Obří výbuch mostu na Krym: Explodovala bomba v autě, tři mrtví?! Putin nařídil přísné kontroly

Video se připravuje ...
Aktualizováno -
8. října 2022
•
21:39
Autor: ČTK, ph, simao, Martin Valeš - 
8. října 2022
•
07:45

Na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s okupovaným Krymským poloostrovem, se po explozi a požáru několika cisteren zřítila část vozovky. Podle ruského protiteroristického výboru oheň způsobil výbuch bomby nastražené v autě, napsal ruskojazyčný server BBC. Při incidentu podle ruského vyšetřovacího výboru zahynuli tři lidé. Požár se podle ruského ministerstva pro mimořádné situace podařilo uhasit. Silniční provoz na mostě klíčovém pro zásobování ruské jižní fronty byl po několikahodinovém přerušení částečně obnoven a vpodvečer bylo ohlášeno i obnovení železničního provozu. Zahraniční odborníci však předpokládají, že vzhledem k poškození konstrukce bude mít obnovení provozu značně omezený rozsah.

První zprávy o požáru a explozi na mostě, který je symbolem ruské anexe Krymu, se objevily okolo 06:00 moskevského času (05:00 SELČ). Podle agentury AFP se zdá, že zdrojem výbuchu byl bílý nákladní vůz, který ještě za tmy jel po mostě podél několika dalších vozidel.

Vyšetřovací komise a 3 mrtví

„Prezident pověřil předsedu vlády vytvořením komise pro vysvětlení důvodů a likvidaci následků. Budou v ní šéfové Krasnodarského území a Krymu, zástupci Ruské gardy, FSB, MVS,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Podle předběžných údajů při incidentu zahynuli tři lidé. Jednalo se patrně o cestující v autě jedoucího vedle nákladního vozu, který explodoval. Těla dvou mužů a jedné ženy vyzvedli z vody, identifikují se,“ uvedl podle agentury TASS vyšetřovací výbor.

Putin podepsal dekret

Prezident Vladimir Putin několik hodin po výbuchu podepsal dekret, kterým nařídil zpřísnit zabezpečení mostu i infrastruktury, jež na Krymský poloostrov dodává elektřinu a zemní plyn. Postarat se o to má ruská kontrarozvědka (FSB), tedy nikoli armáda.

Agentura Nexta zveřejnila video požáru z Kerčského mostu, které působilo velmi dramaticky. Požár byl podle všeho velmi rozsáhlý.

Následně zveřejněné záběry z bezpečnostních kamer ukázaly velkou explozi na silniční části mostu a mohutný požár na souběžné železniční části.

Kolony při kontrolách

Rusko připojilo Krym ke svému území v roce 2014. Ukrajina a většina zemí světa tuto anexi neuznává. Most vedoucí z Ruska přes Kerčský průliv na Krym byl slavnostně otevřen v květnu 2018.

Šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov na sociální síti telegram potvrdil, že se kvůli incidentu „zbortily dva pruhy“ silnice ve směru z Krasnodaru do Kerče. Silnice v opačném směru, tedy vedoucí z anektovaného poloostrova do Ruska, se podle něj nezdála být poškozená.

Výbuch na Kerčském mostě: Jeho část se zřítila do moře
Válka na Ukrajině Experti o výbuchu na Kerčském mostu: Velká rána pro Rusy, potíže se zásobováním a šance pro Ukrajince

Automobilový provoz byl na mostě odpoledne obnoven; osobní vozidla a autobusy mohou na nezničenou část mostu vjet poté, co jsou zkontrolována, uvedl Aksjonov. Nákladní vozidla musí pro cestu přes Kerčský průliv využít trajektů. Vpodvečer pak společnost Grand Service Express ohlásila obnovení železniční dopravy. Firma podle agentury AFP uvedla, že již vyrazily dva vlaky směřující z Krymu do Moskvy a Petrohradu.

Ukrajinští představitelé: Krym je Ukrajina

„Krym je Ukrajina. A všechny umělé silniční a mostní pupeční šňůry zde nezakoření,“ uvedl na twitteru Ruslan Stefančuk, předseda Nejvyšší rady Ukrajiny.

„Vše nelegální musí být zničeno, vše ukradené se musí vrátit Ukrajině, vše okupované Ruskem se musí vrátit,“ napsal na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ke komentáři připojil fotografii zřícené silnice.

