„Jsme namotivovaní vyhrát,“ říká Kličko. Ukrajina potřebuje pomoc pro zbudování budoucnosti bez Ruska
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko doufá, že Ukrajina bude následovat Polsko a Maďarsko na cestě za lepší prosperitou a evropskou integrací. Řekl to britskému deníku The Guardian.
Ukrajina potřebuje zahraniční pomoc, aby se zrekonstruovala a vybudovala si budoucnost v Evropě mimo autoritu Vladimira Putina a diktátorské Rusko, prohlásil starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
Vitalij Kličko je starostou Kyjeva od roku 2014, podle něj je hlavním úkolem Ukrajiny vyhrát válku, nicméně za dlouhodobý cíl si dává obnovu země, což by podle něj pomohlo k tomu, aby se do země navrátily miliony lidí, kteří opustili své domovy. „Naším dalším krokem je rekonstrukce země. Chceme vybudovat řadu reforem, abychom nebyli Evropany jen geograficky, ale také kvalitou života,“ řekl Kličko.
Kličko, jeden z hlavních představitelů protestů Euromajdan z let 2013-2014, řekl, že jedním z přání Ukrajiny je žít v nezávislé, svobodné a demokratické zemi, což byl podle něj také důvod, proč Putin zahájil invazi. „Důvodem k této nesmyslné válce je naše přání stát se členem evropské rodiny s evropskou kvalitou života a s hodnotami, jako jsou lidská práva, nezávislá média, demokratické hodnoty.“ Tvrdí, že Rusko toto nikdy neakceptovalo, protože „cítí, že Ukrajina je součástí ruského impéria, a my se nechceme vrátit zpátky do Sovětského svazu“.
Starosta mluvil s novináři tento týden před velkou konferencí ohledně rekonstrukce a zotavení Ukrajiny v Berlíně. Konferenci zahájil německý kancléř Olaf Scholz a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Uvedl, že Ukrajina si rozhodně nepřeje být pod kontrolou Ruska, které „pomalu kráčí stejným směrem jako Severní Korea“, a doufá, že Ukrajina bude následovat Polsko, Maďarsko a další země střední Evropy na cestě za lepší prosperitou a evropskou integrací.
Kličko už počátkem října nastínil své naděje na obnovu Ukrajiny von der Leyenové, jednání probíhalo přes videokonferenci. Musel zrušit osobní setkání, k němuž mělo dojít v Bruselu, protože Rusko zahájilo několik útoků na civilní obyvatele napříč celou Ukrajinou, aby se pomstilo za zničení Krymského mostu, který vedl okupovaný Krym do Ruska.
Škody za biliony
Schůze se zúčastnilo mnoho starostů evropských měst, kteří přislíbili Ukrajině pomoc na její rekonstrukci. Dario Nardella, starosta Florencie, řekl, že je nezbytné začít s rekonstrukcí okamžitě, dokonce i přes útoky. „Ukrajinští lidé potřebují naději,“ uvedl a dodal, že také urgentně potřebují opravy infrastruktury, jako jsou školy, potrubní vedení a elektrárny, které „pomohou Ukrajině přežít v těchto těžkých chvílích“.
Nardella vedl delegaci osmi starostů na setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským v srpnu, kde přislíbili pomoc ke znovuzbudovaní Ukrajiny, které bude ekologicky šetrné dle evropských směrnic. Nardella navrhl, že by úspěšná rekonstrukce země mohla Ukrajině pomoct k přijetí do Evropské unie, tato událost však brzy nenastane. „Tyto rekonstrukce musí být založeny na udržitelnosti, na hodnotách podporujících sociální začlenění, což může být také velkou příležitostí urychlit postup k přijetí do Evropské unie,“ řekl.
Nyní je však třeba zaměřit se na to nejnutnější. Riga posílá autobusy do Kyjeva, aby nahradily zničené dopravní prostředky. Mārtiņš Staķis, starosta Rigy, doufá, že Riga pomůže s rekonstrukcí ukrajinských mateřských škol. Během léta navštívil Kyjev, Irpiň a Borodjanku, kde jsou všude školky postavené za éry Sovětského svazu, jsou tedy podobné těm v Litvě. „Známe je tak dobře. Dokážeme je opravit během 6 měsíců, přičemž je můžeme vylepšit.“ Na Ukrajinu míří také autobusy a tramvaje z Česka.
