Šéf NATO: Útoky na civilisty? Známka slabosti Putina! Aliance chystá cvičení jaderného odstrašení
Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě. Aliance podle něj nezaznamenala žádnou aktivitu kolem ruských jaderných zbraní a na příští týden chystá dlouho plánované cvičení sil jaderného odstrašení.
Šéf aliance také prohlásil, že spojenci v reakci na sabotáž plynovodů Nord Stream posílí ochranu své kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví.
Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg dnes prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.
„Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze,“ řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.
NATO jedná s aliančními zeměmi a s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly armády doplnit své sklady a zároveň posílat dostatečné množství techniky a munice na Ukrajinu, dodal Stoltenberg.
„Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat, tím důležitější samozřejmě budou tato jednání se (zbrojním) průmyslem,“ řekl šéf aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s ukrajinskými útoky na území nelegálně anektovaná Ruskem nepřímo pohrozil možným jaderným útokem. NATO podle Stoltenberga monitoruje ruské jaderné síly, aliance ale kolem nich žádnou aktivitu nezaznamenala.
Příští týden začne rok plánované cvičení jaderného odstrašení nazvané Steadfast Noon, do něhož se během týdne zapojí armády zhruba poloviny ze tří desítek členských zemí NATO. Podle šéfa aliance nebyl důvod jej kvůli ruským hrozbám odkládat, neboť by to Moskvě „vyslalo špatný signál“.
Dlouhodobý a udržitelný mír, ne urychlené příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes vyjádřil k prohlášením, že válka na Ukrajině by měla být zastavena na současné linii kontaktu. Tento požadavek byl obsažen zejména v dnes zveřejněném prohlášení předních evropských lídrů, kteří tento postoj připisují americké administrativě, ačkoli v ní existují značné výkyvy.
„Chci oficiálně potvrdit, že Rusko nezměnilo svůj postoj ve srovnání s dohodami dosaženými během dlouhých jednání Putina a Trumpa na Aljašce. Tyto dohody vycházejí z tehdejší dohody, kterou prezident Trump stručně formuloval, když řekl, že je potřeba dlouhodobý a udržitelný mír, nikoli okamžité příměří, které nikam nevede,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě podle agentury TASS.
Kreml uvedl jako jednu z hlavních příčin konfliktu snahu Ukrajiny vyzbrojit se a vstoupit do NATO a spolupracovat s ním, jakož i politický režim, který na Ukrajině vznikl po Revoluci důstojnosti v roce 2014.
Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.
Siemoniakův mluvčí Jacek Dobrzyński řekl, že už v uplynulých měsících ABW zadržela celkem 55 lidí, kteří jsou podezřelí, že na objednávku Ruska pracovali proti Polsku a dalším zemím Evropské unie.
Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, později uvedl, že případ se týká zjišťování polohy vojenských objektů a prvků kritické infrastruktury, přípravy prostředků pro diverzní akce a bezprostřední realizace útoků.
Letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina by mohlo být nuceno přistát, pokud se pokusí letět do Maďarska přes Polsko, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl to 21. října polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