„Křižník Moskva a teď Kerčský most - dva známé symboly ruské síly na ukrajinském Krymu - jsou zničeny. Co dál, Rusové?“ napsalo na twitteru ukrajinské ministerstvo obrany s odkazem na ruský křižník, vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, který se po ukrajinském útoku potopil v dubnu.

„Reakce kyjevského režimu na poškození civilní infrastruktury ukazuje jeho teroristickou povahu,“ uvedla podle ruských médií mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Video se připravuje ...

Omezení pro ruské zásobování armády?

Ukrajinské síly od konce léta zahájily na jihu a severovýchodě země protiofenzivu a podařilo se jim zpět dobýt velkou část území Charkovské a části Luhanské, Doněcké a Chersonské oblasti.

Dalším cílem protiútoku je podle bezpečnostních expertů nejspíš Doněck a Mariupol, kde se Ukrajinci pokusí Rusům přerušit pozemní spojnici s poloostrovem protiprávně anektovaným v roce 2014.

Škody na Kerčském mostě znemožní mobilizovaným Rusům přesunout se z ruského území přes Krym do Záporožské a Chersonské oblasti, řekl podle agentury Unian ukrajinský vojenský expert Oleksandr Musijenko. „Na okupovaná území jižní Ukrajiny se přes okupovaný Krym a zejména přes Kerčský most dostává zhruba 75 procent ruských vojáků. (...) Tento incident přesun znemožní,“ uvedl Musijenko.

Výbuch mostu jako dárek k Putinovým sedmdesátinám? Exploze na Kerčském mostě baví internet Výbuch mostu jako dárek k Putinovým sedmdesátinám? Exploze na Kerčském mostě baví internet
Válka na Ukrajině Internet se baví: Výbuch mostu jako dárek k sedmdesátinám diktátora Putina?!

V komentářích zahraničních expertů zaznívají spekulace, že vzhledem k rozsahu škod bude obtížné vrátit brzy provoz na dřívější úroveň. Předpokládají, že především železniční přeprava bude muset omezit rychlost i hmotnost jednotlivých souprav, dokud mostní konstrukce nebude důkladně zkontrolována a opravena. To může představovat problém pro zásobování ruských jednotek nejen na Krymu.

Zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Chersonské oblasti Kirill Stremousov nicméně tvrdí, že výbuch zásobování ruské armády výrazněji neovlivní. „Nastanou však logistické problémy pro Krym,“ připustil. Podle Aksjonova má Krym zásoby pohonných hmot na více než měsíc a zásoby potravin na více než dva měsíce.

Zastírací manévr?

Je příliš brzo na to určit příčinu požáru a jeho následků, napsal na twitteru vojenský expert Mick Ryan. Podle jeho názoru je ke zřícení betonové vozovky potřeba velkého množství výbušnin. „Pokud by byly namířeny na správná místa na mostě, bylo by třeba několika nákladních vozidel nebo raket/bomb,“ napsal Ryan.

Uvedl, že exploze na mostě může být dílem Ukrajinců v rámci snahy získat zpátky kontrolu nad Krymem. „Nebo se může jednat o klamnou operaci, která má odvést pozornost od jiných oblastí,“ dodal.

13:10
18. 11. 2026

Ukrajina má do konce roku získat deset belgických stíhaček F-16 a dva francouzské letouny Mirage 2000-5F. Další vojenskou pomoc oznámili spojenci na úterním jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein v Bruselu.

Německo přislíbilo 300 milionů dolarů na nákup amerických zbraní, Norsko oznámilo pomoc v celkové výši zhruba 800 milionů dolarů. Británie poskytne 240 milionů liber na protivzdušnou obranu, Dánsko potvrdilo nový balík za 645 milionů eur a Nizozemsko zimní pomoc za 500 milionů eur.

„Naší největší prioritou pro tuto zimu je ochrana vzdušného prostoru. Rusko pokračuje ve vzdušném teroru,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara. Podrobnosti o pomoci zveřejnilo ukrajinské ministerstvo obrany.

12:38
18. 11. 2026

Moldavsko si předvolalo ruského velvyslance Ozerova a podalo oficiální protest kvůli narušení svého vzdušného prostoru sedmi ruskými drony. Ty měly 17. listopadu přeletět i nad hlavním městem Kišiněvem, šest z nich se podle moldavských úřadů zřítilo na území země.

