Hrůzný nález v osvobozeném Izjumu: V lese našli pohřebiště se 440 těly, nesou stopy mučení
V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Stanici Sky News to řekl náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov. Fotografie a záběry dřevěných křížů v lese zveřejnila stanice Nastojaščeje vremja, které o nálezu hřbitova řekl zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. Většina těl patří civilistům, řekla dnes ukrajinská policie. OSN do města plánuje vyslat misi. Podle prokuratury nesou některá z exhumovaných těl stopy mučení.
Hrobů je mezi vzrostlými stromy 443, uvedl z místa vládní zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. „Viděl jsem číslo 443. Číslo jedna jsem neviděl,“ řekl činitel. „Celkový počet mrtvých (v oblasti v důsledku bojů) odhadujeme podle čísel,“ uvedl Kotenko. Dodal, že některé hroby ale obsahují i dvě nebo více těl. Úřady zaujal zejména hrob s těly, nad kterým byl vztyčen kříž s nápisem „Ukrajinská armáda, 17 lidí. Izjum, z pitevny“.
Většina lidí pohřbených v provizorních hrobech je z řad civilistů, uvedl dnes policejní šéf Ihor Klymenko, podle kterého jde o přibližný odhad. „Ačkoliv máme informace, že jsou tam (pohřbení) i vojáci, zatím jsme žádného nevyzvedli,“ řekl Klymenko.
„Je to pro mě opravdu šokující a hrůzné. Je to zločin proti lidskosti. V civilizovaném světě v roce 2022 by to tak nemělo být,“ okomentoval nález Bolvinov.
„Víme, že někteří (lidé) byli zabiti, další zemřeli kvůli dělostřelecké palbě, kvůli takzvaným zraněním při výbuchu miny. Další kvůli náletům,“ odpověděl Bolvinov na otázku, jak pohřbení lidé zemřeli. Doplnil, že přesnou příčinu smrti ale vyjeví až vyšetřování.
Gubernátor: 99 procent exhumovaných těl nese známky násilné smrti
Ukrajinská prokuratura dnes podle agentury AP oznámila, že některá těla měla ruce svázané za zády či provaz kolem krku. Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že známky násilné smrti neslo 99 procent těl, která byla během dneška exhumována.
Vyhodnotit situaci na místě plánuje OSN, která chce do Izjumu vyslat monitorovací misi. „Plánují tam jet, aby zjistili víc o tom, co se tam mohlo stát,“ uvedla mluvčí OSN. Organizace podle ní nemůže potvrdit, zda se jedná o masový hrob nebo řadu jednotlivých hrobů.
Ukrajinské úřady od objevení provizorního pohřebiště identifikují mrtvé a snaží se zjistit příčinu jejich úmrtí. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří lidé zemřeli při dělostřeleckém ostřelování, jiní při náletech. Podle Kotenka jsou v neoznačených hrobech lidé, kteří zahynuli v ulicích. Upozornil také, že část Izjumu byla v izolaci a lidé bez zásob umírali hlady. Úřady se dosud navíc nedostaly na izjumské hřbitovy. „Nevíme proto, jaká je situace,“ řekl Kotenko.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dobyla zpět ukrajinská armáda minulý týden při své protiofenzivě. Pod kontrolou ruských sil bylo toto strategické město od března. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň.
Podobnost s městy v okolí Kyjeva ve čtvrtek připomněl i Zelenskyj. „Rusko za sebou všude nechává smrt a musí za to nést zodpovědnost,“ řekl ukrajinský prezident ve videoposelství.
