Novinářka, která vystoupila proti Putinově válce: Uprchla z domácího vězení i s dcerou (11)!
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo novinářku Marinu Ovsjannikovovou (44) na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura TASS. Novinářka byla v srpnu obviněna z úmyslného šíření „lživých informací“ o ruských ozbrojených silách, za což jí hrozí až desetiletý trest, a moskevský soud jí uložil domácí vězení. Ovsjannikovová ve zpravodajské relaci státního Prvního kanálu vystoupila s transparentem, na němž odsoudila ruskou agresi na Ukrajině, hrozilo jí 10 až 15 let vězení, nakonec dostala „jen“ pokutu a domácí vězení, odalším potrestání měl soud teprve rozhodnout. Podle zpráv z domácího vězení utekla s jedenáctiletou dcerou.
Není jasné, kde se nyní Ovsjannikovová nachází. Právní zástupce novinářky agentuře AFP potvrdil, že je novinářka hledaná, podrobnosti ale nezmínil. „Není tam, kde měla do 9. října být,“ uvedl právník. Do zmíněného data platilo domácí vězení Ovsjannikovové, očekávalo se, že jej následně soud prodlouží. Případně, pokud by soud přistoupil k tvrdšímu trestu, by se přesouvala do vězení.
„Minulou noc moje exmanželka opustila místo, kam ji soud umístil do domácího vězení, a společně s naší jedenáctiletou dcerou utekla neznámo kam,“ citoval list Daily Mail komentář bývalého manžela Ovsjannikovové pro stanici RT.
Od svého prvního protestu v březnu dostala několik pokut za nepovolené protesty a „diskreditaci“ ruské armády a čelí trestnímu stíhání za šíření „lživých informací“, když minulý měsíc při protestu u Kremlu poukázala na smrt stovek dětí při ruské invazi na Ukrajinu.
Za „lživé“ a „falešné“ ruské úřady pokládají jakékoliv informace odchylující se od oficiální verze, která tažení proti Ukrajině nenazývá válkou, ale „speciální vojenskou operací“. Rusko také přes množící se důkazy o opaku stále oficiálně uvádí, že neútočí na civilisty ani na civilní objekty.
Novinářka: Syn mi řekl, že jsem nám zničila život
Ovsjannikovová po svém prvním protiválečném protestu dostala pracovní nabídku z několika prominentních evropských deníků a krátce působila například pro německý Die Welt. Francie novinářce nabídla azyl. Nicméně ona odmítla s tím, že zůstane v Rusku a bude bojovat o svěření svých dvou dětí do péče. „Můj syn mi řekl, že jsem zničila náš rodinný život, že se na nás každý den nabalují další a další následky mého rozhodnutí,“ uvedla v červnu s tím, že její exmanžel Ivan zřejmě jedná pod nátlakem Kremlu.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
