Bělorusko získá raketové systémy schopné nést jaderné bomby. Putin to slíbil Lukašenkovi
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.
„V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M,“ řekl Putin podle ruské televize. Iskander-M je mobilní raketový systém krátkého doletu s dosahem až 500 kilometrů. Naváděné střely mohou nést konvenční i jaderné hlavice.
Putin Lukašenkovi také nabídl pomoc při modernizaci běloruských válečných letadel, aby byla schopna nést jaderné zbraně. Bělorusko je v současné době patrně nejbližší spojenec Ruské federace, která je od konce února v ozbrojeném konfliktu s Ukrajinou.
„V běloruské armádě slouží mnoho letounů Su-25. Mohly by být vhodným způsobem modernizovány,“ řekl Putin. „Tato modernizace by měla být provedena v leteckých závodech v Rusku a v souladu s tím by měl být zahájen výcvik personálu. Dohodneme se, jak toho dosáhnout,“ dodal.
Podle agentury AFP tato vyjádření patrně ještě více zhorší vztah obou zemí se Západem. Od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu Putin už několikrát zmínil téma ruských jaderných zbraní, což západní země považují za hrozbu, která je má odradit od podpory Kyjeva. Bělorusko, které sousedí s Ukrajinou a několika zeměmi NATO, v květnu oznámilo, že zakoupilo systémy Iskander schopné nést jaderné hlavice.
Na dnešní schůzce Putin a Lukašenko jednali také o situaci na trhu s hnojivy. Rusko a Bělorusko patří mezi přední světové producenty, tvrdí ale, že sankce, které na ně v souvislosti s Ukrajinou uvalily západní země, ovlivnily jejich vývozní kapacitu. Ve světě už dříve začaly narůstat obavy, že kvůli blokádě ukrajinských přístavů nebude v některých zemích dostatek základních potravin.
Putin řekl, že se s Lukašenkem dohodli udělat maximum, aby uspokojili potřeby odběratelů v Rusku a Bělorusku. Moskva je podle něj v této otázce v úzkém kontaktu s agenturami OSN, mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby ale podle agentury Reuters řekl, že si není vědom žádných bilaterálních jednání na toto téma.
Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi. Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa disponuje mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Robotický systém řídí hlavní počítač v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů. V případě těch menších uvnitř Archy, v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích. Vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi. Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa. Ukrajinští vojenští lékaři používají speciální magnetické přístroje, aby mohli v těle přesněji lokalizovat střepiny ze šrapnelových granátů a následně je vytáhnout, píše ukrajinské vydání stanice BBC. Podle lékařů tvoří střepinová zranění až 80 procent úrazů na bojišti. Ruské bezpilotní letouny používají šrapnelové granáty, které se roztříští, a vojáky zasáhnou střepiny způsobující složitá zranění. S jejich vyjmutím nově pomáhají speciální magnetické přístroje, pomocí kterých mohou lékaři daleko přesněji a méně invazivně operovat. „Nemusíte dělat velké řezy do srdce, stačí ho jen naříznout, vložit magnet a on střepinu vytáhne,“ popsal kardiochirurg Serhij Maksymenko operaci, při které zachránil vojáka, jemuž se střepina po útoku dostala do srdce. Maksymenko a jeho tým provedli díky tomuto zařízení už přes 70 úspěšných operací.
