10°C
36 let od výbuchu v Černobylu: Situace s Rusy byla nebezpečná, řekl šéf atomové agentury
26. dubna si svět připomíná 36. výročí havárie jaderné elektrárny Černobyl, kde v roce 1986 vybuchl čtvrtý reaktor elektrárny. Hrůzná havárie dodnes děsí svět, místo tragické události před invazí na Ukrajinu přitahovalo velké množství turistů. Posledních pár měsíců je okolí elektrárny součástí války na Ukrajině a v nesprávných rukou se stává další hrozbou pro své okolí. Černobyl dnes navštívil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který uvedl, že radiace v elektrárně je normální.
„Úroveň radioaktivity je, řekl bych, v normálu,“ řekl Grossi novinářům na místě a doplnil, že situaci MAAE každý den sleduje.
Pozn. red.: Původní verze textu i titulku obsahovala slovo abnormální. Agentura AFP posléze chybnou větu opravila - místo "at normal" rozuměli "abnormal".
„Situace byla absolutně nenormální a velice, velice nebezpečná,“ uvedl Grossi k obsazení zařízení ruskými vojsky. K elektrárně ho dnes doprovodil tým odborníků. Na místo donesli potřebné vybavení jako dozimetry a ochranné obleky a chystají se provést „radiologické a další kontroly“, uvedla MAAE. Opraví také dálkové monitorovací systémy, které přenášejí data z elektrárny do vídeňského sídla agentury. Přenos se přerušil krátce po začátku války.
Katastrofa nebývalých rozměrů
Nehoda, která ovlivnila život několika generací, začala testem, při němž se simuloval výpadek elektřiny. Osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. Jádro reaktoru prasklo a následoval výbuch, který okamžitě vypustil do ovzduší velkou vlnu radiace, ta se šířila až do okolních zemí. Nejvyšším dávkám radiace bylo vystaveno zhruba 600 tisíc lidí. O průběhu události natočila HBO úspěšný seriál Černobyl.
Černobyl ve stínu války
Od vypuknutí války došlo v oblasti Černobylu k řadě incidentů včetně lesních požárů z ostřelování a narušení vysoce radioaktivní půdy v důsledku kopání zákopů. Vyloupena byla také výzkumná laboratoř financovaná EU používaná ke sledování jaderného odpadu.
Areál elektrárny před dvěma měsíci obsadili ruští vojáci, kteří v ní uvěznili více než 100 zaměstnanců. Jejich klasická 12hodinová směna se proměnila na 25 dnů dlouhou a nepřetržitou službu. Jaderná elektrárna se tak v době invaze ocitla několikrát bez elektřiny. Ruští okupanti se nakonec z Černobylu stáhli, a to kvůli ztrátě způsobené ukrajinskou armádou a vystavení se radiaci.
Ruská prokuratura pro dvaasedmdesátiletého amerického penzistu Stephena Jamese Hubbarda, který čelí obžalobě ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, požaduje sedmiletý trest vězení. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž se verdikt očekává 7. října.
Hubbard, který koncem září před soudem doznal vinu, podle obžaloby na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22.000 korun).
Ukrajina představí svůj takzvaný plán vítězství spojencům za týden na jednání na základně Ramstein v Německu, uvedl dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj poznamenal, že plán nastíní „jasné a konkrétní kroky ke spravedlivému ukončení války“.
Ukrajinský prezident už svůj plán koncem září při návštěvě Spojených států představil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, který má být přítomen i na setkání v Německu. Deník The Wall Street Journal (WSJ) ale s odvoláním na americké a evropské činitele napsal, že z něj americká administrativa není nadšená. Bílý dům podle nich plán považuje především za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi do hloubi ruského území.
Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se podíleli se souhlasem ruského státu na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem, jiní na základních vědeckých studiích.
„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“
Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu.
Jaderná fyzička Dana Drábová na twitteru každý den informuje o radiační situaci na Ukrajině. Pro Českou republiku podle ní elektrárna nepředstavuje hrozbu. Dnes ráno mimo jiné připomněla právě výročí výbuchu jaderné elektrárny Černobyl.
Všechny reaktory elektrárny už byly odstaveny, ale v černobylském areálu se stále chladí použité jaderné palivo.
