Devět evropských prezidentů včetně Zemana či Čaputové odmítlo uznat anexi ukrajinského území
Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ praví se v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
„Nemůžeme mlčet tváří tvář očividnému porušování mezinárodního práva Ruskou federací, a proto vydáváme následující prohlášení: Potvrzujeme podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny,“ praví se v dokumentu. Prezidenti devíti členských států Severoatlantické aliance také vyjádřili podporu rozhodnutí bukurešťského summitu NATO z roku 2008 ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci.
„Podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, žádáme, aby se Rusko okamžitě stáhlo ze všech okupovaných území a vyzýváme všechny spojence k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Všichni, kteří páchají zločiny agrese, musí být povoláni k odpovědnosti a čelit spravedlnosti,“ píše se v prohlášení, které kromě Zemana a Čaputové podepsali také prezidenti Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska.
Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit „všemi dostupnými prostředky“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce poté sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Západní představitelé anexi odmítli jako nelegální a odsoudili ji. Prezident Miloš Zeman odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině a ruskou krádež ukrajinského území; anexe podle něj nesmí být a nebude uznána, uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
