Bělorusko získá raketové systémy schopné nést jaderné bomby. Putin to slíbil Lukašenkovi
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.
„V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M,“ řekl Putin podle ruské televize. Iskander-M je mobilní raketový systém krátkého doletu s dosahem až 500 kilometrů. Naváděné střely mohou nést konvenční i jaderné hlavice.
Putin Lukašenkovi také nabídl pomoc při modernizaci běloruských válečných letadel, aby byla schopna nést jaderné zbraně. Bělorusko je v současné době patrně nejbližší spojenec Ruské federace, která je od konce února v ozbrojeném konfliktu s Ukrajinou.
„V běloruské armádě slouží mnoho letounů Su-25. Mohly by být vhodným způsobem modernizovány,“ řekl Putin. „Tato modernizace by měla být provedena v leteckých závodech v Rusku a v souladu s tím by měl být zahájen výcvik personálu. Dohodneme se, jak toho dosáhnout,“ dodal.
Podle agentury AFP tato vyjádření patrně ještě více zhorší vztah obou zemí se Západem. Od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu Putin už několikrát zmínil téma ruských jaderných zbraní, což západní země považují za hrozbu, která je má odradit od podpory Kyjeva. Bělorusko, které sousedí s Ukrajinou a několika zeměmi NATO, v květnu oznámilo, že zakoupilo systémy Iskander schopné nést jaderné hlavice.
Na dnešní schůzce Putin a Lukašenko jednali také o situaci na trhu s hnojivy. Rusko a Bělorusko patří mezi přední světové producenty, tvrdí ale, že sankce, které na ně v souvislosti s Ukrajinou uvalily západní země, ovlivnily jejich vývozní kapacitu. Ve světě už dříve začaly narůstat obavy, že kvůli blokádě ukrajinských přístavů nebude v některých zemích dostatek základních potravin.
Putin řekl, že se s Lukašenkem dohodli udělat maximum, aby uspokojili potřeby odběratelů v Rusku a Bělorusku. Moskva je podle něj v této otázce v úzkém kontaktu s agenturami OSN, mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby ale podle agentury Reuters řekl, že si není vědom žádných bilaterálních jednání na toto téma.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner. Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad. Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova. „Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
