Jak Putin zmrzačil Gazprom: Invazí na Ukrajinu odlákal chloubě Ruska hlavní zákazníky
Putinova invaze na Ukrajinu má nečekanou oběť: Gazprom. Ruský státní monopol na export zemního plynu čelí kvůli dopadům války existenční krizi, píše server Politico. Přitom ještě donedávna byl pro Kreml mašinou na peníze.
Podíl Gazpromu na evropském trhu se rázem propadl ze 40 procent na 9. Dva plynovody Nord Stream, vybudované dohromady za půl bilionu korun, jsou zavřené, některé větve poškozené, a není jasné, zda jimi ještě někdy plyn bude proudit. Hodnota akcií se od února propadla o 88 %. A jelikož z technických důvodů není záhodno zastavit těžbu, firma prostě neprodaný plyn jen tak spaluje.
„Výhled na růst je docela omezený, firma bude muset výrazně omezit produkci,“ soudí expert na ruskou energetiku z londýnské King’s College Adnan Vatansever.
Gazprom (Gazovaja promyšlenosť – plynárenský průmysl) se stal první státní korporací v Sovětském svazu, když se roku 1989 transformovalo ministerstvo zemního plynu. Za Borise Jelcina byl plně privatizován, jeho nástupce Vladimir Putin ho roku 2005 zase přivedl pod státní kontrolu. Podle portálu Statista drží stát těsnou nadpoloviční většinu akcií.
Plynař Putin
„Putin je v plynovém průmyslu velmi, velmi zběhlý, je skoro neoficiálním manažerem Gazpromu,“ konstatuje Vatansever. Letos ještě prezidentovi kolos vydělá slušné peníze. Navzdory propadu vývozu do zemí Evropské unie (za prvních osm měsíců letoška pokles o 48 % proti stejnému období loni) se zisky firmy za první pololetí 2022 víc než zdvojnásobily, a to díky ohromnému růstu cen plynu. Podle některých odhadů tak Gazprom měl denní tržby zhruba 100 milionů eur (ke 2,5 mld. Kč).
V červnu firma odmítla kvůli nestálé mezinárodní situaci platit akcionářům dividendy, čímž ještě poklesla hodnota akcií, koncem září to ale napravila a vyplatila 1,2 bilionu rublů (490 mld. Kč), psala agentura Reuters. V ruské historii to je rekord.
Výhled do budoucna je však pro firmu černý. Ceny plynu zůstanou vysoké ještě nejméně dva roky, soudí James Henderson z Oxfordského ústavu energetických studií, pak je to ale ve hvězdách. „Ve druhé polovině dekády bude otázkou, zda Gazprom bude schopný pokračovat v takovém rozsahu jako nyní,“ řekl serveru Politico. „Možná bude muset omezit produkci, potenciálně zmenšit celou firmu.“
Podle Vatansevera přijde taková rána nejpozději roku 2025, možná už dříve – pokud se Evropa dokáže rychle a do velké míry zbavit závislosti na ruských dodávkách a pokud (což může souviset) ceny na trzích klesnou rychleji.
„Spuštěním krvavé invaze na Ukrajinu Vladimir Putin udělal víc než skoro kterýkoliv jiný člověk na světě pro urychlení konce éry fosilních paliv,“ konstatuje portál Politico, pročež prezidenta jmenoval nejvlivnější osobností v žebříčku „Green 28“ (Zelených 28).
„Z pohledu klimatu lze válku na Ukrajině vnímat jako požehnání,“ prohlásil začátkem října Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace. „Ve středně- a dlouhodobém výhledu přinese ukrajinská krize zrychlení energetické transformace, neboť vlády si konečně uvědomí, že rozvoj obnovitelných zdrojů je dobrý nejen pro životní prostředí, vytváření pracovních míst a HDP, ale i pro zajištění větší energetické nezávislosti,“ pronesl podobně šéf Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) Francesco La Camera.
Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) zamýšlela zajistit uhlíkovou neutralitu sedmadvacítky do roku 2050. Ale díky Putinovi se toto ozeleňování náhle stalo bezpečnostní záležitostí, najednou vzrostla poptávka po solárních panelech, tepelných čerpadlech…
V první řadě na tom bude tratit právě Gazprom. Přitom ještě donedávna hrál v ekologických úvahách Evropy důležitou roli – levný plyn má sloužit jako přechodná technologie na cestě od uhlí k obnovitelným zdrojům. Jenže když tak enormně zdražil, rovnice přestává dávat smysl. A i ten plyn, bez kterého se Evropa přece jen neobejde, by už neměl pocházet z Ruska, urychleně se například objednávají terminály pro zkapalněný plyn (LNG) a dojednávají obchody s Katarem, USA a dalšími zeměmi, které ho umějí dodávat.
Nord Stream obnoví provoz?
Putin ještě v říjnu prohlašoval, že Rusko je v energetice spolehlivým (a „nepolitickým“) dodavatelem. Ale jak připomíná Politico, zatímco v Praze v rámci předsednictví v Radě EU jednali ministři sedmadvacítky odpovědní za energetiku, Rusko pokračovalo ve slabě skrývaných hrozbách, vyslovených na moskevské konferenci o energiích. Ač už jsou evropské zásobníky plynu plné, domovy mohou pořád v případě silné zimy mrznout, upozornil šéf Gazpromu Alexej Miller.
Moskva registruje vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že cla nepovažuje za legitimní. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA kvůli dovozu ruské ropy výrazně zvýší cla na zboží z Indie. Indie podle Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Na zboží z asijské země uvalil 25procentní clo.