Kišiněv incident označil za porušení své suverenity a vyzval Moskvu, aby podobné akce zastavila. O protestu informoval na síti X Anton Geraščenko.

12:09
18. 11. 2026

Slovenské plynárny SPP hledají alternativy k ruskému plynu, jehož dovoz má Evropská unie do konce roku 2027 ukončit. S polskou společností Orlen podepsaly memorandum o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) přes Polsko.

Slovensko přitom nadále odebírá ruský plyn a proti unijnímu zákazu jeho dovozu podalo žalobu. Po zastavení tranzitu přes Ukrajinu na konci roku 2024 začalo Rusko dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země. Kapacita této trasy ale podle SPP nestačí.

Kompletní online

Kerčský most

  • Kerčský nebo též Krymský most byl otevřen v přímém přenosu televize a za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina 15. května 2018. Zhruba 19 kilometrů dlouhou spojnici mezi ruskou pevninou a anektovaným Krymem jako první přejel právě Putin za volantem oranžového nákladního vozu Kamaz. Díky stavbě, která v přepočtu stála 80 miliard korun, Moskva získala přímé spojení s obsazeným poloostrovem, protože Kyjev pozemní cestu přes Ukrajinu blokoval.
  • Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku byl projekt označován za stavbu století. Realizace začala v únoru 2016 a trvala více než dva roky. Most se stal nejdelším v Rusku, začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Konstrukce stojí na pylonech, které jsou zavrtány do hloubky 56 metrů. Výška mostu je 35 metrů nad hladinou moře, přibližně uprostřed se nachází zvýšený oblouk, kterým může proplouvat lodní doprava.
  • Most se skládá ze dvou částí, jedna je pro automobily, druhá pro železnici. Čtyřproudá vozovka s kapacitou 40 000 vozů denně byla v provozu od května 2018, budování části s dvoukolejnou železniční tratí se ale protáhlo. Přepravu po ní až koncem prosince 2019 osobně zahájil opět Putin, který tehdy usedl do kabiny strojvedoucího ve spoji se třemi vagony vypraveném z krymského přístavu Kerč do nádraží Tamaň. Nejprve po mostě jezdily jen osobní vlaky, nákladní se přidaly v létě 2020.
  • Od začátku ruské invaze na Ukrajinu letos v únoru se spekulovalo o možnosti ukrajinského útoku na most, který hraje důležitou roli při zásobování ruských jednotek na Krymu a v přilehlé části Rusy obsazeného ukrajinského území. Kromě mostu ale Rusové od června mohou ke spojení s Krymem používat i pozemní cestu přes pevninu. Za invaze na Ukrajinu totiž ruské síly získaly kontrolu nad celým pásmem ukrajinského území, které přiléhá k Rusku. Ovládnutá území sahají od Charkovské oblasti přes Donbas a Záporožskou a Chersonskou oblast až na Krym.
  • V Kerčského průlivu oblasti panoval čilý obchodní ruch již v dávných dobách, závisel ale na lodní dopravě. Tu často ohrožovalo špatné počasí a bouře. Jako první se rozhodl postavit most přes průliv už v roce 1903 poslední ruský car Mikuláš II., jeho plány ale zhatily rusko-japonská a první světová válka.
  • Most zde začali stavět až v roce 1943 nacisté, kteří však stihli dokončit zhruba jednu třetinu a před svým odchodem ho kvůli blížící se Rudé armádě vyhodili do povětří. Po osvobození Krymu v roce 1944 Sovětský svaz vybudoval přes průliv 4,5 kilometru dlouhý železniční most. Už následující zimu ho ale plovoucí kry vážně poškodily. Předtím se přes most do Moskvy vracela sovětská delegace z historické jaltské konference.
  • Za sovětské éry se úřady odhodlaly jen k vyčištění průlivu od zbytků mostní konstrukce a přepravu mezi Krymem a ruským Krasnodarským krajem zajišťoval trajekt. Nedostatek financí v 80. letech zastavil i toto provizorium, které bylo obnoveno až v roce 2004. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 se vybudování mostu stalo znovu prioritou, jedinou možností pro dopravu nákladů totiž byly trajekty plující přes často bouřlivý průliv.

Video se připravuje ...

 

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa