Devět evropských prezidentů včetně Zemana či Čaputové odmítlo uznat anexi ukrajinského území
Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ praví se v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
„Nemůžeme mlčet tváří tvář očividnému porušování mezinárodního práva Ruskou federací, a proto vydáváme následující prohlášení: Potvrzujeme podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny,“ praví se v dokumentu. Prezidenti devíti členských států Severoatlantické aliance také vyjádřili podporu rozhodnutí bukurešťského summitu NATO z roku 2008 ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci.
„Podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, žádáme, aby se Rusko okamžitě stáhlo ze všech okupovaných území a vyzýváme všechny spojence k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Všichni, kteří páchají zločiny agrese, musí být povoláni k odpovědnosti a čelit spravedlnosti,“ píše se v prohlášení, které kromě Zemana a Čaputové podepsali také prezidenti Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska.
Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit „všemi dostupnými prostředky“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce poté sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Západní představitelé anexi odmítli jako nelegální a odsoudili ji. Prezident Miloš Zeman odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině a ruskou krádež ukrajinského území; anexe podle něj nesmí být a nebude uznána, uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Ruská vojenská letadla od začátku letošního roku omylem svrhla či ztratila nad ruským a okupovaným ukrajinským územím 94 leteckých bomb, včetně sedmi "chytrých" pum, a tři rakety. Uvedl to na sociální síti Telegram zpravodajský kanál Astra.
Rusko zůstává „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou“ pro NATO, prohlásil před summitem na veřejném fóru v nizozemském Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte, a to i kvůli spolupráci Moskvy s Čínou, Severní Koreou, Íránem a Běloruskem.