„Slyšíme mnoho prohlášení, která jsou ve skutečnosti vyhrůžkami. Pokusy přinutit země, aby ukončily obchodní vztahy s Ruskem. Nepovažujeme taková prohlášení za legitimní,“ řekl Peskov s tím, že suverénní státy mají právo vybírat si obchodní partnery na základě vlastních zájmů.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho vojska dobyla obec Sičneve v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jednalo by se o další dobytou vesnici v regionu, kam ruské jednotky pronikají od začátku letošního června. Tvrzení z oblastí bojů nebylo možné nezávisle ověřit, upozornily agentury.
Vesnice Sičneve, ruskými úřady označovaná jako Janvarskoje, leží na východě Dněpropetrovské oblasti v bezprostřední blízkosti administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko okupuje.
Moskva začátkem června uvedla, že její vojska dosáhla hranic Dněpropetrovské oblasti. Před necelým měsícem pak oznámila, že v tomto regionu dobyla první vesnici - Dačne.
„Německo vysílá stíhačky do Polska jako prostředek odstrašení před nadcházejícími rusko-běloruskými vojenskými cvičeními,“ tweetuje The Kyiv Independent. „Pět německých stíhaček Eurofighter bude pomáhat monitorovat vzdušný prostor NATO a potenciální ruské aktivity podél východní hranice.“
A Putin prohlásil, že sabotáž Nord Streamu ukazuje, kterak „každá kritická infrastruktura v dopravě, energetice či komunikacích je pod hrozbou, ať už se nachází kdekoli na světě“. Přesto je prý nepoškozená část připravena přece jen zahájit dodávky do Evropy. „Míč je na straně Evropské unie. Chtějí-li, ať otevřou kohoutky; my jsme připraveni tento podzim a zimu dodat dodatečné objemy.“
„Pěkný pokus,“ reagovala mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová. „I nehledě na možnou sabotáž obou plynovodů jsme viděli, že Rusko už spolehlivým energetickým dodavatelem není. Už před poškozením Nord Streamu 1 jím žádný plyn neproudil. Nemáme důvod se domnívat, že se to změní,“ citoval ji portál Yahoo News.
Před válkou generoval export na západ asi 70 procent plynových tržeb Gazpromu; teď v účetnictví zeje díra o velikosti Evropy. Bude muset spoléhat na své další trhy. Zaprvé státy bývalého SSSR; Bělorusku a do Střední Asie Gazprom dodává za zvýhodněné ceny, čímž si Moskva snaží udržovat politický vliv v dříve podřízených republikách. Jenže tam Gazprom nevydělá víc než 120 miliard korun ročně.
Do Číny Rusko dodává asi 16 miliard kubíků plynu ročně skrze plynovod Síla Sibiře, otevřený roku 2019. Peking si chce zajistit dalších 10 miliard dalším plynovodem z ruského Dálného východu. Také se plánuje Síla Sibiře II o kapacitě 50 miliard krychlových metrů (zhruba jako každý Nord Stream). Stavba ale nezačne před rokem 2024.
I pak by to byla dohromady jen polovina objemu, jaký Gazprom dlouhodobě dodával Evropě. „V tuto chvíli plyn do Číny prodává za mnohem nižší cenu, než kolik dostával v Evropě,“ upozorňuje na další problém Jonathan Stern z Oxfordského ústavu energetických studií. „Takže i kdyby se jim do Číny podařilo dodávat mnohem víc plynu, mohou doufat, že vydělají stejné peníze?“ ptá se s tím, že naopak Čína teď má na Rusko páky, když se válka na Ukrajině nedaří podle Putinových představ.
Kvůli rozsáhlé a dosud výnosné síti plynovodů se Gazprom příliš nepouštěl do zkapalňování plynu a dnes zaostává. V Rusku vlastní dva zkapalňovací terminály, další dva má domácí konkurence. Dohromady mohou ročně vyprodukovat ekvivalent 42 miliard kubíků.
Rozvoj tohoto sektoru se žádným z těchto firem nyní dařit nebude: „Technologie jsou komplet západní,“ připomíná Henderson; kvůli sankcím tak bude velmi obtížné a nákladné je pořizovat, ba udržovat. Právě kvůli tomu firma Novatek o rok odložila zprovoznění nového LNG terminálu na Gydském poloostrově na severním pobřeží západní Sibiře. Korejská Daewoo zase zrušila kontrakt na dodávku dvou LNG tankerů-ledoborců pro Rusko, dodal oborový portál Upstream.
Co s ruským plynem?
Gazprom má problém své ohromné bohatství prodat. „Více se obrátí k LNG a k Číně, ale v krátkodobém hledisku to Evropu nenahradí,“ shrnul bývalý manažer Gazpromu anonymně pro Politico.
Navzdory problémům ho však Putin padnout nenechá, soudí Henderson, už pro symboliku, ale také proto, že firma ovládá veškeré systémy plynovodů v Ruské federaci a zemi zajišťuje polovinu energie. „Nemůže ho nechat padnout, je neoddělitelnou součástí ruské ekonomiky, závisí na něm energetika i vytápění domácností,“ dodal analytik.
A tak se prezident obrací k domácímu trhu, hovoří o „sociální plynofikaci“ – napojení domácností, škol a nemocnic na plynovou síť – i o dodávkách levné elektřiny pro ruské hospodářství. Tam už ale Gazprom vůbec nemůže očekávat ceny, jaké účtoval Západu.
O dojnou krávu podle všeho přijde jak státní kasa, tak oligarchové a Putinovo okolí, kteří podle investigativců Alexeje Navalného či analytika Alexandra Gabujeva z Gazpromu kradou ohromné sumy.
