Putin vyhlásil stanné právo ve 4 anektovaných částech Ukrajiny. Co se pro lidi mění?
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na dnešním zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve „čtyřech nových oblastech Ruska“, jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění.
Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány. Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá že opatření, která předpokládá stanné právo, mohu být zavedena i v Rusku.
Šéf Kremlu dnes podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou - týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země.
V televizním vystoupení před členy bezpečnostní rady Putin dále pověřil vládu, aby zřídila zvláštní koordinační radu pod vedením premiéra Michaila Mišustina, která bude spolupracovat s ruskými regiony na posílení válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
Dekrety následně schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Schválení Radou federace bylo již předem považováno za formalitu.
Peskov: Hranice nezavřeme
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že jednou z obav v souvislosti s eventuálním zavedením stanného práva v Rusku je možnost uzavření hranic. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po Putinově vystoupení na bezpečnostní radě uvedl, že uzavírání hranic se neplánuje.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že jednou z obav v souvislosti s eventuálním zavedením stanného práva v Rusku je možnost uzavření hranic. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po Putinově vystoupení na bezpečnostní radě uvedl, že uzavírání hranic se neplánuje.
„Zavedení 'stanného práva' na územích okupovaných Ruskou federací by mělo být považováno pouze za psudolegalizaci drancování majetku Ukrajinců,“ reagoval ukrajinský prezidentský poradce Podoljak na twitteru. Pro Ukrajinu se podle něj nic nemění, ukrajinské síly budou pokračovat v osvobozování ukrajinských území, které jsou nyní okupované Ruskem.
Ruský prezident na konci září při slavnostním projevu v Kremlu označil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti za ruské území. Zábor Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává.
Podle agentury Reuters dnešní Putinův krok působí jako snaha upevnit ruskou pozici ve čtyřech částečně okupovaných ukrajinských regionech a jde o nejnovější eskalaci konfliktu. Tyto kroky mají Rusku pomoci čelit sérii porážek od začátku září. Důsledky války pocítí na vlastní kůži více obyvatel Ruska, kteří se už nyní potýkají s částečnou mobilizací vyhlášenou minulý měsíc, dodal Reuters. Kreml vyhlásil stanné právo ve stejný den, kdy proruské okupační úřady v Chersonské oblasti informovaly, že zahájily evakuaci civilistů z Chersonu před blížící se ukrajinskou protiofenzivou.
Ruský prezident Vladimír Putin se chystá snížit vojenské výdaje. Podle deníku The Telegraph Putin uvedl, že začne snižovat výdaje na obranu v roce 2026 a celkové škrty potrvají tři roky. V komentáři k záměrům NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP Putin uvedl, že členové aliance utratí peníze za „nákupy od USA a za podporu svého vojensko-průmyslového komplexu“ a dodal řečnicky „Tak kdo se chystá na nějaké agresivní akce? My, nebo oni?“ Ukrajina slaví Den ústavy. „Rusko dnes zpochybňuje samotnou existenci Ukrajiny jako suverénního, nezávislého, demokratického a právního státu. My však tváří v tvář této agresi pevně stojíme a bráníme svobodu, spravedlnost a právní stát. Pro nás je ústava základem naší státnosti, naší důstojnosti a našich hodnot. Nikdy nepřijmeme vládu síly. Nesouhlasíme s diktaturou, která ignoruje lidský život a svobodu. Bojujeme za mírovou, svobodnou a evropskou budoucnost každého Ukrajince – za právo rozhodovat si o svém vlastním osudu,“ uvádí k tomuto dni na sociální síti Obrana Ukrajiny. Ukrajinská záchranná služba zveřejnila záběry z místa ruského útoku v Oděse, na kterých jsou vidět hasiči, jak bojují s požárem a evakuují lidi potemnělým schodištěm v 21patrové budově. V důsledku ruského úderu na obytnou budovu vypukl požár v šestém, sedmém a osmém patře a někteří lidé uvízli ve svých bytech, píše server Ukrajinska pravda. Mezi oběťmi je manželský pár. Šest zraněných bylo hospitalizováno a tři z nich jsou v kritickém stavu, uvedl zpravodajský web. Mezi zraněnými jsou tři děti, přičemž jedno z nich je v kritickém stavu.
