Putin vyhlásil stanné právo ve 4 anektovaných částech Ukrajiny. Co se pro lidi mění?
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na dnešním zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve „čtyřech nových oblastech Ruska“, jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění.
Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány. Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Podle AP z Putinova dekretu rovněž vyplývá že opatření, která předpokládá stanné právo, mohu být zavedena i v Rusku.
Šéf Kremlu dnes podle agentury Reuters také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou - týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země.
V televizním vystoupení před členy bezpečnostní rady Putin dále pověřil vládu, aby zřídila zvláštní koordinační radu pod vedením premiéra Michaila Mišustina, která bude spolupracovat s ruskými regiony na posílení válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
Dekrety následně schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Schválení Radou federace bylo již předem považováno za formalitu.
Peskov: Hranice nezavřeme
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že jednou z obav v souvislosti s eventuálním zavedením stanného práva v Rusku je možnost uzavření hranic. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po Putinově vystoupení na bezpečnostní radě uvedl, že uzavírání hranic se neplánuje.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že jednou z obav v souvislosti s eventuálním zavedením stanného práva v Rusku je možnost uzavření hranic. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po Putinově vystoupení na bezpečnostní radě uvedl, že uzavírání hranic se neplánuje.
„Zavedení 'stanného práva' na územích okupovaných Ruskou federací by mělo být považováno pouze za psudolegalizaci drancování majetku Ukrajinců,“ reagoval ukrajinský prezidentský poradce Podoljak na twitteru. Pro Ukrajinu se podle něj nic nemění, ukrajinské síly budou pokračovat v osvobozování ukrajinských území, které jsou nyní okupované Ruskem.
Ruský prezident na konci září při slavnostním projevu v Kremlu označil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti za ruské území. Zábor Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává.
Podle agentury Reuters dnešní Putinův krok působí jako snaha upevnit ruskou pozici ve čtyřech částečně okupovaných ukrajinských regionech a jde o nejnovější eskalaci konfliktu. Tyto kroky mají Rusku pomoci čelit sérii porážek od začátku září. Důsledky války pocítí na vlastní kůži více obyvatel Ruska, kteří se už nyní potýkají s částečnou mobilizací vyhlášenou minulý měsíc, dodal Reuters. Kreml vyhlásil stanné právo ve stejný den, kdy proruské okupační úřady v Chersonské oblasti informovaly, že zahájily evakuaci civilistů z Chersonu před blížící se ukrajinskou protiofenzivou.
Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument, o jehož existenci agentura poprvé informovala už v říjnu, se stal klíčovým podkladem pro pozdější 28bodový "americký mírový plán". Ruský vojenský soud uložil 24letý trest za spolupráci s Kyjevem muži, který podle něj konstruoval drony a vypouštěl je v Moskevské oblasti. Informovala o tom dnes ruská tajná služba FSB, podle níž je rozsudek pravomocný. Odsouzený „ruský občan A. E. Verjanov“, narozený roku 1970, chtěl podle sdělení svou činností odhalovat slabiny ruské protivzdušné obrany. V roce 2023 podle obvinění z vlastní iniciativy navázal spolupráci se zakázanou teroristickou organizací a zástupcem ukrajinské tajné služby SBU. Tento muž z Rostova na Donu na jihu Ruska dostal za úkol vyhodit do povětří letadlo „vysoce postaveného“ představitele ruského státu, tvrdí FSB. Proto byl dotyčný obviněn z vlastizrady a účasti v teroristické organizaci. Tvrzení ruské bezpečnostní služby nelze nezávisle ověřit. Podle republikánského kongresmana Dana Bacona je zřejmé, že Witkoff zcela straní Rusům, a měl by být zbaven funkce. „Nelze mu svěřit vedení těchto vyjednávání. Udělal by Ruskem placený agent méně než on? Měl by být propuštěn,“ napsal Bacon.
