Úspěch uprostřed těžkých bojů: Ukrajina od Ruska získala 32 zajatců, někteří byli nezvěstní
V Kyjevu se při výměně válečných zajatců podařilo osvobodit 32 vojáků, oznámil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými jsou podle něj důstojníci, poddůstojníci a řadoví vojáci ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajina podle něj získala zpět také tělo izraelského občana Dmytra Fialky, jenž na ukrajinské straně bojoval proti ruským invazním jednotkám. Moskva zatím výměnu nepotvrdila.
„Všichni působili v místech, kde se odehrávaly prudké boje,“ napsal Jermak na twitteru, kde rovněž zveřejnil fotografii vojáků. „Mnoho z těchto lidí bylo považováno za nezvěstné,“ dodal šéf prezidentské kanceláře, který zároveň přislíbil osvobodit všechny válečné zajatce.
Ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území podle agentury Ukrinform o několik hodin dříve oznámilo, že se po náročných jednáních podařilo získat těla 62 padlých ukrajinských obránců. A to včetně bojovníků, kteří byli zadržováni ve věznici Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty.
V červenci přišla zpráva, že při ostřelování Olenivky zahynulo pět desítek ukrajinských válečných zajatců. Z útoku se Ukrajina a Rusko obvinily navzájem. Stanice CNN na základě svého vyšetřování dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s vysokou pravděpodobností smyšlená.
Ke konci září si Ukrajina a Rusko nečekaně vyměnily zajatce. Tato výměna je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Ukrajině se podle úřadů podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimi i někdejší obránce Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. Kolik případně propustil Kyjev ruských zajatců tentokrát, není jasné.
Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.
Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.
Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
