Začalo to Krymem, skončí to Krymem: Rusové včetně velitelů ve strachu opouštějí anektovaný poloostrov
Na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, žije mnoho kremelských velitelů, jejich rodin a Rusů, kteří na zabraný poloostrov přesídlili. Nyní to vypadá, že se okupanti narychlo balí, prodávají domy a odjíždějí. Velitelé – vojenští i příslušníci ruské tajné služby FSB – posílají domů své rodiny. Mluví se také o obnovení mírových hovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev a jeho protiofenziva slaví velké úspěchy a vytlačují okupující Rusy. Prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil osvobození Ukrajiny v plném rozsahu, myslel tím i Krym?
Ukrajinské úřady prozradily, že se Moskva pokouší znovu otevřít mírová vyjednávání. Téměř totožně s touto informací ukrajinská rozvědka s odkazem na svoje agenty uvedla, že se Rusové snaží opustit Krym, informoval list Daily Mail. Rusy podle všeho mělo vyděsit protitažení Ukrajiny, zvláště pak vyhnání ruských vojsk z Melitopolu a okolí. Melitopol se nachází jen 112 kilometrů od krymských měst.
Mírové hovory? Možná za pár měsíců
Ukrajinská vicepremiérka pro euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová v rozhovoru pro stanici France24 potvrdila, že se Moskva snaží obnovit mírová jednání. „Ukrajina nikdy jednání neodmítala. Ale vzhledem k těžkým zločinům, které Rusko v naší zemi spáchalo a dál páchá, je motivace k rozhovorům jiná, než byla v únoru,“ řekla pro francouzskou televizi. Vicepremiérka se domnívá, že této situace je potřeba využít k osvobození dalších ukrajinských území. „Potom budeme připraveni na rozhovory, které se nebudou zakládat na ruských ultimátech, ale na něčem, co nejenom pomůže ukončit válku, ale také odvrátit další válku v naší zemi,“ shrnula Stefanišynová.
Experti neočekávají okamžité obnovení mírových hovorů, ke společnému stolu by Kyjev a Moskva mohly zasednout nejdřív za pár měsíců. S tím souhlasí i Stefanišynová a doplnila, že je cílem získat pod ukrajinskou kontrolu celý Donbas a právě i Krym. Prezident Zelenskyj znovu získání Krymu považuje za jednu z priorit. I to snad živí strach tamních ruských rezidentů.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Během páteční schůzky s ukrajinským prezidentem v Bílém domě Donald Trump požadoval, aby Volodymyr Zelenskyj souhlasil s územními ústupky Rusku, informuje deník New York Times. Publikace cituje úředníka s přímou znalostí Zelenského telefonátu s evropskými lídry, který se uskutečnil bezprostředně poté, co ukrajinský prezident opustil Bílý dům.
Zelenskyj Evropanům řekl, že Trump zpočátku požadoval územní ústupky, stejně jako před srpnovým summitem s Putinem na Aljašce, ale nakonec na nich přestal trvat, píše publikace.Trump varoval Zelenského, že Rusko by mohlo Ukrajinu porazit, pokud nebude dosaženo dohody. Zelenskyj trval na tom, že Ukrajina si stojí za svým. Trump nenabídl rakety Tomahawk, informuje New York Times.
Jiný zdroj, diplomat EU, uvedl, že ačkoli na setkání prezidentů USA a Ukrajiny nedošlo k žádnému pokroku, nedošlo ani k žádným odchylkám od dosažených dohod.
Agentura AFP dnes s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele informovala, že prezident Trump během schůzky v Bílém domě vyvinul tlak na Volodymyra Zelenského, aby se vzdal východního Donbasu. Zdroj dodal, že rozhovory s Trumpem byly „napjaté a obtížné“ a že diplomatické snahy o ukončení války se zdají být „vlečné“ a „točí se v kruhu“.
Obyvatelé Trubčevska v Brjanské oblasti hlásí výpadky proudu po útoku ukrajinských ozbrojených sil. Brjanské telegramové kanály hlásí útok ukrajinského dronu na rozvodnu v obci Krasnoje v Trubčevském okrese, píše ruskojazyčná služba BBC.
Obyvatelé nahlásili na pohraničním telegramovém kanálu, že po útoku na elektrickou síť v Trubčevsku, který se nachází poblíž ukrajinských hranic, náhle došlo k výpadku proudu. Podle Brjansk News vypukl v rozvodně požár. Místní úřady se k této informaci nevyjádřily.
Odchod z Krymu
„Úspěšné akce našich obránců nutí samozvané ruské autority na dočasně okupovaném Krymu a ty na jihu naší země urychleně přemisťovat svoje rodiny na území Ruské federace,“ komentoval pro tisk mluvčí ukrajinského rozvědky. „Zástupci okupační správy Krymu a zaměstnanci FSB a vojenští velitelé umístěných vojenských jednotek se potajmu na Krymu pokoušejí prodat své domovy a evakuovat příbuzné z poloostrova,“ objasnil situaci na Krymu.
K pokusům o prodej domů na Krymu dochází, i když to Rusko zakázalo, stejně tak omezilo pohyb svých občanů přes hranice. Navíc se Kreml snaží cenzurovat zprávy o ukrajinských vítězstvích, to, co se děje na Krymu, svědčí o tom, že se mu to nedaří, poukázali zástupci ukrajinské rozvědky. Moskva mezitím zlehčuje nebezpečí, která mohou hrozit poloostrovu, to ruští vojáci jsou si jich vědomi. Zisk Krymu je pro obě strany symbolický. Poloostrov rovněž nabízí snadný přístup k Azovskému moři a kontrolu nad částí Černého moře. V Sevastopolu je obří námořní základna.
Krym zatím nebyl přímo ohrožen, s tím jak ruské jednotky prchají a stahují se a ukrajinská fronta se posouvá, se však situace může brzy změnit. Zvláště pokud Ukrajinci získají Melitopol. Přiblížením ke Krymu by se Kyjevu podařilo přerušit „most“ mezi Krymem a Donbasem, tím by Rusku odřízli jednoduché a přímé zásobovací cesty. Ruští vojáci na Krymu by měli jen jeden zásobovací kanál, a to skutečný most přes Kerčský průliv. Tento spojovací most by se okamžitě stal cílem – poměrně snadným – ukrajinských jednotek.
Pád Krymu by nepřežil Putinův režim
Pokud by Ukrajina získala kontrolu nad Krymem, zasadila by tak fatální ránu ruské invazi a tím i režimu Vladimira Putina, tohle by jeho vláda nemohla přežit. „Začalo to Krymem, skončí to Krymem,“ prohlásil několikrát Zelenskyj.
