Další děsivé svědectví z ruského zajetí. Obránce Azovstalu se bál, že domů už se nikdy nevrátí
Výpovědi ukrajinských válečných zajatců, kteří se z ruských vězení dostali díky výměně vězňů, jsou děsivé. O hororech promluvil také obránce z mariupolského Azovstalu plukovník Illja Samojlenko (28), ten strávil 120 dní na samotce. Svěřil se také, že si myslel, že domů se nikdy nevrátí, nebo alespoň ne živý.
Samojlenko poskytl rozhovor stanici BBC, mluvil o nelidských podmínkách, ve kterých byl on i další Ukrajinci drženi. „Ruské jednotky mi po zajetí zabavily i protetickou ruku,“ svěřil se. Na svobodu se dostal v září při výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Samojlenko přišel o pravé oko a levou ruku, zranění jsou následky exploze munice během bojů na Donbase v roce 2018. Už tehdy válčil s proruskými separatisty.
Na svobodě si řekl o cigaretu
Po svém návratu z ruského zajetí si jako první vyžádal balíček cigaret. „Potřeboval jsem se cítít naživu,“ vysvětlil. „Byl jsem šťastný, když jsem viděl, kdo na mě čeká se slzami v očích a s úsměvem,“ řekl o svých nejbližších. Popsal i podmínky ruského věznění, vypověděl, že mnozí jeho přátelé a spolubojovníci byli mučeni a byla jim odepírána lékařská pomoc a jídlo. „Je to očividné, ne? Že se to stalo, že lidé, kteří padli do zajetí, byli mučeni,“ podotkl Samojlenko.
Rusko vehementně popírá, že by zajatci byli mučeni, osvobození vojáci ale mluví o hororech, bití, mučení, elektrošocích, ponižování, odpírání jídla i spánku a adekvátní lékařské péče. Samojlenko zavzpomínal i na obranu Mariupolu a následně poslední vzdor v areálu oceláren Azovstal, mluvil o nekončícím bombardování, o tom, jak se skrývali v tunelech a krytech Azovstalu. Odmítali se vzdát a byli připraveni bojovat až do konce. Nakonec ale přišel rozkaz od ukrajinského vedení, čímž skončila i bitva o přístavní město Mariupol.
Když se obránci vzdali, Rusové je „evakuovali“ do oblastí pod svou kontrolou. Snímky napovídaly, jak unavení ukrajinští vojáci jsou, spoustu z nich odcházelo o berlích, některé museli vynést na nosítkách. V autobusech je převezli do věznice Olenivka. Samojlenko také skončil ve zmiňované věznici, strávil zde však jen pár dní, pak byl společně s dalšími obránci Azovstalu – hlavně s veliteli pluku Azov – přesunut na neznámé místo v Rusku.
Na samotce dělal kliky
„Drželi mě na samotce, fyzicky mě nemučili, lidé jinde trpěli víc než já,“ prohlásil. Vězení si krátil cvičením – dělal kliky a sedy lehy, snažil se počítat dny, aby neztratil pojem o času. S odkazem na další vězněné řekl, že čelili horším podmínkám. „Ty se zhoršovaly každý týden,“ uvedl. Mluvil o dalších zajatcích, kteří se mu svěřili, že dostávali jen omezené množství vody, byli „šíleně podvyživení“.
S tiskem Samojlenko rozebíral i červencové ostřelování věznice Olenivka, Rusko tvrdí, že za útokem je Kyjev, Kyjev obvinění odmítá a viní Moskvu. Kreml podle Ukrajinců chtěl zamaskovat stopy po mučení a zabíjení. „Rusko naprosto ignoruje pravidla války, na Ženevských úmluvách jim nezáleží, nezáleží jim ani na lidských životech,“ upozornil reportéry však, že v současné době nemůže sdílet více detailů ze svého zajetí. „Rusové rovněž sledují tato interview,“ vysvětlil.
„Necítím se jako hrdina.“
Samojlenko je známá tvář z videokonfencí z Azovstalu, několik dní před jejich kapitulací jednu takovou vedl a vylíčil, v jak zoufalých podmínkách se nacházejí, stav zraněných mužů i dalších vojáků. „Považovali jsme se za mrtvé,“ doplnil. Obránci Azovstalu a celkově příslušníci pluku Azov jsou v Rusku hanobeni, nicméně pro Ukrajinu jsou symboly vzdoru a odvahy. „Já osobně si nemyslím, že jsem hrdina,“ poznamenal Samojlenko.
Výměna zajatců pro něj byla hořkosladká, je rád, že se dostal z ruského vězení, jeho kamarádi a tisíce dalších Ukrajinců zůstává v zajetí. Samojlenko nyní žije u své rodiny v Kyjevě, čeká na novou protetickou paži a musí absolvovat psychologické sezení. „Protože brzo… brzo se budeme muset vrátit na frontu,“ zakončil.