„Jsme namotivovaní vyhrát,“ říká Kličko. Ukrajina potřebuje pomoc pro zbudování budoucnosti bez Ruska
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko doufá, že Ukrajina bude následovat Polsko a Maďarsko na cestě za lepší prosperitou a evropskou integrací. Řekl to britskému deníku The Guardian.
Ukrajina potřebuje zahraniční pomoc, aby se zrekonstruovala a vybudovala si budoucnost v Evropě mimo autoritu Vladimira Putina a diktátorské Rusko, prohlásil starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
Vitalij Kličko je starostou Kyjeva od roku 2014, podle něj je hlavním úkolem Ukrajiny vyhrát válku, nicméně za dlouhodobý cíl si dává obnovu země, což by podle něj pomohlo k tomu, aby se do země navrátily miliony lidí, kteří opustili své domovy. „Naším dalším krokem je rekonstrukce země. Chceme vybudovat řadu reforem, abychom nebyli Evropany jen geograficky, ale také kvalitou života,“ řekl Kličko.
Kličko, jeden z hlavních představitelů protestů Euromajdan z let 2013-2014, řekl, že jedním z přání Ukrajiny je žít v nezávislé, svobodné a demokratické zemi, což byl podle něj také důvod, proč Putin zahájil invazi. „Důvodem k této nesmyslné válce je naše přání stát se členem evropské rodiny s evropskou kvalitou života a s hodnotami, jako jsou lidská práva, nezávislá média, demokratické hodnoty.“ Tvrdí, že Rusko toto nikdy neakceptovalo, protože „cítí, že Ukrajina je součástí ruského impéria, a my se nechceme vrátit zpátky do Sovětského svazu“.
Starosta mluvil s novináři tento týden před velkou konferencí ohledně rekonstrukce a zotavení Ukrajiny v Berlíně. Konferenci zahájil německý kancléř Olaf Scholz a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Uvedl, že Ukrajina si rozhodně nepřeje být pod kontrolou Ruska, které „pomalu kráčí stejným směrem jako Severní Korea“, a doufá, že Ukrajina bude následovat Polsko, Maďarsko a další země střední Evropy na cestě za lepší prosperitou a evropskou integrací.
Kličko už počátkem října nastínil své naděje na obnovu Ukrajiny von der Leyenové, jednání probíhalo přes videokonferenci. Musel zrušit osobní setkání, k němuž mělo dojít v Bruselu, protože Rusko zahájilo několik útoků na civilní obyvatele napříč celou Ukrajinou, aby se pomstilo za zničení Krymského mostu, který vedl okupovaný Krym do Ruska.
Škody za biliony
Schůze se zúčastnilo mnoho starostů evropských měst, kteří přislíbili Ukrajině pomoc na její rekonstrukci. Dario Nardella, starosta Florencie, řekl, že je nezbytné začít s rekonstrukcí okamžitě, dokonce i přes útoky. „Ukrajinští lidé potřebují naději,“ uvedl a dodal, že také urgentně potřebují opravy infrastruktury, jako jsou školy, potrubní vedení a elektrárny, které „pomohou Ukrajině přežít v těchto těžkých chvílích“.
Nardella vedl delegaci osmi starostů na setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským v srpnu, kde přislíbili pomoc ke znovuzbudovaní Ukrajiny, které bude ekologicky šetrné dle evropských směrnic. Nardella navrhl, že by úspěšná rekonstrukce země mohla Ukrajině pomoct k přijetí do Evropské unie, tato událost však brzy nenastane. „Tyto rekonstrukce musí být založeny na udržitelnosti, na hodnotách podporujících sociální začlenění, což může být také velkou příležitostí urychlit postup k přijetí do Evropské unie,“ řekl.
Nyní je však třeba zaměřit se na to nejnutnější. Riga posílá autobusy do Kyjeva, aby nahradily zničené dopravní prostředky. Mārtiņš Staķis, starosta Rigy, doufá, že Riga pomůže s rekonstrukcí ukrajinských mateřských škol. Během léta navštívil Kyjev, Irpiň a Borodjanku, kde jsou všude školky postavené za éry Sovětského svazu, jsou tedy podobné těm v Litvě. „Známe je tak dobře. Dokážeme je opravit během 6 měsíců, přičemž je můžeme vylepšit.“ Na Ukrajinu míří také autobusy a tramvaje z Česka.
Zápal pro pomoc Ukrajině je sice nesmírný, nicméně ceny oprav budou kolosální. Minulý měsíc Světová banka vyčíslila cenu oprav na 8,5 bilionu korun, toto číslo bylo zveřejněno před posledními sériemi smrtících útoků. Starostové měst, jejichž vlastní finanční prostředky jsou omezené, slíbili Kyjevu, že budou tlačit na Evropskou unii ohledně financování rekonstrukce.
Mezitím se Kyjev chystá na svou nejtěžší zimu za posledních 30 let. Kličko, který je zodpovědný za zajištění dodávek tepla, energií a vody do hlavního města, uvedl, že světla ve městě byla vypnuta, aby se ušetřila energie. Vyzval také k pomoci při obraně ukrajinských elektráren.
„Ze všeho nejdříve potřebujeme ty nejlepší zbraně,“ zdůraznil Kličko a zmínil systémy protivzdušné obrany a protiraketové systémy, aby se ochránil ukrajinský vzdušný prostor před ruskými střelami a drony. Kličko, který před válkou kritizoval německou vládu za dodání 5 000 helem, podotkl, že je Berlínu vděčný za podporu, ať už se jedná o pomoc finanční, či politickou.
„Nikdy toho není dost. Až poslední ruský voják opustí Ukrajinu, tak vám řeknu, že v tento moment vám moc děkuji, stačilo to. Ale teď potřebujeme pokračovat,“ dodal.
Bývalý boxerský šampion v těžké váze řekl, že ukrajinští vojáci mají velikou motivaci válku vyhrát. „Jako bývalý boxer můžu říct, že není důležité, jak moc jste silní nebo velcí. Je to důležité, ale hlavní věc je vůle vyhrát, je to vaše motivace. A naše motivace je obrovská, protože chráníme naše rodiny, naše domovy.“ Zatímco Rusové naproti tomu válčí pro peníze, dodal.
„Všechno bude záležet na nás, abychom vyhodili Rusy z Ukrajiny, z našeho území.“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
