.

Rusko v noci na dnešek provedlo vzdušné útoky na tři ukrajinské oblasti. V Kramatorsku na východě zemřel chlapec, dalších 24 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom dnes agentura AP. Útoky se odehrály den před předpokládaným třetím kolem ukrajinsko-ruských mírových rozhovorů. O sestřelení dronů nad svým územím informovalo také Rusko.

Od pondělního večera Rusko zasáhlo cíle v ukrajinské Sumské, Oděské a Doněcké oblasti. V Kramatorsku v Doněcké oblasti zasáhla klouzavá bomba obytný dům a způsobila požár, uvedl náčelník městské vojenské správy Oleksandr Hončarenko. Podle místních úřadů zemřel chlapec narozený v roce 2015 a dalších pět lidí bylo zraněno.

Moskva v reakci na nově schválené protiruské sankce Evropské unie výrazně rozšířila svůj seznam osob se zákazem vstupu do Ruska. Jsou na něm představitelé evropských institucí, členských států EU i dalších zemí. Uvedlo to dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, konkrétní jména nesdělilo.

Zástupci členských států EU se v pátek shodli na 18. balíčku sankcí proti Rusku, který míří zejména na energetický a bankovní sektor. Předchozí, 17. balík sankcí schválila EU v květnu. Kreml nejnovější sankce označil za nelegální.

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na obranu před ruskou agresí nejméně 120 miliard dolarů (2,5 bilionu korun), přičemž polovinu této částky chce Kyjev získat od partnerů. Uvedl to dnes ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal v projevu k vedoucím zahraničních diplomatických misí na Ukrajině.

„V příštím roce budeme na obranu potřebovat nejméně 120 miliard dolarů. Pracujeme s dalšími zeměmi na tom, abychom s podporou našich spojenců získali polovinu této částky,“

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Do Berlína dnes na setkání s kancléřem Friedrichem Merzem přijíždí důležitý podporovatel Ukrajiny, který je před nadcházejícími parlamentními volbami v těžké situaci. K návštěvě českého premiéra Petra Fialy to dnes ve svém ranním newsletteru napsala německojazyčná mutace webu Politico.

Fiala se večer setká v kancléřství v Berlíně s Merzem, půjde o první bilaterální setkání předsedů vlád od Merzova květnového nástupu do funkce. Hovořit chtějí o obranné spolupráci, dopravě, energetice či další pomoci Ukrajině, která se už více než tři roky brání ruské agresi. Po zhruba půlhodinovém jednání a tiskové konferenci je čeká pracovní večeře.

Český premiér Petr Fiala se dnes v Berlíně setká s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Předsedové vlád budou hovořit o česko-německých vztazích, ale i mezinárodní situaci. Zaměřit by se měli především na témata obranné spolupráce, dopravy, energetiky či další pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi.

Ve válce proti Ukrajině zahynul Gennadij Starunov, který v roce 2022 v ruské metropoli Moskvě vyhrál soutěž Učitel roku. Informují o tom ruská média, která připomínají, že učitel před pár měsíci, v době své krátké dovolené z války, navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi kroky ke zlepšení údělu válečných veteránů. Před válkou ve škole pojmenované po sovětském maršálovi Vasiliji Čujkovovi učil předmět, který byl žákům v komunistickém Československu znám jako branná výchova.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.

Americká rodina byla natolik znechucená společenskou situací ve Spojených státech, že se přestěhovala do Ruska, které prý vyznává konzervativní hodnoty. Teď se diví, že otce tří malých holčiček po kraťoučkém výcviku poslali na frontu.

„Bohužel, když se učíte v jiném jazyce a nerozumíte mu, jak se vlastně učíte?“ rozjímala na rodinném kanále na YouTube DeAnna Huffmanová. „Má bohužel pocit, že ho předhodili vlkům, a musí se spoléhat na víru, a to je přesně to, co děláme všichni.“ Kontrakt s ruskou armádou Texasan Derek podepsal ve víře, že bude působit v týlu – jako svářeč, nebo snad reportér. Chtěl si tak urychleně vysloužit občanství. Místo toho ho rázem poslali do frontových bojů na Ukrajinu – a z těch se přestal manželce hlásit…

Pomoci napadené Ukrajině chce také Nizozemsko. Tamní ministr obrany Ruben Brekelmans řekl, že země „významně přispěje" na dodávku systémů Patriot. Podrobnosti ale neuvedl a dodal, že detaily sdělí později, píše agentura Reuters s odkazem na nizozemský list De Telegraaf.

Francouzské firmy jsou připraveny spustit výrobu dronů na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem. Francii poděkoval za podporu své země, která se čtvrtým rokem brání ve válce rozpoutané Ruskem. Ukrajina se domluvila s Francií na zřízení fondu ve výši 200 milionů eur (asi 4,9 miliardy Kč) na podporu kritické infrastruktury a ekonomiky v příštím roce, oznámila po jednání s hostem premiérka Julija Svyrydenková.

Další kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů je naplánováno na středu v Turecku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle tiskových agentur. Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo před více než třemi lety, hlavním výsledkem byly výměny zajatců.

