Vojenský expert: Protiraketový deštník? Nezničí všechno, ale bezpečnost Čechů se zvýší
Evropský protiraketový deštník bude v kombinaci s nákupem dalších strojů do našeho arzenálu markantním zvýšením bezpečnosti. V pořadu Epicentrum to řekl Tomáš Řepa z Katedry teorie vojenství Univerzity obrany v Brně. Co se týče obrany vzdušného prostoru, pořád ale musíme počítat s tím, že nebude stoprocentní, dodal expert. Okomentoval i další výhrůžky ze strany ruského prezidenta Vladimíra Putina o využití jaderných zbraní, ale také to, jak nahlíží svět na násilnou anexi čtyř ukrajinských území.
Členské státy NATO čeká další práce na posílení bezpečnosti. Do horizontu dvou až tří let bychom i v Česku mohli mít nejmodernější protiletadlové systémy a v hangárech ty nejúchvatnější stíhačky. V pořadu Epicentrum o tom mluvil odborník z Univerzity obrany v návaznosti na zprávu, že se 15 států dohodlo na vybudování protiraketového deštníku.
Ačkoliv je představa nových systému chlácholivá, Řepa mírně brzdí největší optimismus. I ten nejmodernější deštník totiž může být lehce děravý. „Žádný protiletadlový systém není nastaven na to, aby byl schopen zneškodnit úplně všechno, co přiletí. I protiletadlové nejmodernější systémy mají nyní účinnost 70-80 % a počítá se s tím, že se může stát nějaká nehoda, že nějaká raketa projde,“ konstatoval.
Jedním dechem ale dodává, že tak jako tak, to bude markantní zvýšení bezpečnosti. „V kombinaci s nákupem nadzvukových stíhaček, který nás čeká, tak to bude s ohledem na bezpečnost přínos pro každého českého občana.“
Nové radary netřeba?
V praxi by Češi vizuálně žádnou velkou změnu ale nejspíše neviděli. Samozřejmě hmotně budeme mít ve skladech ony nové stroje, ale třeba u radarů velké změny nepřijdou, jak si myslí Řepa. Většina systémů je totiž kompatibilních a naštěstí u radarů „tolik nezaostáváme“.
Řepa ani neočekává větší poprask v případě, že by se nějaký nový radar instaloval. Alespoň ne takový, jaký kvůli tomu vzniknul před 15 lety. „Tehdy se to stalo politickým tématem a bezpečnostní hledisko bylo upozaděno,“ konstatoval s tím, že tehdejší demonstrace i napomáhaly Rusku.
Co se týče obecné aktuální připravenosti na možnou hrozbu, Řepa si myslí, že se na obraně opravdu šetřilo – a to nejen u nás – a že tak máme některé technologie zastaralé. Hůře jsou na tom některé státy dále na východ.
Hrozba jaderného útoku Rusko izoluje
V pořadu Epicentrum se Řepa krátce pozastavil také nad dalšími výhrůžkami z úst ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten opětovně pohrozil tím, že se Rusko nebojí bránit i tím, co se nazývá jaderný arzenál. Řepa připomněl, že se jedná o konstantní vyhrožování, a myslí si, že je to hlavně politický argument.
„Kdyby někdo sáhnul po jaderných zbraních, tak se dostává do mezinárodní izolace,“ dodal Řepa. S tímto názorem se shoduje řada odborníků a expertů. Využití jaderných zbraní totiž nevoní ani těm státům, které se doposud daly označit jako spojenci Vladimíra Putina. „Když budeme mluvit o Rusku, které tuto rétoriku požívá opakovaně, tak je to výhrůžka, která z jejich strany jde i proto, že se jim nedaří na bojišti. Tak aspoň vyhrožuje a rozděluje společnosti na Západě a snaží se z toho těžit nějaké body. Nevím tedy, jestli jde něco vůbec vytěžit,“ uzavřel téma Řepa.
V další části pořadu se moderátorka s hostem dostala i k tématu násilné anexe čtyř ukrajinských území, ale také k tomu, zdali se Bělorusko zapojí do konfliktu.
USA chcelo dáždnik rozmiestniť v USA zásadne na svoju obranu, skôr ako nukleárne rakety odletia do USA musia preletieť nad EÚ, Ázia alebo pol SJ, problém je ze tým sa ceši a Poliaci pripadne Slováci stanú terčom taktických nukleárnych striel