Donbas se jen tak nevzdá, hlásí starostové. Dřív proruští příznivci ztrácí důvěru ve federaci
Rusko rapidně ztrácí své příznivce už i ve východoukrajinském Donbasu, kde mezi občany ještě donedávna panovala převážně proruská tendence. Zdejší oblast Kramatorsk opustila většina civilistů, v ulicích panuje ticho a klid, podniky jsou zavřené a okna většiny domů zůstávají zabarikádovaná. Rusové si od roku 2014 drží třetinu území Donbasu, oblast teď obkličují nepřátelské jednotky.
„Počet lidí, kteří podporují Rusko, dramaticky klesl,“ řekl šéf místní dobrovolnické organizace Black Tulips Oleksij Jukov. „Ale proruské tendence tu stále jsou. Jsou tu lidé, kteří nenávidí Ukrajinu a ani nedokážou vysvětlit proč. Jejich vysvětlení nemají žádné opodstatnění. Když jim někoho bezdůvodně zabijí před očima, nic to pro ně nemění. Chtějí věřit tomu, čemu už věří, a nechtějí nic přehodnocovat. Propaganda tu má stále svou moc a Ukrajina za posledních osm let neudělala dostatek pro to, aby to zastavila.“ Podle regionálních starostů Donbasu z oblasti od začátku invaze odešlo 70 procent občanů.
Pohled na Rusko mnohým změnila až brutální okupace nedalekého přístavního Mariupolu, potvrdil starosta Kramatorsku. „Pokud bylo v roce 2014 60 procent města proruských, řekl bych, že teď je to kolem 15 procent,“ uvedl Oleksandr Gončarenko. Sám patřil mezi proruské politiky, svůj postoj ale přehodnotil po událostech roku 2014, kdy Ukrajinu podle jeho slov zradil tehdejší prezident Viktor Janukovyč. Řekl, že bez něj by ani neexistovala žádná Doněcká lidová republika.
Všem to ještě nedošlo
Starosta sousedního města Slovjansk Vadym Ljach v posledních dnech obdržel několik telefonátů a zpráv od Rusů snažících se ho získat na svou stranu, nabízeli mu za to bezpečí pro jeho rodinu. Jelikož ale odmítli garantovat ochranu také zbytku slovjanského obyvatelstva, nabídku odmítl. „Nemyslím si, že je rozdíl mezi Kramatorskem, Slovjanskem a Kyjevem. Všechno je to Ukrajina a společnost se nehodlá stát součástí Ruska,“ řekl Ljach.
Dodal, že většina lidí v části Donbasu, která spadá pod Ukrajinu, si uvědomuje, že pod ukrajinským vedením mají možnost vést znatelně lepší životy než pod tím ruským, píše server The Guardian. „Ale nemůžu říct, že to pochopili všichni. Mohu říct pouze to, že si to uvědomilo víc lidí a že válečná aktivita jen snížila počet těch, kteří stojí o ruský svět. Dřív jsme všichni byli ukrajinskými městy, nebyly žádné problémy. Pak na přelomu století o nás začali válčit politici.“
Nedaleké město Kreminna v Luhansku v porovnání opouští jen desítky civilistů. „Většina lidí tu čeká na ruské vojáky,“ řekla Viktoria Slobodjanská, 61letá učitelka angličtiny, která se dobrovolně přihlásila k ukrajinské armádě. „Lidé chtějí slyšet jen to, co chtějí slyšet. Myslí si, že kdyby byli v Rusku, žilo by se jim o hodně líp. Proto jsem se rozhodla Kreminnu opustit. Nebojím se bombardování, ale po Buče a Hostomelu se bojím ruských vojáků.“
Dokud Ukrajina nezíská jasné bezpečnostní záruky, musí zůstat v platnosti a být posilovány sankce proti Rusku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o svém hovoru s kanadským premiérem Markem Carneym. Moskva chce podle Zelenského jen získat čas, nikoliv ukončit válku. Ottawa se zatím k telefonátu nevyjádřila.
„Podělil jsem se o ukrajinský pohled na to, jaké jsou skutečné záměry a plány Ruska... Rusové chtějí jen získat čas, a nikoliv ukončit válku. Svědčí o tom situace na bojišti, svědčí o tom podlé ruské údery na civilní objekty,“ napsal Zelenskyj. Zároveň vyjádřil Kanadě vděčnost za podporu Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Zelenskyj podle svých slov Carneyho informoval o současném diplomatickém dění a jednání se spojenci Kyjeva. „Připravujeme koordinované kroky. Diskutujeme o různých formátech schůzek,“ sdělil prezident s tím, že se s kanadským premiérem shodli, že bez Ukrajiny nelze činit žádná rozhodnutí týkající se její budoucnosti a bezpečnosti Ukrajinců.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Donald Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ vysvětlil Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší.“
Premiér ČR Petr Fiala si přeje, aby jednání o míru či příměří na Ukrajině uspělo. Aby bylo trvalé a spravedlivé, musí s ním souhlasit i napadená Ukrajina.
