Kličko je v Praze. Kyjevský starosta se sešel s Fialou a řeší obnovu Ukrajiny
Kyjevský starosta Vitalij Kličko dorazil do Prahy, kde ho mimo jiné přivítal lídr Pirátů Ivan Bartoš. V pátek po poledni se sešel s českým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kličko přijel kvůli jednání zástupců evropských měst a regionů a zúčastní se schůze politického vedení Evropského výboru regionů (VR), která se pořádá ve spolupráci s českým předsednictvím EU. Kličko promluví o ruské invazi na Ukrajinu, o tom, jak Kyjev ustál bombardování, jak se do metropole vrací život, i o tom, jak válku vnímá on. Předmětem schůze výboru budou dopady ruské války včetně energetické krize.
„Vitalij Kličko v Praze! Opravdu mě těší, že se má starosta Kyjeva osobně zúčastnit zítřejšího jednání Byra Evropského výboru regionů. Mluvit budeme o ruské agresi a pomoci při obnově a rekonstrukci Ukrajiny,“ napsal Bartoš na svých sociálních sítích. Společně s Kličkem vystoupí v pátek na tiskové konferenci po jednání Byra v Kongresovém domě, promluví také předseda Evropského výboru regionů Vasco Cordeiro.
Bartoš se s Kličkem setkal hned ve čtvrtek, a to ve Slovanském domě, kam se sjeli členové Evropského výboru regionů. Kličko si je vědom české pomoci Ukrajině a české pokračující podpory, což ocenil i v několika rozhovorech pro český či zahraniční tisk.
V pátek odpoledne se sešel v Kramářově vile s premiérem Petrem Fialou.
Kličko a jeho bratr Vladimir se ve světě proslavili jako boxeři, u milovaného sportu nezůstali, oba se zapojili do boje Ukrajiny za demokracii. Kličko se následně stal v roce 2014 kyjevským starostou. Oba sourozenci nadále bojují za Ukrajinu, tentokrát za její svobodu, bratři na svých sociálních sítích pravidelně sdílejí svědectví z válečné Ukrajiny.
Kličko Kyjev neopustil ani během období nejhoršího bombardování. Vladimir Kličko tento týden jménem Ukrajiny převzal cenu německé mediální komunity „Za odvahu a odolnost ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi“, informoval kyjevský starosta na svém Telegramu.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
