Odstraňování min na Ukrajině: Nebezpečí číhá na každém kroku! Lidé umírají i po stažení Rusů
Z lesů jsou zakázané zóny, jedinou výjimku mají odborníci na odminování. Ti varovali, že odstranění hrozby potrvá roky. Obyvatelé popsali své zkušenosti deníku The Guardian, kdy jim vláda doporučila, aby se vyhnuli zaminovanému území. Jeden ze sousedů se i přesto vydal do nebezpečného lesa, aby se pokusil najít věci, které mu ruští okupanti ukradli. Šlápl však na minu.
V lese u vesnice Zalissia, severovýchodně od ukrajinského hlavního města Kyjeva, byl v písčité zemi vedle kmene stromu rozdrceného minou zaražen žlutě natřený dřevěný kůl.
Na začátku války, kdy se Kreml pokoušel neúspěšně obsadit Kyjev, byl tento les přední linií. Místnímu muži Eduardovi ukradli ruští vojáci z domova věci, proto se vydal do lesa je hledat. Při hledání však spustil sovětskou protipěchotní minu OZM a to se mu stalo osudným.
Zatímco mezi stromy jsou stále vidět ruské příkopy a zákopy, v těchto dnech v lese pracují odminovací týmy spolupracující s British Halo Trust, charitativní organizací na odminování.
Staly se i další incidenty. Sanitka přejela minu u města Balaklija. Další čtyři lidé, kteří se procházeli v lese poblíž Černigova, zemřeli poté, co šlápli na minu.
Ještě před rozsáhlou ruskou invazí na začátku tohoto roku se odminovači potýkali s letitým úsilím o odstranění min z východu Ukrajiny. Země se umístila na pátém místě na světě v počtu civilních obětí způsobených minami a na prvních třech místech v počtu nehod proti vozidlovým minám.
Místní odborníci na odminování varují, že i kdyby válka skončila zítra, odstranění hrozby bude trvat nejméně deset let.
Zatímco úsilí ukrajinských státních pohotovostních služeb, armády a místních i mezinárodních nevládních organizací bylo vysoce sofistikované, záběry sdílené na sociálních sítích také ukázaly riskantnější přístupy, včetně videa vojáků, kteří odpalují miny větvemi, a dokonce na ně házejí pneumatiky.
Vzhledem k tomu, že na jihu a východě země pokračují těžké boje, vidí odminovači stále více různých druhů min rozmístěných ruskými silami, včetně motýlkových min, které Ukrajinci nazývají „okvětními lístky“. Jsou to malé plastové protipěchotní miny, které se staly proslulé po celém světě svou schopností zabíjet i dlouho po skončení válek.
Úděl odminovačů
Ve vesnici Zalissia na hlavní silnici mezi Černigovem a Kyjevem má přítomnost min v lese sociální, psychologické a ekonomické důsledky – a představuje bezprostřední riziko. Před ruskou invazí byla tato cesta známá mezi postaršími obyvateli, kteří zde prodávali motoristům lesní plody a houby, aby si doplnili své skrovné důchody. Rodiny chodily na procházky a dělaly si piknik.
Iryna Horyushko, vrchní dozorkyně odminování, sdílela mapu posetou oblastmi, které je třeba prozkoumat a vyčistit, což je pomalý a pracný ruční proces, je zde totiž hodně stromů, které stěžují nasazení mechanických strojů na odminování.
„Začali jsme zde pracovat v červenci. Jak vidíte, 97 % této oblasti tvoří lesy s borovicemi a křovinami. Je to komplikované, protože jsme tak blízko dálnice. Každé ráno přicházejí místní lidé na autobusovou zastávku a do lesa nám stále přicházejí lesní dělníci, takže když se někdo přiblíží, musíme práci zastavit,“ řekla Horyushko.
„Kvůli ruské okupaci je tam spousta zákopů a spousta kovových signálů na detektory min. Vzhledem k typu hrozby je to velmi časově náročné a pečlivé. Odminovači musí být celý den na kolenou, aby denně uklidili 8–16 metrů čtverečních,“ dodala.
„Nikdo neví, kolik je tady min“
„Lidé se nemohou vrátit do svých normálních životů,“ řekl Tymur Pistriuha z Ukrajinské asociace odminovačů, neziskové skupiny, která zastupuje společnosti zabývající se odminováním v zemi. „Mělo by to být období, kdy lidé sbírají houby, lesní plody a sbírají dřevo po celé Ukrajině, ale vláda je varovala, aby nechodili do lesa.“
Pistriuha řekl, že situace byla špatná už před únorovou invazí. „Na východě už to bylo vážné. Nyní je situace snad 20x horší. To se nedá spočítat, jsme totiž v neustálém konfliktu. Nikdo neví, kolik je tady min.“
„Nacházíme všechno. Protipěchotní miny, protitankové miny, nastražené pasti a improvizovaná zařízení. Jsme svědky mnoha incidentů, kdy se lidé stávají oběťmi. Je to chaotické a složité,“ dodal.
Andro Mathewson z Halo Trust, který shromažďuje údaje o minových incidentech po celé Ukrajině, poukázal na to, že v zemi bylo nalezeno 450 různých typů munice, včetně min a nevybuchlé munice. „Je to obrovské. Kvůli probíhající válce je to v podstatě neměřitelné. Neustále se to mění,“ řekl Mathewson.
V Zalissii si od Eduardovy smrti lidé uvědomují hrozící nebezpečí. Volodomyr Horbach v autodílně vedle svého domu vzpomínal, jak ruské tanky v březnu vjely do vesnice a vojáci si založili své velitelství pár domů od jeho. Vesničané stále žijí s následky.
„Protože Rusové rabovali v domech a schovávali to, co ukradli, v lese, lidé tam chodili od té doby, co odešli. To si myslíme, že Eduard dělal. Hledal věci ukradené ze svého domu,“ řekl Horbach. „Šel bych teď do lesa? Ne, ne, ne, ne ne. Je to nebezpečné. Vláda nám řekla, abychom nechodili sbírat houby, a armáda přišla k mým dveřím, aby mi řekla, ať se držím dál.“
O pár dveří dál Lubov Kuashová (64) sledovala, jak dva čeští dobrovolníci měří její dům, aby se mohl po válečných škodách opravit.
„Chodila jsem do lesa sbírat houby a koupat se v jezeře, které tam je. Ale už ne. Můj bratr tam stále chodí sbírat houby, aby je prodával, ale je trochu blázen. Nikdo další z vesnice nepůjde.“
Tetyana Sikachina (31) seděla osaměle u dálnice a loupala houby. Doufá, že je prodá. Nesbírala je v lese, ale v polích za svým domem. „Nemám teď chuť jít do lesa,“ řekla. „Dřív to bývalo naše potěšení, chodili jsme tam a dělali pikniky. Taky jsme chodili na ryby. Nevím, kdy se budeme moct vrátit.“
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
