Expert: Rusové dělají stejnou chybu jako nacisté. A porušují válečné právo
Zabíjení civilistů, které mají v uplynulých dnech na svědomí ruské bomby a rakety, označil ruský prezident Vladimir Putin (70) jako odvetu za zničený Kerčský most. Podle analytika Lukáše Visingra (39) jsou ale tyto útoky porušením válečného práva. Krom toho jsou navíc neefektivní a posílí odhodlání Ukrajinců bojovat...
Jak lze ruské útoky vnímat z hlediska válečného práva? Porušilo ho Rusko?
„Pokud opravdu cíleně útočí na civilní objekty, tak jednoznačně ano, to je zakázáno. Je samozřejmě otázkou, zda to jsou opravdu cílené útoky na civilní objekty, anebo jestli je to důsledek toho, že ty zbraně jsou notoricky nepřesné. Já jsem se dřív klonil k tomu druhému. Teď už ale začínám taky říkat, že to možná dělají záměrně, patrně v představě, že tím zlomí morálku Ukrajinců, což je ale naprostá hloupost. Historicky žádné letecké bombardování takto nezafungovalo.“
Co to válečné právo je a jak se může vymáhat?
„Jde o důsledek domluvy mezi státy. Není to tak, že se vůbec nesmí útočit na cíle. Za určitých okolností to i válečné právo dovoluje, ale je zakázáno záměrně napadat objekty, které mají výhradně civilní účely a poblíž kterých se nenachází žádné vojenské objekty. Rusové můžou leda vrdit, že ten objekt vojenské využití měl. Prakticky je ale válečné právo nevymahatelné.“
Jsou ty útoky něčím novým, co jsme ještě v současné válce neviděli?
„Rusové už na začátku války na Kyjev vydatně útočili. V posledních měsících si sice město celkem oddechlo, teď se ale situace vrátila a je zřejmé, že ve velkém rozsahu.“
Může Rusko takovými útoky válku vyhrát?
„Rusové mají už nejspíš omezené zásoby raket a teď dělají stejnou chybu jako Němci za druhé světové války během bitvy o Británii. Plýtvají silami a prostředky na ničení nevojenských cílů. To Ukrajince nezlomí, naopak je to ještě víc naštve a vojenský efekt bude stejně nulový. Může se ale stát, že Ukrajinci nebudou mít dost protiletadlových raket. Proto je důležité, aby jim Západ dodával další moderní systémy, jaký třeba teď na Ukrajinu dorazí z Německa. Koncem října či listopadu by navíc měly dorazit i ty americké. Pro ukrajinskou armádu to tak bude znamenat další nárůst obranyschopnosti.“
Mohou se teď Ukrajinci třeba opřít o poslední kroky Ruska a napadnout objekty na jejich území?
„V momentu, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, tak Ukrajinci mají právo útočit na veškeré vojenské objekty na území Ruské federace. Na tom se nic nezměnilo. Po pondělních útocích by bylo adekvátní ve vedení války okamžitě dát odvetný úder třeba na letecké základny.“
Proč Ukrajinci nebombardují a neostřelují ruskou klíčovou infrastrukturu víc?
„Oni to dělají, ale mají přece jenom omezené prostředky. Některé ty objekty na ruském území jsou ohromně lákavé, ale jejich zničení by pravděpodobně způsobilo i velké civilní ztráty a škody. To Ukrajinci dělat nechtějí, protože by tak před spojenci působili špatně. Navíc nechtějí být ani jako Rusové.“
Mohli jim to třeba i zakázat spojenci?
„Američani dodávají samozřejmě informace a Ukrajinci s nimi asi pravděpodobně ty údery konzultují. Nemyslím ale, že by jim to Američani výslovně zakazovali.“
Čím Rusko v posledních dnech útočilo?
„Byly to střely s plochou dráhou letu odpalované z letadel a lodí. Také mohli ale zapojit drony, které mají z Íránu.“
Jak kvalitní je protivzdušná obrana Ukrajiny? Podle oficiálních informací sestřelila víc než půlku ruských raket.
„Je otázka, jestli jsou ta čísla úplně pravdivá. Sama o sobě nemají skoro žádnou vypovídací hodnotu, protože záleží, co to bylo za typ raket, jak byla ukrajinská protivzdušná obrana rozmístěná, jaké měla zásoby vlastních střel. Může to být skvělý výsledek, ale může to být i mizerný výsledek. Nedá se to hodnotit.“
Co je válečné právo?
Soubor dohod, které mají za cíl kontrolovat válečné konflikty. Nastavují pravidla, podle nich by mezi sebou měly země bojovat, když už se dostanou do války. Porušení některých z nich se nazývá válečným zločinem a řadí se sem také cílené útoky na civilisty. K právní odpovědnosti může být dohnán jak stát, tak i individuální jedinci.
Co se dělo?
Další den v krytech, sklepích a stanicích metra. Na Ukrajince včera znovu mířily ruské střely, které jen den předtím zabily nejméně 19 lidí a víc než sto dalších zranily. Klid neměli lidé v Kyjevě, Oděse ani v Záporoží. „Ještě jednu raketu jsme sestřelili,“ radoval se ale včera šéf kyjevské oblasti Oleksij Kuleba (39), že protiraketová obrana funguje. Odrazit už ale nezvládla opakovaný nálet na Ladyžynskou tepelnou elektrárnu ve Vinnycké oblasti. Další dvě energetická zařízení byla zasažena stovky kilometrů od válečné fronty na západě země ve Lvově. Část města skončila bez proudu. Rusko přitom odveta za vybuchlý Kerčský most jen během pondělí přišla přibližně na půl miliardy dolarů, jak vypočítal magazín Forbes.
