Ohavné ruské zločiny na Ukrajině. Artem popsal mučení elektrošoky a vraždění nevinných
Ukrajinská armáda osvobodila části severovýchodního území, a získala tak nazpátek část svého teritoria. Nicméně v osvobozených oblastech se střídá úleva se smutkem. Začaly se totiž vynořovat zprávy o dalších ohavných ruských zločinech. Obyvatelé vypověděli o mučeních a zabíjeních ruskými vojáky během několikaměsíční invaze. Informovala o tom společnost BBC.
Artem, který žije ve městě Balaklija v Charkovské oblasti, řekl, že ho Rusové zadrželi na více než 40 dní a mučili ho elektrošoky.
Město Balaklija bylo osvobozeno 8. září poté, co bylo půl roku okupováno. Epicentrem brutality byla tamější policejní stanice, kterou ruští vojáci používali jako své hlavní sídlo.
Artem řekl, že slyšel výkřiky bolesti a teroru, které přicházely z ostatních cel.
Okupanti se už postarali o to, aby výkřiky byly slyšet, vypověděl Artem, vypnuli totiž hlučnou ventilaci. „Vypnuli ventilaci, takže každý mohl slyšet ostatní, jak křičí bolestí, když je okupanti zasahovali elektřinou,“ vypovídal Artem. „Některým z vězňů to dělali každý druhý den… Dělali to dokonce i ženám.“
A jednou to udělali také Artemovi. „Donutili mě držet dva dráty,“ řekl. „Byl tam elektrický generátor. Čím rychleji běžel, tím vyšší bylo napětí. Řekli: ‚Když to necháš běžet, jsi vyřízenej.‘ Pak mi začali pokládat otázky. Říkali mi, že lžu, a začali roztáčet generátor čím dál tím víc, a tak se napětí zvyšovalo.“
Artem vypověděl, že ho ruští vojáci zadrželi kvůli tomu, že u něj našli fotografii svého bratra v uniformě. Jiného muže zadrželi na 25 dní kvůli tomu, že vlastnil ukrajinskou vlajku, dodal.
Jeho slova potvrzuje další oběť. Ředitelka školy jménem Tatiana řekla novinářům, že byla tři dny zadržena na policejní stanici a přitom také slyšela výkřiky z jiných cel.
Ukrajinští policisté uvedli, že v celách pro dva bylo zadrženo osm mužů. Dodali, že místní obyvatelé se báli okolo policejní stanice jenom projít, aby je okupanti také nesebrali.
„Povstaňte proti tomu vrahovi“
V centru Balaklije opět vlaje ukrajinská vlajka, zatímco dav lidí čeká u nákladního vozu na dodávky potravin. Mnoho z čekajících jsou staří a vyčerpaní lidé, ale jsou tu také šťastná shledání mezi přáteli, kteří jsou nadšeni z vyhnání ruských jednotek.
Kousek opodál však leží jejich oběti, které narychlo pohřbili sousedé. Nedokončený dřevěný kříž stojí na provizorním hrobě taxikáře jménem Petro Shepel. Jméno jeho pasažéra, který leží vedle něj, je dosud neznámo.
Pach smrti je cítit ve vzduchu, když policisté exhumují jejich ostatky a dávají těla do vaků pro zemřelé.
Úřady tvrdí, že dva další muži byli zastřeleni poblíž ruského stanoviště během posledního dne okupace.
Matka taxikáře Petra přihlížela exhumaci. Rusové zabili jejího jediného syna. „Chci se zeptat Putina, proč zastřelil a zabil mého syna?“ ptala se a plakala. „Za co? Kdo se ho prosil, aby sem přišel s tak hrozivými zbraněmi? Nejenže zabil naše děti, ale zabil taky nás – jejich matky.“
„Teď jsem mrtvá žena. A chci něco říct všem matkám na světě: Povstaňte proti tomu vrahovi,“ zakončila.
Nyní se úřady v oblasti musí postarat o dodávky elektřiny a vody. Bojí se však, že je nadzemní elektrické vedení podminováno. Na otázku, jestli úřady očekávají návrat Rusů, odpověděly: „Jsme ve válce, toto riziko pořád existuje.“
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzí Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Trump zmínil, že dohoda o příměří na Ukrajině si zřejmě vyžádá výměnu území. To znepokojilo Ukrajinu i její evropské spojenci, kteří zatím nejsou pozvaní na summit na Aljašce. Podle prohlášení lídrů evropských států je nutné nejdříve zajistit příměří.
