Novinářka, která vystoupila proti Putinově válce: Uprchla z domácího vězení i s dcerou (11)!
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo novinářku Marinu Ovsjannikovovou (44) na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura TASS. Novinářka byla v srpnu obviněna z úmyslného šíření „lživých informací“ o ruských ozbrojených silách, za což jí hrozí až desetiletý trest, a moskevský soud jí uložil domácí vězení. Ovsjannikovová ve zpravodajské relaci státního Prvního kanálu vystoupila s transparentem, na němž odsoudila ruskou agresi na Ukrajině, hrozilo jí 10 až 15 let vězení, nakonec dostala „jen“ pokutu a domácí vězení, odalším potrestání měl soud teprve rozhodnout. Podle zpráv z domácího vězení utekla s jedenáctiletou dcerou.
Není jasné, kde se nyní Ovsjannikovová nachází. Právní zástupce novinářky agentuře AFP potvrdil, že je novinářka hledaná, podrobnosti ale nezmínil. „Není tam, kde měla do 9. října být,“ uvedl právník. Do zmíněného data platilo domácí vězení Ovsjannikovové, očekávalo se, že jej následně soud prodlouží. Případně, pokud by soud přistoupil k tvrdšímu trestu, by se přesouvala do vězení.
„Minulou noc moje exmanželka opustila místo, kam ji soud umístil do domácího vězení, a společně s naší jedenáctiletou dcerou utekla neznámo kam,“ citoval list Daily Mail komentář bývalého manžela Ovsjannikovové pro stanici RT.
Od svého prvního protestu v březnu dostala několik pokut za nepovolené protesty a „diskreditaci“ ruské armády a čelí trestnímu stíhání za šíření „lživých informací“, když minulý měsíc při protestu u Kremlu poukázala na smrt stovek dětí při ruské invazi na Ukrajinu.
Za „lživé“ a „falešné“ ruské úřady pokládají jakékoliv informace odchylující se od oficiální verze, která tažení proti Ukrajině nenazývá válkou, ale „speciální vojenskou operací“. Rusko také přes množící se důkazy o opaku stále oficiálně uvádí, že neútočí na civilisty ani na civilní objekty.
Novinářka: Syn mi řekl, že jsem nám zničila život
Ovsjannikovová po svém prvním protiválečném protestu dostala pracovní nabídku z několika prominentních evropských deníků a krátce působila například pro německý Die Welt. Francie novinářce nabídla azyl. Nicméně ona odmítla s tím, že zůstane v Rusku a bude bojovat o svěření svých dvou dětí do péče. „Můj syn mi řekl, že jsem zničila náš rodinný život, že se na nás každý den nabalují další a další následky mého rozhodnutí,“ uvedla v červnu s tím, že její exmanžel Ivan zřejmě jedná pod nátlakem Kremlu.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
