Donbas se jen tak nevzdá, hlásí starostové. Dřív proruští příznivci ztrácí důvěru ve federaci
Rusko rapidně ztrácí své příznivce už i ve východoukrajinském Donbasu, kde mezi občany ještě donedávna panovala převážně proruská tendence. Zdejší oblast Kramatorsk opustila většina civilistů, v ulicích panuje ticho a klid, podniky jsou zavřené a okna většiny domů zůstávají zabarikádovaná. Rusové si od roku 2014 drží třetinu území Donbasu, oblast teď obkličují nepřátelské jednotky.
„Počet lidí, kteří podporují Rusko, dramaticky klesl,“ řekl šéf místní dobrovolnické organizace Black Tulips Oleksij Jukov. „Ale proruské tendence tu stále jsou. Jsou tu lidé, kteří nenávidí Ukrajinu a ani nedokážou vysvětlit proč. Jejich vysvětlení nemají žádné opodstatnění. Když jim někoho bezdůvodně zabijí před očima, nic to pro ně nemění. Chtějí věřit tomu, čemu už věří, a nechtějí nic přehodnocovat. Propaganda tu má stále svou moc a Ukrajina za posledních osm let neudělala dostatek pro to, aby to zastavila.“ Podle regionálních starostů Donbasu z oblasti od začátku invaze odešlo 70 procent občanů.
Pohled na Rusko mnohým změnila až brutální okupace nedalekého přístavního Mariupolu, potvrdil starosta Kramatorsku. „Pokud bylo v roce 2014 60 procent města proruských, řekl bych, že teď je to kolem 15 procent,“ uvedl Oleksandr Gončarenko. Sám patřil mezi proruské politiky, svůj postoj ale přehodnotil po událostech roku 2014, kdy Ukrajinu podle jeho slov zradil tehdejší prezident Viktor Janukovyč. Řekl, že bez něj by ani neexistovala žádná Doněcká lidová republika.
Všem to ještě nedošlo
Starosta sousedního města Slovjansk Vadym Ljach v posledních dnech obdržel několik telefonátů a zpráv od Rusů snažících se ho získat na svou stranu, nabízeli mu za to bezpečí pro jeho rodinu. Jelikož ale odmítli garantovat ochranu také zbytku slovjanského obyvatelstva, nabídku odmítl. „Nemyslím si, že je rozdíl mezi Kramatorskem, Slovjanskem a Kyjevem. Všechno je to Ukrajina a společnost se nehodlá stát součástí Ruska,“ řekl Ljach.
Dodal, že většina lidí v části Donbasu, která spadá pod Ukrajinu, si uvědomuje, že pod ukrajinským vedením mají možnost vést znatelně lepší životy než pod tím ruským, píše server The Guardian. „Ale nemůžu říct, že to pochopili všichni. Mohu říct pouze to, že si to uvědomilo víc lidí a že válečná aktivita jen snížila počet těch, kteří stojí o ruský svět. Dřív jsme všichni byli ukrajinskými městy, nebyly žádné problémy. Pak na přelomu století o nás začali válčit politici.“
Nedaleké město Kreminna v Luhansku v porovnání opouští jen desítky civilistů. „Většina lidí tu čeká na ruské vojáky,“ řekla Viktoria Slobodjanská, 61letá učitelka angličtiny, která se dobrovolně přihlásila k ukrajinské armádě. „Lidé chtějí slyšet jen to, co chtějí slyšet. Myslí si, že kdyby byli v Rusku, žilo by se jim o hodně líp. Proto jsem se rozhodla Kreminnu opustit. Nebojím se bombardování, ale po Buče a Hostomelu se bojím ruských vojáků.“
Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
