Kličko je v Praze. Kyjevský starosta se sešel s Fialou a řeší obnovu Ukrajiny
Kyjevský starosta Vitalij Kličko dorazil do Prahy, kde ho mimo jiné přivítal lídr Pirátů Ivan Bartoš. V pátek po poledni se sešel s českým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kličko přijel kvůli jednání zástupců evropských měst a regionů a zúčastní se schůze politického vedení Evropského výboru regionů (VR), která se pořádá ve spolupráci s českým předsednictvím EU. Kličko promluví o ruské invazi na Ukrajinu, o tom, jak Kyjev ustál bombardování, jak se do metropole vrací život, i o tom, jak válku vnímá on. Předmětem schůze výboru budou dopady ruské války včetně energetické krize.
„Vitalij Kličko v Praze! Opravdu mě těší, že se má starosta Kyjeva osobně zúčastnit zítřejšího jednání Byra Evropského výboru regionů. Mluvit budeme o ruské agresi a pomoci při obnově a rekonstrukci Ukrajiny,“ napsal Bartoš na svých sociálních sítích. Společně s Kličkem vystoupí v pátek na tiskové konferenci po jednání Byra v Kongresovém domě, promluví také předseda Evropského výboru regionů Vasco Cordeiro.
Bartoš se s Kličkem setkal hned ve čtvrtek, a to ve Slovanském domě, kam se sjeli členové Evropského výboru regionů. Kličko si je vědom české pomoci Ukrajině a české pokračující podpory, což ocenil i v několika rozhovorech pro český či zahraniční tisk.
V pátek odpoledne se sešel v Kramářově vile s premiérem Petrem Fialou.
Kličko a jeho bratr Vladimir se ve světě proslavili jako boxeři, u milovaného sportu nezůstali, oba se zapojili do boje Ukrajiny za demokracii. Kličko se následně stal v roce 2014 kyjevským starostou. Oba sourozenci nadále bojují za Ukrajinu, tentokrát za její svobodu, bratři na svých sociálních sítích pravidelně sdílejí svědectví z válečné Ukrajiny.
Kličko Kyjev neopustil ani během období nejhoršího bombardování. Vladimir Kličko tento týden jménem Ukrajiny převzal cenu německé mediální komunity „Za odvahu a odolnost ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi“, informoval kyjevský starosta na svém Telegramu.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
