„Je až moc zdravý.“ Putin podle šéfa CIA žádnou nemocí netrpí. A zmínil soukromé rozhovory
Ředitel americké rozvědky CIA William Burns vyvrátil spekulace o zhoršujícím se zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina, debaty o možné rakovině nebo Parkinsonově nemoci jsou podle něj nepodložené. V rozhovoru dále promluvil o vůdcově touze po obnovení mocného Ruska a nadvlády nad sousedními zeměmi, Ukrajinu údajně nepovažuje za stát. „Pevně věří v kontrolu, zastrašování a odplatu,“ řekl Burns.
Někteří západní odborníci během posledních měsíců vyvolali horlivé debaty na téma Putinova zdravotního stavu. Neověřené informace o potenciální rakovině nebo Parkinsonově chorobě zveřejnili i s odkazem na nejmenované zdroje ze samotného Kremlu, podle Burnse se ale téměř 70letý Putin s žádnými chronickými nemocemi nepotýká.
„Koluje hodně fám o zdraví prezidenta Putina a podle toho, co víme, je rozhodně až moc zdravý,“ vtipkoval na bezpečnostním fóru v americkém Aspenu. Zvěsti o vládcově stavu nepotvrzují žádné informace CIA, dodal ale, že na základě sesbíraných dat nelze potenciální choroby definitivně vyloučit.
Sny o sovětském Rusku
Burns, který dlouhodobě pracoval jako velvyslanec v Moskvě, strávil více než dvacet let blízkým pozorováním ruského prezidenta. Jeho charakter a přesvědčení se podle šéfa rozvědky v posledních letech jen zintenzivnily. „Pevně věří v kontrolu, zastrašování a odplatu,“ uvedl. „Je přesvědčený, že jeho osudem jakožto ruského vůdce je obnovení ohromné moci Ruska. Věří, že klíčem k tomu je opětovné vytvoření okruhu vlivu v ruském sousedství, a toho nemůže dosáhnout bez kontroly nad Ukrajinou.“
Burns v listopadu loňského roku navštívil Moskvu s úmyslem varovat před negativními dopady rozpoutání války poté, co americké úřady nasbíraly důkazy o plánované invazi, píše server BBC. Do USA se ale podle vlastních slov vrátil „s většími obavami, než když jsem odjel“.
Plány ruského prezidenta byly postaveny na „extrémně chybných předpokladech a reálných iluzích především o Ukrajině a její vůli odporovat“, uvedl. „Putin opravdu věří své vlastní rétorice. Během let jsem ho slyšel v soukromí říkat, že Ukrajina není opravdový stát. Inu, opravdové státy se brání, a přesně to Ukrajina dělá.“
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
