Putinův zdravotní stav se údajně zhoršuje! Na tajné schůzce si stěžoval na silné bolesti břicha?
Během pátečních oslav na Rudém náměstí v Moskvě bylo na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi znát, že není ve své kůži. Politik údajně trpí velkými bolestmi, které se mu nedaří moc dobře maskovat. Před pátečním projevem si měl navíc stěžovat na ochromující bolesti v břišní dutině.
Spekulace ohledně zdravotního stavu ruského prezidenta Vladimira Putina jsou stále silnější. Další kapitolu „zaručených“ zpráv o Putinově chatrném zdraví komentátoři napsali v souvislosti s prezidentovým veřejným výstupem na Rudém náměstí.
Několik hodin před projevem měly u politika propuknout zdravotní komplikace. „Na tajné schůzce s generály, která projevu předcházela, si Putin stěžoval na silnou bolest břicha. Nebylo možné ji nijak utlumit, a tak musel být poté celou dobu v předklonu,“ uvedl telegramový účet Generál SVR. Za tím by údajně měl stát bývalý důstojník ruských tajných služeb.
Klopil oči k zemi a křivil tvář
Když pak později Putin přicházel sdělit svůj projev o anexi čtyř ukrajinských oblastí, bylo znát, jak mu cesta k řečnickému pultu dělá problémy. Politik při příchodu křivil tvář a snažil se jít co nejrychleji, aby se rychle opřel o pult.
Zdravě Putin nevypadal ani během následného oslavného koncertu, který se konal na Rudém náměstí v Moskvě. „Stali jsme se silnějšími, protože jsme spolu. Pravda je za námi a je velmi silná, což znamená naše vítězství,“ sdělil publiku politik. Během projevu však Putin často klopil oči k zemi a nevyzařoval takovou energičností jako při svých předchozích projevech.
Putin nechce měnit dějiny, chce je ukončit
O zdravotním stavu ruského prezidenta se spekuluje již dlouho. Jedna ze zpráv tvrdí, že Putin trpí rakovinou, která se rozšiřuje. „Onkologické onemocnění navzdory tomu, že Putin podstupuje léčbu, postupuje dál. Ani medikamenty už mu v mírnění bolestí nepomáhají,“ uvedl telegramový účet Generál SVR.
Názory na Putinův zdravotní stav liší. Bývalý šéf britské kontrarozvědky MI6 Richard Dearlove deníku The Mirror řekl, že zprávy o zdravotním stavu ruského prezidenta jsou podle něj smyšlené.
Jiné nepotvrzené zprávy tvrdí, že Putin bojuje s parkinsonovou chorobou, schizoafektivní poruchou. „Je třeba si uvědomit, že žalostný stav prezidentova fyzického a duševního zdraví ovlivňuje to, jaká přijímá a dělá klíčová rozhodnutí. Putin nechce měnit dějiny, chce je ukončit,“ doplnil Generál SVR.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
