Bělorusko získá raketové systémy schopné nést jaderné bomby. Putin to slíbil Lukašenkovi
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.
„V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M,“ řekl Putin podle ruské televize. Iskander-M je mobilní raketový systém krátkého doletu s dosahem až 500 kilometrů. Naváděné střely mohou nést konvenční i jaderné hlavice.
Putin Lukašenkovi také nabídl pomoc při modernizaci běloruských válečných letadel, aby byla schopna nést jaderné zbraně. Bělorusko je v současné době patrně nejbližší spojenec Ruské federace, která je od konce února v ozbrojeném konfliktu s Ukrajinou.
„V běloruské armádě slouží mnoho letounů Su-25. Mohly by být vhodným způsobem modernizovány,“ řekl Putin. „Tato modernizace by měla být provedena v leteckých závodech v Rusku a v souladu s tím by měl být zahájen výcvik personálu. Dohodneme se, jak toho dosáhnout,“ dodal.
Podle agentury AFP tato vyjádření patrně ještě více zhorší vztah obou zemí se Západem. Od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu Putin už několikrát zmínil téma ruských jaderných zbraní, což západní země považují za hrozbu, která je má odradit od podpory Kyjeva. Bělorusko, které sousedí s Ukrajinou a několika zeměmi NATO, v květnu oznámilo, že zakoupilo systémy Iskander schopné nést jaderné hlavice.
Na dnešní schůzce Putin a Lukašenko jednali také o situaci na trhu s hnojivy. Rusko a Bělorusko patří mezi přední světové producenty, tvrdí ale, že sankce, které na ně v souvislosti s Ukrajinou uvalily západní země, ovlivnily jejich vývozní kapacitu. Ve světě už dříve začaly narůstat obavy, že kvůli blokádě ukrajinských přístavů nebude v některých zemích dostatek základních potravin.
Putin řekl, že se s Lukašenkem dohodli udělat maximum, aby uspokojili potřeby odběratelů v Rusku a Bělorusku. Moskva je podle něj v této otázce v úzkém kontaktu s agenturami OSN, mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby ale podle agentury Reuters řekl, že si není vědom žádných bilaterálních jednání na toto téma.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr. Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku. „Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
