Čech bojující na Ukrajině: Šest metrů od nepřítele, velitele mu před očima rozstřílel tank
„Roz*ebali mi nové tričko!“ bylo první, co hlásil veliteli, když od Rusů schytal kulku do paže. Za pár okamžiků velitele rozstřílel tank. Zato Čech se z boje u Lysyčanska dokázal, navzdory palbě snajprů, stáhnout. Nyní o ní může vyprávět - i o tom, jak se stal „běloruským Čechem“ v praporu dobrovolníků.
Vladimir Putin tlačí na Alexandra Lukašenka, ať mu pomůže a na Ukrajinu také pošle své vojáky. Běloruský prezident se zdráhá, ale jeho spoluobčané už v sousední zemi dávno bojují. Jenže proti Vladimiru Putinovi a jeho nájezdníkům. Někteří dobrovolníci se zapojili už do bojů se separatisty, kteří na Donbase s ruskou podporou pozvedli zbraně roku 2014.
Více jich na Ukrajinu přijelo, když Kreml zahájil invazi. V březnu se utvořil Prapor (batalion) Kastuše Kalinouského, dnes už je to pluk (regiment) o stovkách bojovníků. Vesměs jde o Bělorusy - až na jednu výjimku, jak uvádí pluk na svém webu. Jméno svého spolubojovníka nezveřejňují, oslovují ho volacím znakem, jako každého. To jeho zní prostě Čech. Nyní s ním natočili rozhovor.
„Šéfovi v práci jsem řekl, že chci bojovat za Ukrajinu. Do války mě nechtěl pustit, tak jsem šel sám. Sehnal jsem auto, co mě vzalo na hranici s Užhorodem. Tam jsem našel vojenský komisariát, ale řekli mi, že je problém: Jako cizinec nemůžu bojovat za Ukrajinu,“ vzpomíná Čech. To byly první týdny války, než se začaly formovat „cizinecké legie“ ukrajinské armády.
Pak se mu ozvali bojovníci z Azovského praporu - specifického, dříve dobrovolného útvaru, ať přijede do Lvova, a tam ho vzali na základnu. „Tam byli Bělorusové, první malé komando. Promluvili jsme si a pak mi nabídli, že můžu bojovat s nimi. Zapsali mě, byl jsem vlastně u zrodu běloruského pluku.“
Do té doby nevěděl, že ne všichni Bělorusové jsou proruští, přítomnost bojovníků na straně Ukrajiny ho překvapila. „A Bělorusové byli překvapení, že chci bojovat s nimi. Samozřejmě byli rádi,“ popisuje směsicí češtiny (s moravskými náznaky) a běloruštiny. Nelze se divit, že se mu řeči po víc než půl roce ve stresujícím prostředí trochu míchají.
První mise v Irpini
„Při první misi, při prvním výjezdu jsem nevěděl, co čekat. Ve filmu a videohrách je to o něčem jiném, tam má člověk spoustu životů, ale tady je jen jeden. Určitě to bylo těžké na psychiku.“
Z ničeho nic se octl v první linii, stříleli po něm ze všech stran, přijížděl ruský tank. „Musíte přestat myslet jako civilista, myslet jako voják - bránit nejen sebe, ale i kluky vedle.“
Nejednou si pak myslel, že má namále. „V Lozovém jsme šli po pěkné cestě, najednou na nás začalo pálit dělostřelectvo. Lehnu na zem a dumám. ‚Je můj život u konce?‘ řekl jsem si a pak se pousmál. Čekal jsem ránu, že mi to urve hlavu.“
Čech patří do praporu Volat, jemuž velel jeden ze zakladatelů a tváří běloruského útvaru Ivan Marčuk alias Brest. U Lysyčansku byl 26. června přímo u toho, když Marčuk padl.
