Viktoria přišla o přítele při explozi v doněcké věznici: Jeho tělo poznala na fotografii

Oleksij byl zkušený voják, který sloužil v ukrajinské armádě do roku 2016. Následně odešel ze služby a věnoval se péči o zvířata a zároveň byl i aktivistou za jejich práva. Právě díky tomu se seznámil se svou přítelkyní Viktorií, která je vášnivou jezdkyní. Společně bydleli v Kyjevě až do chvíle, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Šestadvacetiletý muž se rozhodl, že se vrátí do rodného Mariupolu a přidá se k praporu Azov.

Pomalé, hlučné, létají nízko. Experti vysvětlili, proč Ukrajinci úspěšně bojují s íránskými drony

Během ruského obléhání přístavního města strávil tři měsíce ukrytý v ocelárně. Se svou partnerkou byl stále v kontatku a to až do chvíle, kdy Rusové ocelárnu obklíčili. Oleksij padl do zajetí v květnu. Se svou přítelkyní nadále mluvil takřka každý den. Ačkoliv telefonáty netrvaly déle než pět minut, věděla, že je v pořádku. „Řekl, že je někam odvezou. Doufal ve výměnu,“ uvedla Viktorie pro Associated Press. Podle Viktorie byl brzy poté převezen do věznice Olenivka. Dozvěděla se prý, že měl být součástí výměny zajatců. Ovšem pouhé tři týdny poté zemřel.

Není jasné, co se přesně ve věznici Olenivka stalo. Podle ruských úřadů došlo k explozi, při které zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 75 bylo zraněno. Podle seznamu obětí, které zveřejnila Moskva, byl Oleksij oběť číslo 43. Moskva tvrdí, že za výbuchem stojí Ukrajina. Nicméně Kyjev popírá, že by za explozí stál a naopak tvrdí, že ve věznici docházelo k mučení vězňů. Výbuchem prý Rusko chtělo zakrýt důkazy o svých zločinech.

„Nehrají si, nemluví, nespí.“ Psycholožka pro Blesk o traumatech u malých Ukrajinců

Výbuch v Olenivce

V září došlo k výměně zajatců a Viktorie doufala, že mezi nimi bude i Oleksij. Ten však podle všeho při výbuchu zemřel. Rusko těla zemřelých zajatců vydalo 11. října. Příbuzní vězňů poskytli úřadům vzorky DNA, aby mohla být těla identifikována. Viktorie tvrdí, že Oleksij skutečně ve věznici zemřel. Fotografie z Olenivky obletěly svět a na jedné z nich je prý vidět jeho tělo.

Na snímku, který se objevil na sociální síti poté, co věznicí 29. července otřásl výbuch, Oleksij leží polonahý na zemi. Poznala prý jeho tetování. „Neměla jsem čas plakat. Všechny slzy jsem vyplakala, když byli v Azovstalu. Moje první myšlenka byla dostat tělo nějak zpátky,“ uvedla Viktorie s tím, že se už spojila se zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže. Zatím se jí nepodařilo tělo získat, ale nevzdává se a doufá, že jednoho dne bude moci přítele pohřbít.

Znásilnili ženu, manžela i dceru (4). Zpráva OSN popisuje odporné chování Rusů na Ukrajině

Dny v zajetí

Výbuch v Olenivce přežila Alina Paninová, která poskytla rozhovor pro The Guardian. Pětadvacetiletá žena patřila k pluku Azov a poté, co byla zajata, převezli ji stejně jako Oleksije do Olenivky. „Náš blok měl deset cel na patře, které byly plné žen, a nad námi byli muži. Nesměli jsme s nimi mluvit,“ uvedla Alina s tím, že celu, kde byly čtyři dřevěné postele, sdílela s dalšími šesti ženami. Ani ale ne po týdnu jich na cele bylo už 28. Vězni zůstali ve stejném oblečení, v němž přijeli a ven z cely se dostali pouze na patnáct minut.

Sprchovat se mohli pouze jednou týdně. Dvě ženy, které s ní byly na cele, prý byly zraněné. Jedna z nich měla zlomené rameno a další měla v hlavě šrapnel. Ovšem ani jedné z nich nebyla poskytnuta lékařská péče. „Lidé se probouzeli v noci s křikem. Staly se z nás ale sestry. Trávily jsme čas tím, že jsme spolu mluvily o receptech, pletly jedna druhé copy. Rusové nám dali knihy o jejich historii,“ uvedla.

Když 29. července večer probíhalo sčítání vězňů, ozvala se hrozná rána. Zazněla exploze a pak zděšené výkřiky. „Všichni plakali, psi štěkali,“ uvedla Alina, která výbuch přežila a o několik týdnů se dostala domů díky výměně vězňů.