Novinář o mobilizaci, odjezdech z Krymu a zdražování. Jak Rusové snášejí válku?
K protestům proti mobilizaci v Moskvě nedochází, kritika válečného tažení je takřka nulová, řekl v Epicentru Blesku Jiří Just, český novinář žijící v Moskvě. „K protestům či nějakém většímu odporu nedošlo. Ruská společnost se samozřejmě staví proti mobilizaci, ale na druhou stranu si přeje vítězství,“ prohlásil Just. „Ti, kteří jsou velmi nespokojeni, kteří nesouhlasí s vládním režimem, tak protestují tím nejbezpečnějším způsobem, a to tak, že odjíždějí ze země.“
Běžné Rusy prý zároveň ani nepřekvapuje průběh mobilizace, kdy navzdory ohlášeným kritériím, podle kterých měl být odvedeni pouze lidé s předchozí vojenskou zkušeností, je odváděn takřka kdokoliv, kdo splňuje základní věkové a fyzické požadavky. „Je to jako vždy v Rusku, Vladimir Putin něco říká a realita je diametrálně odlišná. Pro Rusy to ale není takový šok, protože oni v té zemi žijí celý život,“ řekl Just k průběhu mobilizace.
Válku vnímají pouze skrze propagandu
Ve veřejném prostoru pak debata o válce skoro neexistuje a mluví se o ní pouze z pozice propagandy. Rusové vnímají válku jako válku proti Západu či proti nacistům. „Rusové nestrádají, na jejich hlavy nedopadají rakety a bomby, jak to bohužel pociťují Ukrajinci. Možná se jich dotýkají některé ekonomické problémy spojené se sankcemi, ale to nedávají do přímého kontextu s válkou,“ řekl Just. Jediná kritika, která ve veřejném prostoru někdy proběhne, je pak dle Justa „z pozice toho, že my přece chceme, aby bylo vítězství co nejrychlejší.“ V části společnosti pak, zejména na pozadí útoku na Kerčský most, naopak panuje nadšení z nedávných útoků na ukrajinská města.
Rusů, kteří jsou k válce kritičtí a vnímají ji i mimo státní propagandu, je podle Justa velmi malé procento – „možná dvě, tři procenta Rusů, a většina z nich odjela do zahraničí už po 24. únoru.“ Drtivá většina Rusů se tak nad zprávami o ruských zločinech na Ukrajině nezamýšlí. „Většině Rusů je to buď jedno, nebo tomu nevěří.“
Vnímání války skrze optiku propagandy i napříč mobilizaci pak dle Justa může být pro ruskou populaci i jistým obranným mechanismem. „Samozřejmě žádný člověk by asi nechtěl být občanem státu, který provádí systematické válečné zločiny. Proto asi oni hledají nějaké vysvětlení v tom, co jim říká propaganda – že se jedná jenom o speciální vojenskou operaci, že je všechno v pořádku, že je Rusko vítěz a tak dál,“ prohlásil Just. Tyto klapky na očích Rusům ale nemusí vydržet navždy. „Já se obávám, jaké bude jejich prozření, až zjistí, co skutečně ruská armáda dělala na Ukrajině. To si myslím, že pro ně bude mimořádně nepříjemné.“¨
Anexi Krymu slavili, úprk neviděli
Oproti anexi Krymu v roce 2014 pak dle Justa nedávná anexe okupovaných ukrajinských teritorií nevyvolala ani zdaleka tak pozitivní reakci. „Krym je pro Rusy skutečně zásadní místo. Je spojený s jejich historií, protože tam proběhla řada válek, ale i s jejich odpočinkem, protože tam Rusové jezdí rádi na dovolenou a mají tam dači. Ke Krymu mají tedy jistou citovou vazbu.“ Anexi Krymu tak podle něj uvítali i příznivci ruské opozice, zatímco letošní anexe okupovaných území vyvolala pouze minimální reakci.
Tu v Rusku nevyvolaly ani obrázky kolon vracejících se Rusů na Kerčském mostě, ale to dle Justa pravděpodobně proto, že je Rusové ani neviděl. „Ruská propaganda uvádí to, že dochází k opravám, že most funguje pouze jedním směrem, že jedna silniční trasa už je zprovozněna a že možná příští rok budou jezdit vlaky zase plně naložené.“ Ruská propaganda tak většině populace sdělí pouze to, co chce, aby viděli. „Musí hovořit o tom, že je vše růžové a nádherné, a tyto obrázky samozřejmě nezapadají do toho narativu, který chce dávat svým ruským, a teď použiju nehezké slovo, spotřebitelům,“ řekl k tomu Just.
Rusko zveřejnilo seznam mobilních aplikací, jejichž fungování prý bude zajištěno i při výpadcích datového signálu, na které si Rusové zvykli v době útoků ukrajinských dronů. Mají mezi nimi být ruská internetová tržiště, elektronické platební služby či komunikační platformy, nikoli však nejpoužívanější aplikace jako WhatsApp, YouTube či Telegram, napsala dnes agentura Reuters.
Ruské úřady v poslední době stále častěji sahají k vypínání mobilních datových sítí, čímž chtějí zkomplikovat navigaci útočících ukrajinských dronů. Ruské ministerstvo digitálního rozvoje dnes uvedlo, že některé aplikace budou fungovat i při těchto výpadcích, které jsou nutné pro zachování bezpečnosti. O dronech ani Ukrajině se nezmínilo, gubernátoři oblastí hraničících se zemí, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, však výpadky mobilního signálu zdůvodňují právě snahou překazit útoky dronů.
Na seznamu jsou podle ministerstva „nejoblíbenější a společensky nejdůležitější ruské služby a webové stránky“. Jejich fungování má zajistit „zvláštní technické řešení“, uvedl úřad bez bližších podrobností.
Spojenci Ukrajiny připravují nové sankce proti Rusku ve snaze přinutit prezidenta Vladimira Putina ukončit jeho válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney.
„Pan Putin je příčinou této války. Je příčinou toho zabíjení a nebude si diktovat podmínky míru,“ řekl Carney na tiskové konferenci.
Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že Kyjev je připraven zajistit přepravu ropy a plynu přes své území na Slovensko, pokud nepůjde o ruské suroviny.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.