Novinář o mobilizaci, odjezdech z Krymu a zdražování. Jak Rusové snášejí válku?
K protestům proti mobilizaci v Moskvě nedochází, kritika válečného tažení je takřka nulová, řekl v Epicentru Blesku Jiří Just, český novinář žijící v Moskvě. „K protestům či nějakém většímu odporu nedošlo. Ruská společnost se samozřejmě staví proti mobilizaci, ale na druhou stranu si přeje vítězství,“ prohlásil Just. „Ti, kteří jsou velmi nespokojeni, kteří nesouhlasí s vládním režimem, tak protestují tím nejbezpečnějším způsobem, a to tak, že odjíždějí ze země.“
Běžné Rusy prý zároveň ani nepřekvapuje průběh mobilizace, kdy navzdory ohlášeným kritériím, podle kterých měl být odvedeni pouze lidé s předchozí vojenskou zkušeností, je odváděn takřka kdokoliv, kdo splňuje základní věkové a fyzické požadavky. „Je to jako vždy v Rusku, Vladimir Putin něco říká a realita je diametrálně odlišná. Pro Rusy to ale není takový šok, protože oni v té zemi žijí celý život,“ řekl Just k průběhu mobilizace.
Válku vnímají pouze skrze propagandu
Ve veřejném prostoru pak debata o válce skoro neexistuje a mluví se o ní pouze z pozice propagandy. Rusové vnímají válku jako válku proti Západu či proti nacistům. „Rusové nestrádají, na jejich hlavy nedopadají rakety a bomby, jak to bohužel pociťují Ukrajinci. Možná se jich dotýkají některé ekonomické problémy spojené se sankcemi, ale to nedávají do přímého kontextu s válkou,“ řekl Just. Jediná kritika, která ve veřejném prostoru někdy proběhne, je pak dle Justa „z pozice toho, že my přece chceme, aby bylo vítězství co nejrychlejší.“ V části společnosti pak, zejména na pozadí útoku na Kerčský most, naopak panuje nadšení z nedávných útoků na ukrajinská města.
Rusů, kteří jsou k válce kritičtí a vnímají ji i mimo státní propagandu, je podle Justa velmi malé procento – „možná dvě, tři procenta Rusů, a většina z nich odjela do zahraničí už po 24. únoru.“ Drtivá většina Rusů se tak nad zprávami o ruských zločinech na Ukrajině nezamýšlí. „Většině Rusů je to buď jedno, nebo tomu nevěří.“
Vnímání války skrze optiku propagandy i napříč mobilizaci pak dle Justa může být pro ruskou populaci i jistým obranným mechanismem. „Samozřejmě žádný člověk by asi nechtěl být občanem státu, který provádí systematické válečné zločiny. Proto asi oni hledají nějaké vysvětlení v tom, co jim říká propaganda – že se jedná jenom o speciální vojenskou operaci, že je všechno v pořádku, že je Rusko vítěz a tak dál,“ prohlásil Just. Tyto klapky na očích Rusům ale nemusí vydržet navždy. „Já se obávám, jaké bude jejich prozření, až zjistí, co skutečně ruská armáda dělala na Ukrajině. To si myslím, že pro ně bude mimořádně nepříjemné.“¨
Anexi Krymu slavili, úprk neviděli
Oproti anexi Krymu v roce 2014 pak dle Justa nedávná anexe okupovaných ukrajinských teritorií nevyvolala ani zdaleka tak pozitivní reakci. „Krym je pro Rusy skutečně zásadní místo. Je spojený s jejich historií, protože tam proběhla řada válek, ale i s jejich odpočinkem, protože tam Rusové jezdí rádi na dovolenou a mají tam dači. Ke Krymu mají tedy jistou citovou vazbu.“ Anexi Krymu tak podle něj uvítali i příznivci ruské opozice, zatímco letošní anexe okupovaných území vyvolala pouze minimální reakci.
Tu v Rusku nevyvolaly ani obrázky kolon vracejících se Rusů na Kerčském mostě, ale to dle Justa pravděpodobně proto, že je Rusové ani neviděl. „Ruská propaganda uvádí to, že dochází k opravám, že most funguje pouze jedním směrem, že jedna silniční trasa už je zprovozněna a že možná příští rok budou jezdit vlaky zase plně naložené.“ Ruská propaganda tak většině populace sdělí pouze to, co chce, aby viděli. „Musí hovořit o tom, že je vše růžové a nádherné, a tyto obrázky samozřejmě nezapadají do toho narativu, který chce dávat svým ruským, a teď použiju nehezké slovo, spotřebitelům,“ řekl k tomu Just.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.