Zápal pro pomoc Ukrajině je sice nesmírný, nicméně ceny oprav budou kolosální. Minulý měsíc Světová banka vyčíslila cenu oprav na 8,5 bilionu korun, toto číslo bylo zveřejněno před posledními sériemi smrtících útoků. Starostové měst, jejichž vlastní finanční prostředky jsou omezené, slíbili Kyjevu, že budou tlačit na Evropskou unii ohledně financování rekonstrukce.
Mezitím se Kyjev chystá na svou nejtěžší zimu za posledních 30 let. Kličko, který je zodpovědný za zajištění dodávek tepla, energií a vody do hlavního města, uvedl, že světla ve městě byla vypnuta, aby se ušetřila energie. Vyzval také k pomoci při obraně ukrajinských elektráren.
„Ze všeho nejdříve potřebujeme ty nejlepší zbraně,“ zdůraznil Kličko a zmínil systémy protivzdušné obrany a protiraketové systémy, aby se ochránil ukrajinský vzdušný prostor před ruskými střelami a drony. Kličko, který před válkou kritizoval německou vládu za dodání 5 000 helem, podotkl, že je Berlínu vděčný za podporu, ať už se jedná o pomoc finanční, či politickou.
„Nikdy toho není dost. Až poslední ruský voják opustí Ukrajinu, tak vám řeknu, že v tento moment vám moc děkuji, stačilo to. Ale teď potřebujeme pokračovat,“ dodal.
Bývalý boxerský šampion v těžké váze řekl, že ukrajinští vojáci mají velikou motivaci válku vyhrát. „Jako bývalý boxer můžu říct, že není důležité, jak moc jste silní nebo velcí. Je to důležité, ale hlavní věc je vůle vyhrát, je to vaše motivace. A naše motivace je obrovská, protože chráníme naše rodiny, naše domovy.“ Zatímco Rusové naproti tomu válčí pro peníze, dodal.
„Všechno bude záležet na nás, abychom vyhodili Rusy z Ukrajiny, z našeho území.“
Poslanec za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o poslancově smrti. Upozornil na to dnes server BBC News, jehož zprávu převzala i další média.
„Byl nemocen, vážně nemocen. Nemoc se ukázala být silnější,“ řekl Volodin o Tarasenkově skonu hned poté, co Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, přijala kontroverzní zákon o postihu za vyhledávání extremistického obsahu na internetu.
Ze záznamů dumy o činnosti poslance však vyplývá, že Tarasenko v den své smrti hlasoval desetkrát pro a jednou proti. Mimo jiné podpořil zákon o vypovězení úmluvy o mokřadech a ve třech čteních hlasoval pro návrh zákona, který umožňuje manželkám vojáků zabitých ve válce proti Ukrajině používat jejich vozidla, dokud se nevyřídí dědictví.
Na Ukrajině policie zadržela administrátora jednoho z největších ruskojazyčných webů sloužících kybernetické kriminalitě, uvedl Europol.
Komplexní servisní podporu tanků Leopard 2A4 bude mít na starosti německá společnost Rheinmetall Landsysteme. Ministerstvo obrany ČR plánuje v létě uzavřít s firmou sedmiletou smlouvu, výše byla stanovena až na 6,16 miliardy korun bez DPH. Částka ale nemusí být vyčerpána, bude záležet na skutečných potřebách armády. Ministryně Jana Černochová (ODS) dnes se zakázkou seznámila vládu.
Firma Rheinmetall tanky české armádě dodává. Zajistí servisní podporu, opravy nebo dodávky náhradních dílů. Do servisu postupně zapojí firmy českého obranného průmyslu.
Německé tanky Leopard 2A4 nahrazují v české armádě stroje sovětské výroby T-72, které nyní podle ministerstva nesplňují podmínky moderního bojiště. Obsahem smlouvy jsou servisní podpora, technicko-logistická a postprodukční podpora, opravy přímo vyměnitelných dílů či dodávky náhradních dílů a školení.
