Emotivní výměna zajatců: Na Ukrajinu se vrátilo 108 žen. Nikoho neopustíme, vzkazuje Zelenskyj
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily celkem 220 zajatců. Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že se na Ukrajinu vrátilo více než 100 žen a šlo o první případ od začátku konfliktu, kdy se z ruského zajetí vrátily ukrajinské ženy.
„Dnes se podařila další rozsáhlá výměna vězňů. Zvláště emotivní a výjimečné je to, že jsme z (ruského) zajetí osvobodili 108 žen. Jednalo se o první výměnu žen; v zajetí byly matky a dcery, které jejich příbuzní velmi očekávali,“ uvedl Jermak, kterého citovala tisková agentura Unian.
Obě strany měly původně předat 110 osob. Ruská strana ale nakonec předala jen 108 žen. Podle vůdce doněckých separatistů Denise Pušilina dvě ženy řekly, že chtějí zůstat v Rusku.
Do Ruska zamířilo 110 ruských námořníků či členů ozbrojených sil samozvaných „lidových republik“ na východě Ukrajiny.
„Mezi propuštěnými byly i ženy a dívky nezákonně vězněné v Doněcké a Luhanské oblasti, které byly zajaty ještě před invazí. Od roku 2019 byli v těchto pseudorepublikách vězněni lidé za 'příliš proukrajinský postoj', za který byl považován například i převoz humanitární pomoci pro sirotky, anebo za vykonstruovanou 'špionáž' a 'terorismus',“ dodal Jermak.
Podle jeho slov šlo o „nervózní výměnu“ zajatců. „Příliš mnoho detailů a okamžiků mohlo celý proces výměny ovlivnit a změnit jeho průběh. Výměna vždy přináší řadu rizik, s nimiž je třeba počítat již od okamžiku přípravy a v jejím samotném průběhu. Není prostor pro chyby,“ uvedl.
Nyní se všechny propuštěné osoby podrobí lékařskému vyšetření a rehabilitaci, uvedl Jermak a zopakoval slib prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nikoho neopustí a postará se, aby se všichni vrátili domů.
Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanny Maljarové se od začátku října uskutečnilo 24 výměn; z ruského zajetí se vrátilo 808 lidí.
Rusko a Ukrajina si naposledy oficiálně vyměnily zajatce minulý týden, kdy bylo propuštěno na svobodu 20 Ukrajinců za 20 Rusů. V dosud největší výměně z druhé poloviny září se do Ruska vrátilo z ukrajinského zajetí 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců včetně opozičního politika Viktora Medvedčuka, který je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ukrajině se tehdy ze zajetí podařilo dostat 215 lidí, mezi nimiž byli i někdejší obránci Mariupolu.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
