Šéf NATO: Útoky na civilisty? Známka slabosti Putina! Aliance chystá cvičení jaderného odstrašení
Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě. Aliance podle něj nezaznamenala žádnou aktivitu kolem ruských jaderných zbraní a na příští týden chystá dlouho plánované cvičení sil jaderného odstrašení.
Šéf aliance také prohlásil, že spojenci v reakci na sabotáž plynovodů Nord Stream posílí ochranu své kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví.
Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg dnes prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.
„Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze,“ řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.
NATO jedná s aliančními zeměmi a s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly armády doplnit své sklady a zároveň posílat dostatečné množství techniky a munice na Ukrajinu, dodal Stoltenberg.
„Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat, tím důležitější samozřejmě budou tato jednání se (zbrojním) průmyslem,“ řekl šéf aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s ukrajinskými útoky na území nelegálně anektovaná Ruskem nepřímo pohrozil možným jaderným útokem. NATO podle Stoltenberga monitoruje ruské jaderné síly, aliance ale kolem nich žádnou aktivitu nezaznamenala.
Příští týden začne rok plánované cvičení jaderného odstrašení nazvané Steadfast Noon, do něhož se během týdne zapojí armády zhruba poloviny ze tří desítek členských zemí NATO. Podle šéfa aliance nebyl důvod jej kvůli ruským hrozbám odkládat, neboť by to Moskvě „vyslalo špatný signál“.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