Čína kritizuje nejnovější sankce Evropské unie proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, které zasáhly i čínské společnosti a banky. Čínské ministerstvo obchodu dnes podle agentury Bloomberg uvedlo, že sankce vážně poškodily obchodní, ekonomické a finanční vazby. Zároveň varovalo, že podnikne nezbytné kroky k ochraně legitimních práv a zájmů čínských firem a finančních institucí.

Rusko představilo továrnu na drony, kterou označuje za největší na světě, a odvysílalo vzácné záběry z podniku, kde se montují smrtonosné útočné drony, jež ruské síly denně odpalují na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AFP. Moskva v posledních týdnech vypustila rekordní počet dronů na ukrajinská města a stupňuje nálety, nehledě na výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k zastavení útoků.

Záběry z továrny v neděli odvysílala televizní stanice Zvezda, která patří ruskému ministerstvu obrany. Záběry ukázaly dělníky s rozmazanými obličeji, jak montují černé útočné drony trojúhelníkového tvaru.

Británie uvalila sankce na dvě ruské firmy a 135 ropných tankerů, ze kterých profitují ruský energetický a ropný sektor, uvedla tamní vláda.

Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust dnes informoval o zadržení člověka, který je podezřelý z loňských bombových výhrůžek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku. Eurojust podpořil úřady zapojených zemí v dopadení podezřelého, který byl minulý týden zadržen v ukrajinském městě Dnipro, ale byl propuštěn do doby, než patřičné orgány podniknou případné další kroky, uvádí úřad. Kauza vyvolala pozornost poté, co slovenská policie zveřejnila informaci o zadrženém Ukrajinci dříve, než tak chtěla učinit česká strana. Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) pak informovala o možné ruské stopě.

Agentury přinesly další snímky s následky ruského útoku na Kyjev.

K obraně před ruskými vzdušnými útoky potřebuje Ukrajina podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse pět dalších systémů Patriot. Řekl to podle agentury DPA při videokonferenci kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, které se také přezdívá ramsteinská skupina. Německo se podle agentury DPA nyní chystá Ukrajině dodat dva z devíti svých systémů protivzdušné obrany Patriot, které později nahradí nákupem z USA.

Organizátoři hudebního festivalu na zámku v italské Casertě dnes oznámili, že ruší vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva, které se mělo konat 27. července. Gergijev je přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina a informace o jeho vystoupení vyvolalo kritiku. Organizátoři festivalu Un´estate da Re (Prožít léto královsky) nicméně v prohlášení důvod zrušení vystoupení nesdělili, napsala agentura AFP.

Delegace Ukrajiny a Ruska by se mohly znovu sejít v tureckém Istanbulu tuto středu nebo čtvrtek, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na diplomatické zdroje a portál Independent Türkçe. „Očekává se, že by se jednání mohla zaměřit na humanitární pomoc, výměnu zajatců, bezpečnost kritické infrastruktury a situaci v pohraničních oblastech,“ uvedl ukrajinský zpravodajský server.

V Kyjevě začalo zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramsteinské skupiny. Za Ukrajinu se jednání poprvé účastní ex-premiér Denys Šmyhal v nové funkci ministra obrany. „Zasedání se účastní 52 zemí, včetně členských zemí NATO, EU a dalších spojenců. Cílem skupiny je koordinovat dodávky zbraní, vojenský výcvik a celkovou podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku,“ uvedl server Suspilne. 

Hlavní líčení s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír dnes nezačalo. K pražskému městskému soudu totiž dorazily desítky příznivců tohoto uskupení a soudkyně se rozhodla, že z bezpečnostních a provozních důvodů jednání odročí. Příště plánuje soudit s vyloučením veřejnosti včetně médií. O příchodu sympatizantů hnutí netušila předem ani justiční stráž, která na místo narychlo povolala dva policejní těžkooděnce. Návštěvníci se po celou dobu chovali ukázněně, pouze obžalované při jejich odchodu vyprovodili potleskem.

Obžaloba viní skupinu mimo jiné z toho, že vyslala bývalého českého vojáka do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle státního zástupce Martina Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“.

Moskva potvrdila, že je pro třetí kolo hovorů s Kyjevem. „Obě strany zastávají diametrálně odlišné postoje a je třeba spousta diplomatické práce,“ řekl k tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. 

Rusové zřejmě provedli další úder na město Kramatorsk. „Následky se zjišťují. Podle předběžných informací jsou oběti na životech,“ uvedlo operační velitelství Doněcké oblasti na Telegramu. 

Podle místních médií bylo oblastní město Kropyvnyckyj varováno ukrajinským letectvem, že na něj aktuálně míří ruská balistická raketa. 

Koncem tohoto týdne se v Istanbulu očekává kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, uveda ruská agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj. „Termíny jsou stále v procesu schvalování a budou včas oznámeny,“ uvedl prý zdroj v komentáři ke zprávám tureckých médií, podle nichž by se schůzka mohla konat 23.-24. července.