Hrůzný nález v osvobozeném Izjumu: V lese našli pohřebiště se 440 těly, nesou stopy mučení
V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Stanici Sky News to řekl náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov. Fotografie a záběry dřevěných křížů v lese zveřejnila stanice Nastojaščeje vremja, které o nálezu hřbitova řekl zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. Většina těl patří civilistům, řekla dnes ukrajinská policie. OSN do města plánuje vyslat misi. Podle prokuratury nesou některá z exhumovaných těl stopy mučení.
Hrobů je mezi vzrostlými stromy 443, uvedl z místa vládní zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. „Viděl jsem číslo 443. Číslo jedna jsem neviděl,“ řekl činitel. „Celkový počet mrtvých (v oblasti v důsledku bojů) odhadujeme podle čísel,“ uvedl Kotenko. Dodal, že některé hroby ale obsahují i dvě nebo více těl. Úřady zaujal zejména hrob s těly, nad kterým byl vztyčen kříž s nápisem „Ukrajinská armáda, 17 lidí. Izjum, z pitevny“.
Většina lidí pohřbených v provizorních hrobech je z řad civilistů, uvedl dnes policejní šéf Ihor Klymenko, podle kterého jde o přibližný odhad. „Ačkoliv máme informace, že jsou tam (pohřbení) i vojáci, zatím jsme žádného nevyzvedli,“ řekl Klymenko.
„Je to pro mě opravdu šokující a hrůzné. Je to zločin proti lidskosti. V civilizovaném světě v roce 2022 by to tak nemělo být,“ okomentoval nález Bolvinov.
„Víme, že někteří (lidé) byli zabiti, další zemřeli kvůli dělostřelecké palbě, kvůli takzvaným zraněním při výbuchu miny. Další kvůli náletům,“ odpověděl Bolvinov na otázku, jak pohřbení lidé zemřeli. Doplnil, že přesnou příčinu smrti ale vyjeví až vyšetřování.
Gubernátor: 99 procent exhumovaných těl nese známky násilné smrti
Ukrajinská prokuratura dnes podle agentury AP oznámila, že některá těla měla ruce svázané za zády či provaz kolem krku. Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že známky násilné smrti neslo 99 procent těl, která byla během dneška exhumována.
Vyhodnotit situaci na místě plánuje OSN, která chce do Izjumu vyslat monitorovací misi. „Plánují tam jet, aby zjistili víc o tom, co se tam mohlo stát,“ uvedla mluvčí OSN. Organizace podle ní nemůže potvrdit, zda se jedná o masový hrob nebo řadu jednotlivých hrobů.
Ukrajinské úřady od objevení provizorního pohřebiště identifikují mrtvé a snaží se zjistit příčinu jejich úmrtí. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří lidé zemřeli při dělostřeleckém ostřelování, jiní při náletech. Podle Kotenka jsou v neoznačených hrobech lidé, kteří zahynuli v ulicích. Upozornil také, že část Izjumu byla v izolaci a lidé bez zásob umírali hlady. Úřady se dosud navíc nedostaly na izjumské hřbitovy. „Nevíme proto, jaká je situace,“ řekl Kotenko.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dobyla zpět ukrajinská armáda minulý týden při své protiofenzivě. Pod kontrolou ruských sil bylo toto strategické město od března. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň.
Podobnost s městy v okolí Kyjeva ve čtvrtek připomněl i Zelenskyj. „Rusko za sebou všude nechává smrt a musí za to nést zodpovědnost,“ řekl ukrajinský prezident ve videoposelství.
