Mučení elektřinou, mlácení kladivem: Zpověď ukrajinských vojaček propuštěných z ruského zajetí
Rusko a Ukrajina si vyměnily další várky válečných zajatců, poprvé šlo čistě o ženy: 108 se jich vrátilo na Ukrajinu a 110 do Ruska. Jak pak popsaly propuštěné Ukrajinky, věznitelé se k nim nechovali o moc lépe než k mužům, sadistické mučení nebylo výjimkou.
„Ani zvířata se tak nechovají. Bili dívky, mučili je elektrickými šoky, mlátili je kladivy,“ popsala Hanna O. (26) z 36. brigády ukrajinské námořní pěchoty. „O jídlu celkově pomlčím, bývalo zkyslé. Ani psi se tak nekrmí,“ cituje ji server Fakty. Ženy se domů vrátily 17. října.
Věznitelé se podle ní také dost zaměřovali na tetování vyjadřující například vlastenectví nebo příslušnost k Azovskému praporu či jiným oddílům. „Chtěli jim useknout ruce, odřezat tetování, opařovali je vařící vodou… Jen proto, že jste, kdo jste, že patříte k mariňákům, mluvíte ukrajinsky,“ dodala Hanna.
Většina propuštěných Ukrajinek patřila k ozbrojeným silám - důstojnice, poddůstojnice i vojínky armády, námořnictva i dalších složek. Ale také bylo ve skupině 12 civilistek.
Vojenská lékařka Viktorija Obidinová byla zajata, když padl mariupolský Azovstal. Od 8. května neviděla svou čtyřletou dcerku Alisu - ta zůstala na Ukrajině, zato mladá lékařka neprošla nechvalně známým filtračním procesem. Viktorija napřed byla v donbaské věznici Olenivka, pak ji se třemi civilistkami převezli do nedalekého Taganrogu na ruském území.
„Mami, dnes mě vyměnili,“ volala z linie dotyku propuštěná doktorka své matce. „Nic mi nevrátili, dokumenty, šperky, vůbec nic. Moc vás mám ráda, dej pusu mé dceři,“ byla první slova k rodině. Brzy už je mohla spatřit osobně.
Přitom její příběh mohl dopadnout hůř - alespoň se o to snažili okupanti. Viktoriji donutili apelovat na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou, aby Alisu poslala za ní. „Řekli mi, že nemůžu odmítnout. Jinak by mě zmlátili a stejně to video natočili. Tak jsem řekla, co po mně chtěli. Jinak to nešlo,“ vzpomíná.
Péče o sirotky
Tři roky a 13 dní strávila v doněcké vazbě Ljudmila Pachomenková, jak spočítali její přátelé. Na území okupovaném separatisty za podpory Ruska se starala o osiřelé děti. Obvinili ji ze špionáže a vsadili do nechvalně proslulé věznice Izolacija.
„Celou tu dobu pro sebe nic nežádala. Jen žádala o podporu pro děti z bývalého internátu v Novoazovském rajónu, o které se starala během války i před ní. Žádala i zpoza mříží,“ popsala její přítelkyně Lina Kušová.
O výměně zajatců první informoval Andrij Jermak, šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského. Zkritizoval pak Červený kříž, že se o ukrajinské zajatce nestará. „Představitelé Mezinárodního výboru Červeného kříže se bohužel nepřidali k ukrajinské delegaci na linii dotyku v Záporožské oblasti. Vyzval jsem k tomu jeho představitele a požadoval, aby jeho mise směla na dočasně okupované území zkontrolovat podmínky ukrajinských vězňů v Olenivce,“ uvedl na Telegramu.
„Válka je zkouškou jak pro lidi, tak pro mezinárodní organizace. Bohužel Červený kříž toleruje ruská porušování všech norem mezinárodního práva, a to dokonce tiše,„ pokračoval Jermak s odkazem na Ženevské úmluvy o válečných zajatcích. „Ukrajina očekává a požaduje od Mezinárodního výboru Červeného kříže náležité úsilí v získávání přístupu do Olenivky. Ostatně právě pro takové úkoly byla tato organizace vytvořena.“
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku. V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují. Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel. Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině. Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.
Výměny zajatců pokračují
I tento týden se na Ukrajinu se při výměně zajatců vrátilo z Ruska dalších deset ukrajinských vojáků, uvedl Jermak. Ukrajinci rovněž od ruské armády získali tělo amerického dobrovolníka zabitého na konci srpna na Ukrajině, informovala ukrajinská agentura Unian.
„Je mezi nimi jeden důstojník a devět vojáků a seržantů. Rovněž bylo předáno tělo amerického dobrovolníka, veterána americké armády Joshuy Alana Jonese, který bojoval za Ukrajinu a zemřel v boji s okupanty,“ napsal Jermak na telegramu. „Pokračujeme v práci, dokud nepřivedeme domů všechny naše lidi,“ dodal. Jak informovalo již dříve ukrajinské ministerstvo obrany, do začátku října bylo provedeno již 24 výměn, při kterých se z ruského zajetí dostalo 808 lidí.
