Začalo to Krymem, skončí to Krymem: Rusové včetně velitelů ve strachu opouštějí anektovaný poloostrov
Na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, žije mnoho kremelských velitelů, jejich rodin a Rusů, kteří na zabraný poloostrov přesídlili. Nyní to vypadá, že se okupanti narychlo balí, prodávají domy a odjíždějí. Velitelé – vojenští i příslušníci ruské tajné služby FSB – posílají domů své rodiny. Mluví se také o obnovení mírových hovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev a jeho protiofenziva slaví velké úspěchy a vytlačují okupující Rusy. Prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil osvobození Ukrajiny v plném rozsahu, myslel tím i Krym?
Ukrajinské úřady prozradily, že se Moskva pokouší znovu otevřít mírová vyjednávání. Téměř totožně s touto informací ukrajinská rozvědka s odkazem na svoje agenty uvedla, že se Rusové snaží opustit Krym, informoval list Daily Mail. Rusy podle všeho mělo vyděsit protitažení Ukrajiny, zvláště pak vyhnání ruských vojsk z Melitopolu a okolí. Melitopol se nachází jen 112 kilometrů od krymských měst.
Mírové hovory? Možná za pár měsíců
Ukrajinská vicepremiérka pro euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová v rozhovoru pro stanici France24 potvrdila, že se Moskva snaží obnovit mírová jednání. „Ukrajina nikdy jednání neodmítala. Ale vzhledem k těžkým zločinům, které Rusko v naší zemi spáchalo a dál páchá, je motivace k rozhovorům jiná, než byla v únoru,“ řekla pro francouzskou televizi. Vicepremiérka se domnívá, že této situace je potřeba využít k osvobození dalších ukrajinských území. „Potom budeme připraveni na rozhovory, které se nebudou zakládat na ruských ultimátech, ale na něčem, co nejenom pomůže ukončit válku, ale také odvrátit další válku v naší zemi,“ shrnula Stefanišynová.
Experti neočekávají okamžité obnovení mírových hovorů, ke společnému stolu by Kyjev a Moskva mohly zasednout nejdřív za pár měsíců. S tím souhlasí i Stefanišynová a doplnila, že je cílem získat pod ukrajinskou kontrolu celý Donbas a právě i Krym. Prezident Zelenskyj znovu získání Krymu považuje za jednu z priorit. I to snad živí strach tamních ruských rezidentů.
Počet obětí ruského útoku na Dánskou radu pro uprchlíky poblíž Černigova vzrostl na 8. Dánská rada pro uprchlíky, jejíž zaměstnanci byli den předtím zraněni při ruském raketovém útoku v Černihivské oblasti, oznámila, že při útoku byli zabiti dva lidé a osm dalších bylo zraněno. Zaměstnanci Dánské rady pro uprchlíky se zabývali odminováním poblíž Černigova.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být zavedeny ukamžitě, „bez čekání na konec bojů“, prohlásil 5. září na Ekonomickém fóru v Cernobbio prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala italská televizní stanice Rai.
Jeho prohlášení navazuje na summit tzv. „Koalice ochotných“, který se konal 4. září. Zelenskyj a evropští lídři diskutovali o plánech na vytvoření mnohonárodních ujišťovacích sil a závazcích v oblasti zbraní, logistiky a výcviku na ochranu Ukrajiny před budoucí ruskou agresí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na dnešním setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Užhorodu pravděpodobně jednat o postupném ukončování dodávek ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak.
Andarak při příjezdu na dnešní neformální jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku v Kodani také řekl, že Ukrajina může Slovensku nabídnout jiná řešení a že existuje infrastruktura pro přepravu paliv také z jiných směrů než z Ruska.
Zelenskyj dnes podle Reuters mezitím řekl, že se na Ukrajině vedle Fica setká s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, a potvrdil, že v plánu jsou jednání o problematice energetiky. Také podle úřadu slovenské vlády bude jedním z hlavních témat dnešních rozhovorů Fica a Zelenského energetická infrastruktura.
Odchod z Krymu
„Úspěšné akce našich obránců nutí samozvané ruské autority na dočasně okupovaném Krymu a ty na jihu naší země urychleně přemisťovat svoje rodiny na území Ruské federace,“ komentoval pro tisk mluvčí ukrajinského rozvědky. „Zástupci okupační správy Krymu a zaměstnanci FSB a vojenští velitelé umístěných vojenských jednotek se potajmu na Krymu pokoušejí prodat své domovy a evakuovat příbuzné z poloostrova,“ objasnil situaci na Krymu.
K pokusům o prodej domů na Krymu dochází, i když to Rusko zakázalo, stejně tak omezilo pohyb svých občanů přes hranice. Navíc se Kreml snaží cenzurovat zprávy o ukrajinských vítězstvích, to, co se děje na Krymu, svědčí o tom, že se mu to nedaří, poukázali zástupci ukrajinské rozvědky. Moskva mezitím zlehčuje nebezpečí, která mohou hrozit poloostrovu, to ruští vojáci jsou si jich vědomi. Zisk Krymu je pro obě strany symbolický. Poloostrov rovněž nabízí snadný přístup k Azovskému moři a kontrolu nad částí Černého moře. V Sevastopolu je obří námořní základna.
Krym zatím nebyl přímo ohrožen, s tím jak ruské jednotky prchají a stahují se a ukrajinská fronta se posouvá, se však situace může brzy změnit. Zvláště pokud Ukrajinci získají Melitopol. Přiblížením ke Krymu by se Kyjevu podařilo přerušit „most“ mezi Krymem a Donbasem, tím by Rusku odřízli jednoduché a přímé zásobovací cesty. Ruští vojáci na Krymu by měli jen jeden zásobovací kanál, a to skutečný most přes Kerčský průliv. Tento spojovací most by se okamžitě stal cílem – poměrně snadným – ukrajinských jednotek.
Pád Krymu by nepřežil Putinův režim
Pokud by Ukrajina získala kontrolu nad Krymem, zasadila by tak fatální ránu ruské invazi a tím i režimu Vladimira Putina, tohle by jeho vláda nemohla přežit. „Začalo to Krymem, skončí to Krymem,“ prohlásil několikrát Zelenskyj.