„Jakákoliv dohoda mezi USA a Ruskem musí zahrnout Ukrajinu a EU, protože se týká bezpečnosti Ukrajiny a celé Evropy,“ uvedla dnes Kallasová.
V důsledku ruského ostřelování a dronových útoků dnes zemřelo na Ukrajině pět lidí. Ukrajinská policie oznámila, že tři lidé zemřeli v důsledku ruského ostřelování v Záporožské oblasti. Dodala, že další dvě osoby přišly o život v Doněcké oblasti.
„Pamatujete si staré africké přísloví, které tak rád opakuji? Je jedno, jestli se sloni perou, nebo sexují, tráva vždy trpí," prohlásil slovenský premiér Robert Fico k nadcházejícímu summitu Donald Trump-Vladimir Putin. „Ať už jednání slonů 15. srpna dopadne jakkoli, trpět bude tráva – v tomto případě Ukrajina.“
„Takováto vzletná prohlášení urážejí památku padlých, utrpení milionů ukrajinských rodin a oběti těch, kteří bojují za svobodu,“ reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Důrazně zrazujeme od používání nevlídných folklorních alegorií a pokusy zvýšit si takovými výroky domácí politickou popularitu na úkor Ukrajiny.“
Ukrajinská armáda oznámila, že v Saratovské oblasti zasáhla ropnou rafinerii. Útok podle ní způsobil exploze a požár. Ukrajinská média uvedla, že po dronovém útoku vypukl požár v ropné rafinerii ve městě Saratov. Podle zdrojů agentury Reuters tato rafinerie, kterou vlastní největší ruská ropná společnost Rosněfť, musela již dříve tomto roce pozastavit produkci v důsledku útoků ukrajinských dronů. Místní gubernátor Roman Busargin informoval o škodách, které v důsledku útoku vznikly na blíže neupřesněném průmyslovém podniku.
„Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily vesnici Bezsalivka v Sumské oblasti,“ tweetuje Anton Heraščenko, dřívější činovník ukrajinského ministerstva vnitra. „Ukrajinské obranné síly provedly úspěšnou operaci, jejímž cílem bylo osvobodit a zcela vyčistit vesnici v Sumské oblasti od ruských vojsk. Útoku se zúčastnily jednotky 33. samostatného útočného pluku a 24. samostatného útočného praporu. Podle armády bylo během bitvy zneškodněno 18 ruských okupantů.“
Ruský letecký úřad Rosaviacija podle státní agentury TASS nad ránem kvůli ukrajinským dronům nařídil přerušit provoz Gagarinova letiště v Saratově a také ve Vladikavkazu, Grozném a Magasu. Později bylo opatření odvoláno.
„Konec války musí být spravedlivý a já jsem vděčný všem, kteří stojí na straně Ukrajiny,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina bojuje za obranu klíčových bezpečnostních zájmů evropských zemí.
Jeden člověk zemřel v důsledku ukrajinského dronového útoku v ruské Saratovské oblasti, uvedl dnes místní gubernátor Roman Busargin. Útok také podle něj poškodil průmyslový podnik. Celkem ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 121 dronů.
„Jeden z bezpilotních letounů dopadl na dvůr obytného domu,“ napsal Busargin na Telegramu. „Při útoku jsou zranění. Předběžně jedna osoba zemřela,“ dodal.
Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří.
Bílý dům zvažuje, že pozve ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Aljašku, kde se má americký prezident Donald Trump 15. srpna sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedla to v sobotu stanice NBC News. Hlavním tématem schůzky má být podle očekávání situace na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo.
Trump v sobotu oznámil, že se s Putinem sejde v pátek 15. srpna na Aljašce. Další podrobnosti ke schůzce nezveřejnil. Místo i termín konání summitu později potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov a řekl, že Moskva očekává, že další setkání obou prezidentů se uskuteční v Rusku.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.
Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.
Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocností v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
„Hovořil jsem se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Jsem vděčný za podporu, kterou Španělsko poskytuje Ukrajině a našemu lidu,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj. „Informoval jsem ho o diplomatické situaci a našich kontaktech s partnery a sdělil jsem mu naši vizi dalších kroků. Nyní je nejdůležitější zajistit, aby Rusko opět nikomu nevnucovalo své nereálné podmínky,“ uvedl v kontextu chystaného summitu Putin-Trump.
