36 let od výbuchu v Černobylu: Situace s Rusy byla nebezpečná, řekl šéf atomové agentury
26. dubna si svět připomíná 36. výročí havárie jaderné elektrárny Černobyl, kde v roce 1986 vybuchl čtvrtý reaktor elektrárny. Hrůzná havárie dodnes děsí svět, místo tragické události před invazí na Ukrajinu přitahovalo velké množství turistů. Posledních pár měsíců je okolí elektrárny součástí války na Ukrajině a v nesprávných rukou se stává další hrozbou pro své okolí. Černobyl dnes navštívil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který uvedl, že radiace v elektrárně je normální.
„Úroveň radioaktivity je, řekl bych, v normálu,“ řekl Grossi novinářům na místě a doplnil, že situaci MAAE každý den sleduje.
Pozn. red.: Původní verze textu i titulku obsahovala slovo abnormální. Agentura AFP posléze chybnou větu opravila - místo "at normal" rozuměli "abnormal".
„Situace byla absolutně nenormální a velice, velice nebezpečná,“ uvedl Grossi k obsazení zařízení ruskými vojsky. K elektrárně ho dnes doprovodil tým odborníků. Na místo donesli potřebné vybavení jako dozimetry a ochranné obleky a chystají se provést „radiologické a další kontroly“, uvedla MAAE. Opraví také dálkové monitorovací systémy, které přenášejí data z elektrárny do vídeňského sídla agentury. Přenos se přerušil krátce po začátku války.
Katastrofa nebývalých rozměrů
Nehoda, která ovlivnila život několika generací, začala testem, při němž se simuloval výpadek elektřiny. Osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. Jádro reaktoru prasklo a následoval výbuch, který okamžitě vypustil do ovzduší velkou vlnu radiace, ta se šířila až do okolních zemí. Nejvyšším dávkám radiace bylo vystaveno zhruba 600 tisíc lidí. O průběhu události natočila HBO úspěšný seriál Černobyl.
Černobyl ve stínu války
Od vypuknutí války došlo v oblasti Černobylu k řadě incidentů včetně lesních požárů z ostřelování a narušení vysoce radioaktivní půdy v důsledku kopání zákopů. Vyloupena byla také výzkumná laboratoř financovaná EU používaná ke sledování jaderného odpadu.
Areál elektrárny před dvěma měsíci obsadili ruští vojáci, kteří v ní uvěznili více než 100 zaměstnanců. Jejich klasická 12hodinová směna se proměnila na 25 dnů dlouhou a nepřetržitou službu. Jaderná elektrárna se tak v době invaze ocitla několikrát bez elektřiny. Ruští okupanti se nakonec z Černobylu stáhli, a to kvůli ztrátě způsobené ukrajinskou armádou a vystavení se radiaci.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
Jaderná fyzička Dana Drábová na twitteru každý den informuje o radiační situaci na Ukrajině. Pro Českou republiku podle ní elektrárna nepředstavuje hrozbu. Dnes ráno mimo jiné připomněla právě výročí výbuchu jaderné elektrárny Černobyl.
Všechny reaktory elektrárny už byly odstaveny, ale v černobylském areálu se stále chladí použité jaderné palivo.
