Experti o výbuchu na Kerčském mostu: Velká rána pro Rusy, potíže se zásobováním a šance pro Ukrajince
Exploze na Kerčském mostě, která Rusko spojuje s Krymem, plní rychle sociální sítě - a to i ty české. Armádní specialista a výsadkář Ivo Zelinka přispěchal s rychlou analýzou prvních poznatků incidentu, který původně Rusové vydávali za drobnou nehodu. Jenže rozsah celé události bude mnohem větší a zásadnější. Podle Zelinky byl most citelně poškozen - a s ním i poslední skutečně bezpečná zásobovací trasa pro ruský operační jižní směr. V ČT zanalyzoval aktuální dopady na válku na Ukrajině analytik Michal Smetana, který mluvil o velké ráně pro Rusko, ale i šanci pro Ukrajince.
„Byla citelně poškozena část mostu pro silniční dopravu, a to ve směru Rusko - Ukrajina. Bylo zničeno celé jedno mostní pole pádem do moře - svatý grál všech ženistů (obtížná oprava). Dále byl poškozen železniční svršek rozsáhlým požárem vlaku vezoucím palivo,“ uvedl na twitteru Ivo Zelinka.
Sdílel přitom i fotku, kterou uveřejnil mj. Ruslan Stefančuk, předseda Nejvyšší rady Ukrajiny. V době, kdy Rusové ještě informovali o drobné nehodě, bylo jasné, že se část mostu zřítila do moře. „Krym je Ukrajina. A všechny umělé silniční a mostní pupeční šňůry zde nezakoření,“ uvedl na twitteru Stefančuk.
Zelinka přitom potvrzuje důležitost mostu i pro samotné Rusy a jejich válku na Ukrajině. „Kerčský most byla poslední skutečně bezpečná zásobovací trasa pro ruský jižní operační směr,“ podotýká český expert.
A v rozboru přitom pokračuje: „Alternativní železniční spojení (ruská logistika je o železnici) vede přes Melitopol. Ve městě však probíhá nejrozsáhlejší partyzánská aktivita s blízkou frontou.“
Jaký výsledek z dramatického dění na spojnici Ruska s Krymem, který zabrala Putinova armáda v roce 2014, plyne? „Nejpodceňovanější oblastí vojenství je logistika,“ dodává Zelinka.
Podle ruského protiteroristického výboru oheň způsobil výbuch bomby nastražené v autě. Na vjezdech na most však měly probíhat přísné prohlídky včetně rentgenového systému ST-6035, uvádí kanál Trucha.
„Dárek pro diktátora Putina“
„Včera oslavil narozeniny jeden z nejnenáviděnějších lidí současnosti. Místo svíček na dortu mu ale zapálili most, kriticky důležitý pro zásobování Krymu - prvního Ruskem okupovaného území,“ uvedla na twitteru Armáda ČR.
Na sítích však komentují výbuh mostu na Krym i další Češi. „Ukrajinský dárek k 70. narozeninám diktátora Putina? Dnes ráno byl velmi vážně poškozen Kerčský most - jediná pozemní spojnice mezi Ruskem a Krymem! Je to další rána pro ruskou logistiku. A důkaz, že dodávky moderních a přesných západních zbraní i výcviku pro armádu mají smysl!“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Smetana: Velká rána pro Rusy
Analytik Michal Smetana, který byl tento týden rovněž hostem pořadu Epicentrum na Blesk.cz, ve kterém mluvil mj. o Putinově jaderném arzenálu, komentoval výbuch Kerčského mostu ve vysílání ČT.
„Jedna dílčí událost většinou nepředstavuje zlom, je to nějaká souslednost více faktorů, která může změnit průběh války. Každopádně je to významná událost,“ uvedl Smetana.
„Pokud za tím skutečně stojí Ukrajiny, což se dá spíše předpokládat, že ano, tak je to pro ni velký úspěch. Znamená to, že je schopna provádět úspěšně tyto operace v týlu nepřítele. A není to poprvé,“ poznamenal Smetana.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
I on upozorňuje na to, že vlivem poničení mostu, přes který jezdí i ruské zásobovací vlaky, vyvstává Rusům nemalý problém. „Moderní armády musí být zásobovány v obrovském rozsahu co se týče munice, materiálu, jídla, pohonných hmot atd. a v těchto rozsáhlých operacích skutečně potřebujete železnici jako ten klíčový zásobovací logistický prvek, samotná silnice v tomto smyslu nestačí. Proto se musíme dozvědět, jak moc je poničený i ten železniční most. Nějaké poničení tam je, ale nevíme, jak je rozsáhle a zda a v jakém časovém horizontu ho bude Rusko schopné opravit,“ upozornil Smetana.
„Předpokládám, že bude tlak na to, aby Kreml na toto nějak zareagoval,“ míní analytik. Krym je pro Rusy velmi symbolickou záležitostí a jeho anexe v Rusku byla přijata pozitivně. „Jakékoliv útoky na Krym jsou vnímány velmi citlivě. Asi si Vladimir Putin nepředstavoval takový dárek ke svým narozeninám,“ upozornil Smetana.
„Rána je to velká, jakékoliv snahy Ruska působit na jihu Ukrajiny - především v Chersonské oblasti, případně Záporožské oblasti - velmi spoléhaly právě na zásobování skrze Krym,“ podotkl. Alternativní železniční spojení v oblasti Melitopolu je pro změnu v dosahu ukrajinského dělostřelectva a je mnohem zranitelnější, upozorňuje analytik.
Právě v Chersonské oblasti přitom nyní probíhá ukrajinská protiofenziva. Jednou z možností Ruska je spoléhat se nyní na trajekty a zásobování po moři. „Ale je to velmi neefektivní, velmi pomalé a problematické,“ říká Smetana.
„Reálně to může znamenat, že ukrajinská protiofenziva v této oblasti může být nejen úspěšnější, ale úspěšnější rychleji,“ pokračuje Smetana s tím, že Ukrajina navíc může uvažovat o otevření další fronty. Tahle šance se přitom naskýtá ještě předtím, než přituhne a podzimní počasí se pomalu začne měnit v zimní, což průběh konfliktu a akce na válečném poli také ovlivní.
„Ukrajina toho může využít a i v tom zimním počasí se pokusit o nějaký průlom (...) Je to i velká symbolická rána, která určitě nebude v Rusku přijata moc pozitivně,“ dodal analytik v ČT.
