Učitelka (88) formovala život Vladimira Putina: Mohla by ho přesvědčit, aby ukončil válku?
Věra Dmitrijevna Gurevičová je dnes osmaosmdesátiletá žena, která byla v mládí učitelkou ruského prezidenta Vladimira Putina. Dala mu tehdy dobrou radu a přiměla ho, aby se více soustředil na studium, než na rvačky a problémy. Neposlechl by ji i tentokrát a nepřesvědčila by ho, aby ukončil strašlivou válku?
Hrozivá válka už trvá několik měsíců a lidé často prosí Putinovu údajnou milenku Alinu Kabajevovou, aby s diktátorem promluvila a donutila ho ukončit válečnou hrůzu. Podle deníku Daily Mirror by však mohlo existovat i jiné řešení - Putinova milovaná učitelka z dětství Věra Gurevičová.
Putin vyrůstal v chudé rodině a žil ve špinavém a zamořeném bytě. Jeho matka málem zemřela při blokádě Leningradu (dnešního Petrohradu). Hlady omdlela a byla odnesena na hromadu mrtvol, kde se po nějaké době probrala obklopená těly mužů, žen i dětí. Mnoho hodin denně Putin trávil sám a mateřskou postavou v dětství mu byla mnohem spíš učitelka Gurevičová, s níž měl velmi blízký vztah.
Gurevičová popsala, že jako školák byl současný ruský prezident velmi neposedný a živý. „Nedokázal chvíli posedět, neustále se díval do poznámek svých spolužáků, vlevo, vpravo, za sebe. Lezl pod stůl, aby zvedl pero nebo tužku, která mu neustále padala,“ řekla bývalá diktátorova učitelka. Doplnila, že se snadno zamíchal do rvaček a bitek a pral se hodně násilně.
V září 1964 se učitelka rozhodla vydat k Putinovým, aby si s tehdy jedenáctiletým Vladimirem promluvila. Řekla mu, aby se přestal flákat a zaměstnal se školou. „Kdybych chtěl, mám všechny úkoly hotové za hodinu,“ odpověděl tehdy Putin, ale rozhovor s Gurevičovou mu dal patřičnou motivaci. Zlepšil si známky a později vystudoval práva.
Putin přiznává, že dodnes se svou oblíbenou učitelkou telefonuje, aby zjistil, jak se jí daří. V minulosti byli společně také vyfotografováni v blízkém obětí, jak se nadšeně zdraví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
