Oděsa očekává bomby a vylodění: „Od koho nás ku*va chcete zachraňovat?!“ vzkázal Rusům starosta

Klíčový černomořský přístav s milionem obyvatel leží nějakých 300 kilometrů západně od Krymu, který Rusko anektovalo roku 2014. V minulých týdnech pak do velké míry ovládlo jih Ukrajiny; Cherson je dobyt, do Mykolajivu už jeho vojáci týden pronikají. A tak invazní jednotky mohou pomalu postupovat dál k Oděse, po silnici asi 130 km vzdálené. Ruské válečné lodě zatím bylo vidět blízko ukrajinských teritoriálních vod.

„Chystají se bombardovat Oděsu,“ varoval v neděli v televizním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusové vždycky do Oděsy jezdili, vždycky tu cítili jen vřelost, upřímnost. A co teď? Bomby na Oděsu? Rakety? Bude to válečný zločin, historický zločin.“ Od útoku se toho dne snažil Putina odradit i francouzský prezident Emmanuel Macron.  

Ještě v září průzkum ukázal, že 68 % Oděsanů souhlasí s Putinovým tvrzením, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, jen 20 % vidělo budoucnost Ukrajiny v Evropské unii. To už neplatí. Příkladem je i starosta Gennadij Truchanov, dříve člen proruské Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Teď stojí pevně za prezidentem Zelenským a slibuje čelit invazi stejně odhodlaně. „Od koho nás ku*va chcete zachraňovat?!“ pronesl na videovzkazu ruským vojákům.

„Nevím, jaký druh s*áče byste musel být, abyste házel bomby na Oděsu,“ řekl v minulých dnech reportérovi Guardianu.. „Kdo by bombardoval Charkov? Jen nacisti,“ odráží nařčení ze strany Kremlu, že v Kyjevě panuje fašistický režim.

Této ruské propagandě ovšem nahrávají události z roku 2014 v rámci protestů zvaných majdan. Na pokojný proevropský pochod v Oděse (kde však někteří ultras měli zbraně) zaútočili ozbrojení proruští násilníci. Zastánci majdanu pak odpůrce zahnali k Domu odborů, oba tábory na sebe střílely a házely zápalné lahve. Výsledek: Požár se 42 oběťmi na životech na proruské straně (a šest dalších z obou stran bylo toho dne zastřeleno). Úřady vyšetřily, že nelze určit, kdo budovu zapálil. Podle Kremlu šlo o dopředu chystaný fašistický masakr.

„Roku 2014 Ukrajinci zastavili pokus vyhlásit Oděskou lidovou republiku. Proruské nálady zjevně nejsou silné, a v tuto chvíli obzvlášť,“ konstatuje pro Al Džazíru ruský politolog Anton Barbašin.

Láska uprostřed invaze: Své ANO si novomanželé řekli v krytu!

„V kontextu rusko-ukrajinské války bude bitva o Oděsu hrát jednu z klíčových rolí, která rozhodne o politickém výsledku konfliktu,“ říká Alexej Muravjev, který na australské Curtinově univerzitě vyučuje bezpečnostní a strategická studia. „Kompletní ovládnutí ukrajinských břehů Černého a Azovského moře pro Rusko může být důležitější než uchvácení Charkova či celé západní Ukrajiny.“

„Je to největší mořský přístav; 70 procent našeho exportu jde po moři,“ řekla reportérce Al Džazíry Hanna Šelestová, bezpečnostní analytička think tanku Ukrainian Prism. Dvě třetiny námořního vývozu doteď připadaly na Oděsu. Jiný tak velký přístav Ukrajina nemá. Padne-li už i Oděsa, z Ukrajiny se stane de facto vnitrozemský stát.

Ovládnutí třetího největšího města Ukrajiny by pro Rusy mělo i symbolický význam, v ruské historii a kultuře má významné postavení. Město založila carevna Kateřina Veliká roku 1794, stalo se kosmopolitní metropolí a domovem nejen Rusů a Ukrajinců, ale též Arménů, Bulharů, Řeků, Židů a další. Zdobnou architekturu mají na svědomí italští umělci, i díky ní se Oděsa stala symbolem prestiže a moci ruského impéria.

Starosta Truchanov proto doufá, že tu nebudou ruští okupanti postupovat jako u jiných měst. „Chtějí Oděsu netknutou, její infrastrukturu, architekturu i strategický význam. Proto myslím, že bude čelit zvláštní operaci,“ řekl americkému rádiu PBS. Očekává ruský postup ze tří stran: z Černého moře, od východu a také od západu, z Podněstří. Separatistický region si od rozpadu Sovětského svazu drží de facto nezávislost na Moldavsku, s čímž mu pomáhá i kontingent ruských vojáků.

Z Podněstří a potažmo dobytí Oděsy tak má strach i Moldavsko, jež stejně jako Ukrajina honem podalo přihlášku do Evropské unie. Spekuluje se o obou možných směrech útoku: Ruští vojáci by z Podněstří mohli podpořit vylodění v Oděse, stejně jako by z dobyté Oděsy mohla vojska pokračovat do Moldavska. Aspoň takto vypadala šipka na podivné mapě běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Putinův spojenec Lukašenko propálil další plány: Na kameru ukázal mapu se strategickými cíli

A obdobné obavy mají v Rumunsku a Bulharsku, už tak ohrožené ruskou anexí Krymu, rozšiřováním raketových systémů a rozšířením Černomořské flotily na poloostrově.

„Pád Oděsy by posílil Moskvu. Z praktického hlediska by odstranil nárazníkové území mezi námi a Ruskem,“ uvedl pro Al Džazíru bulharský politolog Dimitar Bečev, který přednáší globální studia na Oxfordské univerzitě. V důsledku by podle něj NATO posílilo přítomnost pozemních vojsk v Bulharsku a Rumunsku. Naopak námořnictvo tu aliance posílit nemůže, mezinárodní úmluva o režimu průlivu Bospor a Dardanely zapovídá v Černém moři přítomnost vojenských lodí ze zemí, jež tu neleží.

Ruská lodi, zpátky na Krym!

Oděsa se na invazi důsledně připravuje. Gubernátora Oděské oblasti nahradil plukovník Maksym Marčenko s bojovými zkušenostmi z Donbasu (velel tam kontroverznímu praporu Ajdar, dříve obviněnému z válečných zločinů). Přístavy se zavřely obchodním lodím, v noci platí zákaz vycházení, na všech vjezdech do města jsou zábrany. Některé ženy s dětmi už odešly, muži zatím na plážích plní pytle pískem pro opevňování.

Bitva však na blízku není, informují ve čtvrtek místní úřady. „Eskadry Černomořské flotily Ruské federace se hnuly pryč od Oděsy k okupovanému Krymu a odložily vylodění,“ cituje portál Liga.net Sergeje Bratčuka, mluvčího vojenské správy Oděsy. „Protože vědí, jak to skončí,“ nešetří mluvčí optimismem. Čtyři dny předtím hlásil, že se ruské lodě v blízkosti přeskupují a chystají na útok.

„Břehy jsou opevněné, připravené uvítat nezvané hosty. Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny drží obranu dobře,“ citoval včera server Dumskaja představitele jižního velení Vladislava Nazarova.