Expert o zprovoznění Krymského mostu: Provizorní opravy za pár týdnů, pořádná inspekce chce měsíce
Jak dopadl Kerčský most, spojující Krym a pevninské Rusko, po sobotním výbuchu? Jak to, že se tak rychle obnovil provoz? V Česku i ve světě se inspekcím pevnosti konstrukcí věnuje Kloknerův ústav ČVUT. „Už rychlá prohlídka zkušeným okem prozradí hodně, provizorní opatření mohou zvládnout rychle,“ komentuje v rozhovoru pro Blesk Zprávy ředitel ústavu, profesor Jiří Kolísko.
Co dovedete z dostupných informací, fotek, videí, satelitních snímků Kerčského mostu vyčíst?
Takhle na dálku bez znalosti dokumentace a konstrukčních detailů je obtížné jakkoliv komentovat. Každopádně je to velmi dlouhý most, nejdelší v Evropě, kolem 19 kilometrů. Má železniční část a část silniční; ten železniční úsek je masivnější, protože vagony jsou těžší, železnice je těžší provoz. Obě to jsou ocelové konstrukce. Dva ocelové trámy, ocelová zabetonovaná mostovka. Tyto materiály použili, protože ho stavěli rychle, silniční část otevřeli za tři roky, železniční za čtyři a půl. To je v těchto podmínkách relativně velká rychlost.
Kdybyste v Kloknerově ústavu dostali zakázku vyhodnotit tu situaci po výbuchu, jak dlouho by to zhruba trvalo?
I když pominu zařizování víz do Ruska, jde o to, jak se k té rekonstrukci můžete dostat, jak si to můžete prohlédnout. Tam je i problém, že most je nad vodou, docela vysoko, je otázka, jak se dá z těch okolních konstrukcí procházet. Ale byly by to měsíce.
Ovšem co se dá zjistit za pár hodin? Vlaky i automobily začaly v malém množství jezdit ještě tentýž večer po výbuchu.
Určitě proběhla nějaká inspekce, řekl bych vizuální plus nějakými jednoduchými zařízeními. Už z té vizuální prohlídky toho zkušené oko hodně dokáže rychle odhadnout. Na ocelové konstrukci je vidět, jestli jsou potrhané sváry, jestli jsou nějak poškozené spoje, jestli to je zprohýbané. Toto je relativně přehledná konstrukce, u takové se prohlídkou dokáže relativně rychle zjistit, jestli tam na první pohled není nějaká vada. Pak můžete použít další defektoskopické postupy, ale ta vizuální prohlídka zkušeným člověkem může v tomto případě poskytnout rychlou a odborně relevantní informaci.
Vy byste za takové situace dal autům zelenou?
Tak ta situace není standardní, že ano, je tam v uvozovkách válečný stav, takže se ze strany provozovatelů jde určitě na vyšší rizika.
Co může hrozit za rizika?
Nějaká další destrukce. Jak říkám, neznám ty konstrukční detaily, ale může zkolabovat další část toho mostu, něco se utrhnout. To takhle z obrázků člověk opravdu neví, co je poškozeno, co není poškozeno, takže je to složité se k tomu vyjadřovat. A čertovo kopyto je v těch detailech: Jak je to uložené, jestli nejsou poškozené nějaké jednotlivé prvky trhlinami, něco přetrženo, zdeformováno.
Na železniční části několik hodin hořely cisterny s naftou, to může mít jak vážný dopad na most, na koleje?
Jde o to, jaké teploty to byly. Mohlo dojít k dalšímu ovlivnění těch materiálových vlastností. Teplo vyhřeje ten prvek, ať je to beton, nebo ocel, takže vysoké teploty neprospívají konstrukčním materiálům, konstrukce se můžou různě zdeformovat, poškodit, změnit svoje vlastnosti. Rozhodně to není ku prospěchu té konstrukce. Zase hrozně záleží na konkrétní situaci, to znamená, jak to teplo mohlo na tu konstrukci působit.
Když říkáte, že most díky typu konstrukce postavili rychle, tak je možné, že ho i relativně rychle zvládnou opravit?
Ano, dokážu si představit, že v nějakém přiměřeném čase to dokážou nějak opravit, nějaká provizorní opatření mohou trvat i jen týdny, ale nebude to oprava dokonalá. Velmi záleží na jedné věci: Když je zařízení na místě, tak je to legrace, ale znovu dělat přípravu, to zase nemusí být takový fofr. A je otázka metody, jaká opatření přijmou, v jaké části ta porucha je, jak se přes to moře k mostu dostanou. Vlastně to jsou dva mosty, spadla jenom jedna půlka, několik polí, takže po té druhé půlce je možné jezdit. Určitě si dokážu představit, že se kolem toho pohybuje hodně inženýrů, na které dotírají „co s tím máme dělat, jak s tím máme naložit?“ a tak dále.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer zareagoval na ranní razii: každý, kdo byl zapleten do korupce v Enerhodaru, musí skládat účty, a slíbil, že největší poskytovatel elektřiny na Ukrajině bude oproštěn od úplatkářství. „Každý, kdo sestavil korupční schéma, musí dostat jasnou odpověď soudu. Musí přijít trestněprávní rozsudky,“ řekl Zelenskij ve svém pravidelném večerním videovzkazu.
„Je nutný nevyhnutelný trest... Enerhoatom má v současné době na Ukrajině největší podíl na výrobě elektřiny. Čistota ve společnosti je prioritou. Stejně jako v energetickém sektoru a v každém průmyslovém odvětví,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, vyjádřil se prezident Petr Pavel k tomu, jak novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura jednu z budovy svého úřadu sundal. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, dodal prezident.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
