Expert o zprovoznění Krymského mostu: Provizorní opravy za pár týdnů, pořádná inspekce chce měsíce
Jak dopadl Kerčský most, spojující Krym a pevninské Rusko, po sobotním výbuchu? Jak to, že se tak rychle obnovil provoz? V Česku i ve světě se inspekcím pevnosti konstrukcí věnuje Kloknerův ústav ČVUT. „Už rychlá prohlídka zkušeným okem prozradí hodně, provizorní opatření mohou zvládnout rychle,“ komentuje v rozhovoru pro Blesk Zprávy ředitel ústavu, profesor Jiří Kolísko.
Co dovedete z dostupných informací, fotek, videí, satelitních snímků Kerčského mostu vyčíst?
Takhle na dálku bez znalosti dokumentace a konstrukčních detailů je obtížné jakkoliv komentovat. Každopádně je to velmi dlouhý most, nejdelší v Evropě, kolem 19 kilometrů. Má železniční část a část silniční; ten železniční úsek je masivnější, protože vagony jsou těžší, železnice je těžší provoz. Obě to jsou ocelové konstrukce. Dva ocelové trámy, ocelová zabetonovaná mostovka. Tyto materiály použili, protože ho stavěli rychle, silniční část otevřeli za tři roky, železniční za čtyři a půl. To je v těchto podmínkách relativně velká rychlost.
Kdybyste v Kloknerově ústavu dostali zakázku vyhodnotit tu situaci po výbuchu, jak dlouho by to zhruba trvalo?
I když pominu zařizování víz do Ruska, jde o to, jak se k té rekonstrukci můžete dostat, jak si to můžete prohlédnout. Tam je i problém, že most je nad vodou, docela vysoko, je otázka, jak se dá z těch okolních konstrukcí procházet. Ale byly by to měsíce.
Ovšem co se dá zjistit za pár hodin? Vlaky i automobily začaly v malém množství jezdit ještě tentýž večer po výbuchu.
Určitě proběhla nějaká inspekce, řekl bych vizuální plus nějakými jednoduchými zařízeními. Už z té vizuální prohlídky toho zkušené oko hodně dokáže rychle odhadnout. Na ocelové konstrukci je vidět, jestli jsou potrhané sváry, jestli jsou nějak poškozené spoje, jestli to je zprohýbané. Toto je relativně přehledná konstrukce, u takové se prohlídkou dokáže relativně rychle zjistit, jestli tam na první pohled není nějaká vada. Pak můžete použít další defektoskopické postupy, ale ta vizuální prohlídka zkušeným člověkem může v tomto případě poskytnout rychlou a odborně relevantní informaci.
Vy byste za takové situace dal autům zelenou?
Tak ta situace není standardní, že ano, je tam v uvozovkách válečný stav, takže se ze strany provozovatelů jde určitě na vyšší rizika.
Co může hrozit za rizika?
Nějaká další destrukce. Jak říkám, neznám ty konstrukční detaily, ale může zkolabovat další část toho mostu, něco se utrhnout. To takhle z obrázků člověk opravdu neví, co je poškozeno, co není poškozeno, takže je to složité se k tomu vyjadřovat. A čertovo kopyto je v těch detailech: Jak je to uložené, jestli nejsou poškozené nějaké jednotlivé prvky trhlinami, něco přetrženo, zdeformováno.
Na železniční části několik hodin hořely cisterny s naftou, to může mít jak vážný dopad na most, na koleje?
Jde o to, jaké teploty to byly. Mohlo dojít k dalšímu ovlivnění těch materiálových vlastností. Teplo vyhřeje ten prvek, ať je to beton, nebo ocel, takže vysoké teploty neprospívají konstrukčním materiálům, konstrukce se můžou různě zdeformovat, poškodit, změnit svoje vlastnosti. Rozhodně to není ku prospěchu té konstrukce. Zase hrozně záleží na konkrétní situaci, to znamená, jak to teplo mohlo na tu konstrukci působit.
Když říkáte, že most díky typu konstrukce postavili rychle, tak je možné, že ho i relativně rychle zvládnou opravit?
Ano, dokážu si představit, že v nějakém přiměřeném čase to dokážou nějak opravit, nějaká provizorní opatření mohou trvat i jen týdny, ale nebude to oprava dokonalá. Velmi záleží na jedné věci: Když je zařízení na místě, tak je to legrace, ale znovu dělat přípravu, to zase nemusí být takový fofr. A je otázka metody, jaká opatření přijmou, v jaké části ta porucha je, jak se přes to moře k mostu dostanou. Vlastně to jsou dva mosty, spadla jenom jedna půlka, několik polí, takže po té druhé půlce je možné jezdit. Určitě si dokážu představit, že se kolem toho pohybuje hodně inženýrů, na které dotírají „co s tím máme dělat, jak s tím máme naložit?“ a tak dále.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se setkal s šéfkou Světového potravinového programu Cindy McCainovou. „Poděkoval jsem jí za trvalou pozornost věnovanou naší zemi a našim lidem. Manžel paní McCainové, senátor John McCain, který již bohužel není mezi námi, také několikrát navštívil Ukrajinu a podporoval Ukrajince. Bylo důležité slyšet, že podpora ze strany Světového potravinového programu OSN bude pokračovat,“ komentoval Zelenskyj.
I met with the @WFPChief, Cindy McCain.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 20, 2025
I thanked her for the continued attention to our country and our people. Mrs. McCain’s husband, Senator John McCain, who sadly is no longer with us, also visited Ukraine multiple times and supported Ukrainians.
It was important to hear… pic.twitter.com/bigdkbrIdi
Ruský soud poslal na 22 let do vězení aktivistku Nadin Gejslerovou, která v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země, proti níž Rusko čtvrtým rokem vede válku. Ruskojazyčný servis stanice BBC informuje, že dostala také pokutu ve výši 320 000 rublů (asi 88 000 korun)
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě sestřelila 61 ukrajinských dronů, nejvíce nad Orelskou oblastí. Moskevský starosta Sobjanin informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů mířících na město. „Na místě, kde dopadly trosky (sestřeleného dronu) pracují specialisté záchranných složek,“ napsal bez dalších podrobností na telegramu.
