Úspěch uprostřed těžkých bojů: Ukrajina od Ruska získala 32 zajatců, někteří byli nezvěstní
V Kyjevu se při výměně válečných zajatců podařilo osvobodit 32 vojáků, oznámil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými jsou podle něj důstojníci, poddůstojníci a řadoví vojáci ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajina podle něj získala zpět také tělo izraelského občana Dmytra Fialky, jenž na ukrajinské straně bojoval proti ruským invazním jednotkám. Moskva zatím výměnu nepotvrdila.
„Všichni působili v místech, kde se odehrávaly prudké boje,“ napsal Jermak na twitteru, kde rovněž zveřejnil fotografii vojáků. „Mnoho z těchto lidí bylo považováno za nezvěstné,“ dodal šéf prezidentské kanceláře, který zároveň přislíbil osvobodit všechny válečné zajatce.
Ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území podle agentury Ukrinform o několik hodin dříve oznámilo, že se po náročných jednáních podařilo získat těla 62 padlých ukrajinských obránců. A to včetně bojovníků, kteří byli zadržováni ve věznici Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty.
V červenci přišla zpráva, že při ostřelování Olenivky zahynulo pět desítek ukrajinských válečných zajatců. Z útoku se Ukrajina a Rusko obvinily navzájem. Stanice CNN na základě svého vyšetřování dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s vysokou pravděpodobností smyšlená.
Ke konci září si Ukrajina a Rusko nečekaně vyměnily zajatce. Tato výměna je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Ukrajině se podle úřadů podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimi i někdejší obránce Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. Kolik případně propustil Kyjev ruských zajatců tentokrát, není jasné.
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na dnešek vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. S odvoláním na vyjádření šéfa místní vojenské administrativy Oleksandra Prokudina to napsal ruskojazyčný server BBC.
