„Je až moc zdravý.“ Putin podle šéfa CIA žádnou nemocí netrpí. A zmínil soukromé rozhovory
Ředitel americké rozvědky CIA William Burns vyvrátil spekulace o zhoršujícím se zdravotním stavu ruského prezidenta Vladimira Putina, debaty o možné rakovině nebo Parkinsonově nemoci jsou podle něj nepodložené. V rozhovoru dále promluvil o vůdcově touze po obnovení mocného Ruska a nadvlády nad sousedními zeměmi, Ukrajinu údajně nepovažuje za stát. „Pevně věří v kontrolu, zastrašování a odplatu,“ řekl Burns.
Někteří západní odborníci během posledních měsíců vyvolali horlivé debaty na téma Putinova zdravotního stavu. Neověřené informace o potenciální rakovině nebo Parkinsonově chorobě zveřejnili i s odkazem na nejmenované zdroje ze samotného Kremlu, podle Burnse se ale téměř 70letý Putin s žádnými chronickými nemocemi nepotýká.
„Koluje hodně fám o zdraví prezidenta Putina a podle toho, co víme, je rozhodně až moc zdravý,“ vtipkoval na bezpečnostním fóru v americkém Aspenu. Zvěsti o vládcově stavu nepotvrzují žádné informace CIA, dodal ale, že na základě sesbíraných dat nelze potenciální choroby definitivně vyloučit.
Sny o sovětském Rusku
Burns, který dlouhodobě pracoval jako velvyslanec v Moskvě, strávil více než dvacet let blízkým pozorováním ruského prezidenta. Jeho charakter a přesvědčení se podle šéfa rozvědky v posledních letech jen zintenzivnily. „Pevně věří v kontrolu, zastrašování a odplatu,“ uvedl. „Je přesvědčený, že jeho osudem jakožto ruského vůdce je obnovení ohromné moci Ruska. Věří, že klíčem k tomu je opětovné vytvoření okruhu vlivu v ruském sousedství, a toho nemůže dosáhnout bez kontroly nad Ukrajinou.“
Burns v listopadu loňského roku navštívil Moskvu s úmyslem varovat před negativními dopady rozpoutání války poté, co americké úřady nasbíraly důkazy o plánované invazi, píše server BBC. Do USA se ale podle vlastních slov vrátil „s většími obavami, než když jsem odjel“.
Plány ruského prezidenta byly postaveny na „extrémně chybných předpokladech a reálných iluzích především o Ukrajině a její vůli odporovat“, uvedl. „Putin opravdu věří své vlastní rétorice. Během let jsem ho slyšel v soukromí říkat, že Ukrajina není opravdový stát. Inu, opravdové státy se brání, a přesně to Ukrajina dělá.“
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
