„Jsme namotivovaní vyhrát,“ říká Kličko. Ukrajina potřebuje pomoc pro zbudování budoucnosti bez Ruska
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko doufá, že Ukrajina bude následovat Polsko a Maďarsko na cestě za lepší prosperitou a evropskou integrací. Řekl to britskému deníku The Guardian.
Ukrajina potřebuje zahraniční pomoc, aby se zrekonstruovala a vybudovala si budoucnost v Evropě mimo autoritu Vladimira Putina a diktátorské Rusko, prohlásil starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
Vitalij Kličko je starostou Kyjeva od roku 2014, podle něj je hlavním úkolem Ukrajiny vyhrát válku, nicméně za dlouhodobý cíl si dává obnovu země, což by podle něj pomohlo k tomu, aby se do země navrátily miliony lidí, kteří opustili své domovy. „Naším dalším krokem je rekonstrukce země. Chceme vybudovat řadu reforem, abychom nebyli Evropany jen geograficky, ale také kvalitou života,“ řekl Kličko.
Kličko, jeden z hlavních představitelů protestů Euromajdan z let 2013-2014, řekl, že jedním z přání Ukrajiny je žít v nezávislé, svobodné a demokratické zemi, což byl podle něj také důvod, proč Putin zahájil invazi. „Důvodem k této nesmyslné válce je naše přání stát se členem evropské rodiny s evropskou kvalitou života a s hodnotami, jako jsou lidská práva, nezávislá média, demokratické hodnoty.“ Tvrdí, že Rusko toto nikdy neakceptovalo, protože „cítí, že Ukrajina je součástí ruského impéria, a my se nechceme vrátit zpátky do Sovětského svazu“.
Starosta mluvil s novináři tento týden před velkou konferencí ohledně rekonstrukce a zotavení Ukrajiny v Berlíně. Konferenci zahájil německý kancléř Olaf Scholz a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Uvedl, že Ukrajina si rozhodně nepřeje být pod kontrolou Ruska, které „pomalu kráčí stejným směrem jako Severní Korea“, a doufá, že Ukrajina bude následovat Polsko, Maďarsko a další země střední Evropy na cestě za lepší prosperitou a evropskou integrací.
Kličko už počátkem října nastínil své naděje na obnovu Ukrajiny von der Leyenové, jednání probíhalo přes videokonferenci. Musel zrušit osobní setkání, k němuž mělo dojít v Bruselu, protože Rusko zahájilo několik útoků na civilní obyvatele napříč celou Ukrajinou, aby se pomstilo za zničení Krymského mostu, který vedl okupovaný Krym do Ruska.
Škody za biliony
Schůze se zúčastnilo mnoho starostů evropských měst, kteří přislíbili Ukrajině pomoc na její rekonstrukci. Dario Nardella, starosta Florencie, řekl, že je nezbytné začít s rekonstrukcí okamžitě, dokonce i přes útoky. „Ukrajinští lidé potřebují naději,“ uvedl a dodal, že také urgentně potřebují opravy infrastruktury, jako jsou školy, potrubní vedení a elektrárny, které „pomohou Ukrajině přežít v těchto těžkých chvílích“.
Nardella vedl delegaci osmi starostů na setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským v srpnu, kde přislíbili pomoc ke znovuzbudovaní Ukrajiny, které bude ekologicky šetrné dle evropských směrnic. Nardella navrhl, že by úspěšná rekonstrukce země mohla Ukrajině pomoct k přijetí do Evropské unie, tato událost však brzy nenastane. „Tyto rekonstrukce musí být založeny na udržitelnosti, na hodnotách podporujících sociální začlenění, což může být také velkou příležitostí urychlit postup k přijetí do Evropské unie,“ řekl.
Nyní je však třeba zaměřit se na to nejnutnější. Riga posílá autobusy do Kyjeva, aby nahradily zničené dopravní prostředky. Mārtiņš Staķis, starosta Rigy, doufá, že Riga pomůže s rekonstrukcí ukrajinských mateřských škol. Během léta navštívil Kyjev, Irpiň a Borodjanku, kde jsou všude školky postavené za éry Sovětského svazu, jsou tedy podobné těm v Litvě. „Známe je tak dobře. Dokážeme je opravit během 6 měsíců, přičemž je můžeme vylepšit.“ Na Ukrajinu míří také autobusy a tramvaje z Česka.
Zápal pro pomoc Ukrajině je sice nesmírný, nicméně ceny oprav budou kolosální. Minulý měsíc Světová banka vyčíslila cenu oprav na 8,5 bilionu korun, toto číslo bylo zveřejněno před posledními sériemi smrtících útoků. Starostové měst, jejichž vlastní finanční prostředky jsou omezené, slíbili Kyjevu, že budou tlačit na Evropskou unii ohledně financování rekonstrukce.
Mezitím se Kyjev chystá na svou nejtěžší zimu za posledních 30 let. Kličko, který je zodpovědný za zajištění dodávek tepla, energií a vody do hlavního města, uvedl, že světla ve městě byla vypnuta, aby se ušetřila energie. Vyzval také k pomoci při obraně ukrajinských elektráren.
„Ze všeho nejdříve potřebujeme ty nejlepší zbraně,“ zdůraznil Kličko a zmínil systémy protivzdušné obrany a protiraketové systémy, aby se ochránil ukrajinský vzdušný prostor před ruskými střelami a drony. Kličko, který před válkou kritizoval německou vládu za dodání 5 000 helem, podotkl, že je Berlínu vděčný za podporu, ať už se jedná o pomoc finanční, či politickou.
„Nikdy toho není dost. Až poslední ruský voják opustí Ukrajinu, tak vám řeknu, že v tento moment vám moc děkuji, stačilo to. Ale teď potřebujeme pokračovat,“ dodal.
Bývalý boxerský šampion v těžké váze řekl, že ukrajinští vojáci mají velikou motivaci válku vyhrát. „Jako bývalý boxer můžu říct, že není důležité, jak moc jste silní nebo velcí. Je to důležité, ale hlavní věc je vůle vyhrát, je to vaše motivace. A naše motivace je obrovská, protože chráníme naše rodiny, naše domovy.“ Zatímco Rusové naproti tomu válčí pro peníze, dodal.
„Všechno bude záležet na nás, abychom vyhodili Rusy z Ukrajiny, z našeho území.“
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
