Neziskovka vytvořila výzbroj pro ukrajinské děti. Vesty a přilby je ochrání před šrapnely
Ukrajinští experti přišli s dětskou „výzbrojí“, která má malé civilisty chránit před šrapnely, kulkami a sklem. Nezisková organizace Lviv Defence Cluster chce v nadcházejících týdnech vyrobit a rozdat 500 helem a vest pro děti ve věku mezi 4 a 14 lety. „Jsme první na světě, kdo masově vyrábí tento typ vybavení pro děti, jež mají během evakuací zřídkakdy nějakou ochranu,“ uvedla organizace. Heorhij, který vesty zkouší, krátce po začátku invaze uprchl s maminkou z okupovaného Mariupolu.
„Nápad byl vytvořit lehkou výzbroj, která by během evakuace ochránila dítě před úlomky, šrapnely, kousky skla a betonu,“ řekl pro server RadioFreeEurope člen organizace Maksym Plyjechov. V průběhu evakuací dosud zemřely stovky civilistů, ruští okupanti několikrát zaútočili i na humanitární trasy.
„Takto vypadá materiál z větší výzbroje, kterou jsme testovali,“ ukazoval na kameru Plyjechov. „Testovali jsme ochranu proti kulkám. Takto vypadá ultra-vysokomolekulární polyetylen. Je tam asi 28 až 30 vrstev. Je to lehké a ohebné.“
Vesty za tisíce pro civilisty zdarma
Vesta vytvořená pro děti ve věku mezi 4 a 14 lety váží i s helmou 2 až 3,5 kilogramů, výzbroj pro dospělé přes 6 kilogramů. Organizace chce vytvořit a rozdat 500 takových výzbrojí, z nichž výroba jedné z nich stojí asi 500 dolarů (12 500 korun).
Výrobní proces je financován z peněz, které spolku posílají dobrovolníci. Vesty se budou civilistům rozdávat spolu s přilbami zdarma. „Je to ta samá helma, jakou používají naši vojáci, jen menší,“ popisoval Plyjechov.
V Rusku bude líp
„Je tak silná! Myslím si, že mě ochrání před šrapnely,“ pochvaloval si vestu Heorhij. Své rodné město opustil v dubnu. „Odešla jsem, ačkoli jsem neměla žádné informace o situaci,“ vzpomínala maminka Olha Pomiščikovová.
„V Mariupolu se říkaly různé věci: ‚Bombarduje se tam. Nedostanete se pryč. Ani to nezkoušejte. Jděte do Ruska, tam to bude bezpečnější a klidnější.‘ Ale já chtěla zůstat na Ukrajině,“ pokračovala Olha. „Bála jsem se. Také bych chtěla mít takovou ochrannou vestu.“
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