Jak psal server Naša Niva, Bělorusové nečekaně narazili na velký konvoj ruských jednotek. „V hlavě jsem měl předtuchu, že to nebude dobré,“ vzpomíná Čech, jenž šel v předvoji s Brestem a dalším mužem zvaným Respekt. Mysleli, že mají před sebou Ukrajince, ale jistí si nebyli. „Brest povídá ‚ticho, mluvím jen já, ať nevědí, že je nás víc‘. Dlouho s nimi hovořil, pak mu řekli, ať vyjde s rukama nahoře. Odpověděl, že ne, ať vyjdou oni. Dohadovali se, kdo jsme my a kdo oni, kolik nás je… A nám dal znamení, ať zaujmeme pozice, že se možná začne hned střílet. Pak zahlásil ‚Sláva Ukrajině‘. Ani jsme nečekali, že by odpověděli ‚Hrdinům sláva‘ - hned začali střílet.“
Čistý průstřel paže
Byli od sebe asi šest metrů, odhaduje bojovník. Sám to schytal to do ramene: „Kulka mi proletěla masem, kolem kosti a vyjela ven,“ ukazuje jizvu. „V tu chvíli jsem jen řekl Brestovi: ‚Roz*ebali mi nové tričko!‘ První věc, co jsem mu řekl. A že mi asi teče krev. Poslal mě dozadu. Tam za mnou přišel medik, ošetřoval mě a já jsem dál střílel na Rusy, kryl jsem nás oba a vypálil asi šest zásobníků.“
Zásah mu možná zachránil život - tím, že ho donutil stáhnout se. „Pak na nás vyjela těžká technika. Chlapci to na ně zhusta kydali, i raketomety jsme použili. Jenže byli v přesile, vešli jsme snad doprostřed menšího tankového praporu. Spousta z nás zemřela. Já jsem se na to musel dívat, nemohl jsem se ani pohnout, pálili na mě dva odstřelovači a asi i BMP. Bylo to těžké. Chtěl jsem se zvednout, pomoci svým klukům a veliteli, ale každý můj pohyb byl pod palbou snajprů. Musel jsem se rozhodovat, jestli půjdu za kluky a zemřu s nimi, nebo vyrazím pro pomoc.“
Půl kilometru se plazil, Rusové se ho stále snažili najít a zastřelit. „Poslední, co jsem viděl, bylo, jak kamarád Atam (Atom) přilehl velitele Bresta, aby ho zaštítil svým tělem. Křičel, že už dlouho nevydrží, tak zachrání aspoň Bresta. Ale v ten moment přímo do nich Rusové vypálili dvě střely z tanku.“
Čech zůstal sám. Shodil batoh, ohledal se… „A uvědomil jsem si, že jsem dostal patronu do krku. Ale zachránila mě mačeta na rameni, zaštítila mi šíji.“ Dál ustupoval, pod palbou, dehydrovaný, raněný. „Pořád jsem se ohlížel, zda mě pronásledují nepřátelé.“ Ale do bezpečí se nakonec dostal.
Jak se postupně dozvěděl, několik Bělorusů padlo, další Rusové zajali. Podle Naší nivy Brest pomohl k ústupu části svých bojovníků. O týden později Lysyčansk ovládli Rusové, ukrajinské síly neměly kapacitu ho uhájit a stáhly se. V září se však protiofenziva zase k městu přiblížila, v jeho okolí se bojuje.
Kalinouského pluk mezitím v srpnu zveřejnil video z mise, které natočila kamera na Čechově přilbě.
Jak teď říká, už se docela cítí jako Bělorus:. „Když jsem skládal běloruskou přísahu, mnoho Čechů říkalo, že už nejsem Čech. Pro některé jsem buze*ant, protože hodně Čechů bojuje za Rusko. Odpovídám jim, že jsem Čech, ale bojuji se svými bratry Bělorusy. Každý kluk, každá žena, co s námi bojují, to je pro mě rodina. Oni mě také berou jako českého Bělorusa.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
