Emotivní výměna zajatců: Na Ukrajinu se vrátilo 108 žen. Nikoho neopustíme, vzkazuje Zelenskyj
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily celkem 220 zajatců. Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že se na Ukrajinu vrátilo více než 100 žen a šlo o první případ od začátku konfliktu, kdy se z ruského zajetí vrátily ukrajinské ženy.
„Dnes se podařila další rozsáhlá výměna vězňů. Zvláště emotivní a výjimečné je to, že jsme z (ruského) zajetí osvobodili 108 žen. Jednalo se o první výměnu žen; v zajetí byly matky a dcery, které jejich příbuzní velmi očekávali,“ uvedl Jermak, kterého citovala tisková agentura Unian.
Obě strany měly původně předat 110 osob. Ruská strana ale nakonec předala jen 108 žen. Podle vůdce doněckých separatistů Denise Pušilina dvě ženy řekly, že chtějí zůstat v Rusku.
Do Ruska zamířilo 110 ruských námořníků či členů ozbrojených sil samozvaných „lidových republik“ na východě Ukrajiny.
„Mezi propuštěnými byly i ženy a dívky nezákonně vězněné v Doněcké a Luhanské oblasti, které byly zajaty ještě před invazí. Od roku 2019 byli v těchto pseudorepublikách vězněni lidé za 'příliš proukrajinský postoj', za který byl považován například i převoz humanitární pomoci pro sirotky, anebo za vykonstruovanou 'špionáž' a 'terorismus',“ dodal Jermak.
Podle jeho slov šlo o „nervózní výměnu“ zajatců. „Příliš mnoho detailů a okamžiků mohlo celý proces výměny ovlivnit a změnit jeho průběh. Výměna vždy přináší řadu rizik, s nimiž je třeba počítat již od okamžiku přípravy a v jejím samotném průběhu. Není prostor pro chyby,“ uvedl.
Nyní se všechny propuštěné osoby podrobí lékařskému vyšetření a rehabilitaci, uvedl Jermak a zopakoval slib prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nikoho neopustí a postará se, aby se všichni vrátili domů.
Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanny Maljarové se od začátku října uskutečnilo 24 výměn; z ruského zajetí se vrátilo 808 lidí.
Rusko a Ukrajina si naposledy oficiálně vyměnily zajatce minulý týden, kdy bylo propuštěno na svobodu 20 Ukrajinců za 20 Rusů. V dosud největší výměně z druhé poloviny září se do Ruska vrátilo z ukrajinského zajetí 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců včetně opozičního politika Viktora Medvedčuka, který je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ukrajině se tehdy ze zajetí podařilo dostat 215 lidí, mezi nimiž byli i někdejší obránci Mariupolu.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
