Miliardář Musk radí Ukrajincům zříct se Krymu. Diplomat ho poslal k čertu, Zelenskyj tasil anketu
Vlnu pobouření vyvolal na Ukrajině „mírový plán“, který představil na twitteru americký podnikatel Elon Musk. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal vlastní anketu - ptá se lidí, kterého Muska mají raději, zda toho, který podporuje Ukrajinu, nebo Rusko.
Americký miliardář Elon Musk v plánu navrhl, aby Ukrajina získala neutrální status a zřekla se Ruskem anektovaného poloostrova Krym. Pod dohledem OSN by se podle něj mělo na anektovaných územích uskutečnit nové hlasování, které by odráželo „vůli lidu“. O svém návrhu nechal lidi na twitteru hlasovat. K 7:00 SELČ se zhruba 60 procent z 2,18 milionu hlasujících vyslovilo proti.
K návrhům zpochybňujícím územní celistvost Ukrajiny se v komentářích rozhořčeně vyjádřily tisíce uživatelů twitteru.
Jedním z nich byl diplomat a zástupce Ukrajiny při OSN Andrij Melnyk, který Muska nevybíravým způsobem poslal k čertu. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba podnikatele obvinil, že slovo mír používá jako eufemismus pro to, aby Ruskové mohli „vraždit a znásilňovat další tisíce nevinných Ukrajinců a zabírat další území“.
Dovysvětlení nabídl Musk ve svém dalším příspěvku, v němž varuje před „zničujícími ztrátami na životech“, pokud bude Rusko donuceno k plné mobilizaci kvůli ohrožení Krymu. Uvedl také, že Ukrajina má třikrát méně obyvatel, a její vítězství je proto nepravděpodobné.
„Pokud vám jde o ukrajinský lid, usilujte o mír,“ napsal Musk. Uživatele nechal opět hlasovat, nyní zda by se obyvatelé Krymu a Donbasu měli mít možnost sami rozhodnout, zda budou součástí Ruska nebo Ukrajiny.
Zelenskyj spustil vlastní anketu
Do debaty následně zasáhl prezident Zelenskyj, který uspořádal vlastní hlasování, v němž lidé mají možnost odpovědět na otázku: „Kterého Elona Muska máte raději? Příznivce Ukrajiny, nebo Ruska?“ Během krátké doby se ankety zúčastnil bezmála milion lidí, přičemž zhruba 81 procent respondentů dalo přednost Muskovi coby podporovateli Ukrajiny. V Zelenského anketě již hlasovalo 1,68 milionů lidí.
Kyjevské vedení usiluje o úplné osvobození všech Ruskem okupovaných území, tedy včetně Krymu, anektovaného už v roce 2014. Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu 24. února a po narychlo uspořádaném a mezinárodně neuznaném hlasování z minulého týdne anektovalo čtyři částečně okupované oblasti na jihu a východě Ukrajiny. Ruský parlament dnes anexi formálně potvrdil.
Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být velice užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také pro akceschopnost ukrajinské armády.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, uvedl Kreml. Rusko a Írán mají blízké vztahy a Putin také prohloubil vazby s Čínou, Indií a Severní Koreou, protože západní země se ve válce postavily na stranu Ukrajiny. Očekává se, že se Putin a Pezeškján setkají příští týden, kdy Čína v Tchien-ťinu pořádá summit Šanghajské organizace pro spolupráci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní zástupce amerického prezidenta generál Keith Kellogg se setkali v Kyjevě, kam Kellogg přijel den předtím na dvoudenní návštěvu, uvádí ruskojazyčný server BBC.
Zelenskyj na svém telegramovém kanálu napsal, že na schůzce se projednávala opatření, která by mohla „ovlivnit Rusy, donutit je k vedení skutečných jednání a ukončení války“.
„Sankce, cla – vše musí zůstat na programu. Jsme připraveni jednat na úrovni lídrů. Toto je formát, který je potřeba k řešení klíčových otázek. Nyní potřebujeme stejnou připravenost v Moskvě,“ napsal.
Kromě toho se podle Zelenského diskutovalo o dodávkách zbraní a dronů, nákupu americké techniky s využitím finančních prostředků partnerů a možnosti návratu dětí odvezených z okupovaných území Ruskem.