„Zdá se, že USA se snaží prezentovat svou dohodu s Putinem jako hotovou věc. Poslední zoufalé pokusy Evropy o odpor,“ komentuje Alex Wickham z agentury Bloomberg schůzku bezpečnostních představitelů v Británii.
Britský ministr zahraničí David Lammy a americký viceprezident J.D. Vance se dnes v Británii setkají s ukrajinskými a evropskými poradci pro národní bezpečnost, aby diskutovali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Oznámila to podle agentury Reuters kancelář britského premiéra Keira Starmera. Uvedla rovněž, že Starmer dnes hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ohlášená schůzka bude podle premiérovy kanceláře „klíčovou příležitostí k diskuzi o pokroku na cestě ke spravedlivému a trvalému míru,“ napsala agentura AFP. Zelenskyj na síti X poděkoval britskému premiérovi za podporu. „Sdílíme stejný názor na potřebu skutečně trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl. „Jsou zapotřebí jasné kroky a koordinace mezi námi a našimi partnery. Oceňujeme odhodlání Británie, Spojených států a všech partnerů ukončit tuto válku,“ dodal.
„Putin Ukrajinu neporazil ani za 3 dny, ani 3 roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha. Ukrajina musí zůstat svobodná. Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním,“ tweetuje ministr zahraničí ČR Jan Lipavský ke zvěstem o ruském mírovém plánu.
Američtí předstřavitelé seznámili evropské lídry a ukrajinské představitele s plánem, který navrhl Vladimir Putin s cílem zastavit válku na Ukrajině výměnou za významné územní ústupky ze strany Kyjeva. Píše to CNN s odkazem na západní představitele, kteří byli o této záležitosti informováni.
Plán, který Putin představil Trumpovu zahraničnímu vyslanci Stevu Witkoffovi na středečním setkání v Moskvě, by vyžadoval, aby Ukrajina postoupila východní region Donbas, který je v současné době z větší části okupován Ruskem, a také Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014.
Plán by zmrazil současné bojové linie, ale další podrobnosti návrhu byly stále nejasné.
Ruské ozbrojené síly získaly kontrolu nad vesnicí Jablunivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámilo to dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské úřady v Doněcké oblasti v pátek večer uvedly, že kvůli pokračujícímu postupu ruských jednotek nařídily evakuaci civilistů ze zhruba dvacítky vesnic.
Vysocí činitelé ze Spojených států, Ukrajiny a několika evropských zemí se o víkendu plánují sejít v Británii, aby se pokusili sjednotit své postoje před plánovanou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom server Axios s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Ukrajina nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům. V reakci na zprávu o plánovaném rusko-americkém summitu zdůraznil, že jakékoliv řešení konfliktu s Ruskem učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru. Podle ukrajinské ústavy je ukrajinské území v rámci stávajících hranic nedělitelné a nedotknutelné.
Agentura Bloomberg a deník Wall Street Journal s odkazem na důvěrné zdroje informovaly, že Bílý dům chystá dohodu s Kremlem spočívající právě v potvrzení ruské okupace ukrajinského teritoria.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějška Donalda Trumpa se uskuteční 15. srpna na Aljašce, píše agentura TASS.
Rusko a Spojené státy jsou podle Ušakova „blízkými sousedy, a tak je zcela logické, že se summit uskuteční na Aljašce“. Uvedl, že Putin s Trumpem během něho budou jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání krize na Ukrajině.
Ohledně budoucnosti ukrajinských území, na nichž se válčí, Donald Trump řekl, že se o ně bojuje tři a půl roku a zemřelo tam mnoho Rusů i Ukrajinců. „Chceme získat nějaké zpátky, chceme nějakou výměnu,“ uvedl. Bude to podle něho výměna ku prospěchu obou stran. „Je to složité, není to jednoduché,“ připustil šéf Bílého domu, který před lednovým nástupem do prezidentské funkce tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během 24 hodin.
„Měli jsme online rozhovor s poradci pro národní bezpečnost ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Finska a zástupci NATO,“ hlásí šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Zaměřili jsme se na koordinaci postojů s cílem co nejdříve dosáhnout udržitelného a spravedlivého míru pro Ukrajinu. Jsme připraveni pracovat co nejproduktivněji, abychom zachránili životy a zastavili boje.“
„Poděkoval jsem všem partnerům za jejich podporu a konstruktivní spolupráci. Dohodli jsme se, že v blízké budoucnosti budeme v naší spolupráci pokračovat,“ dodal Jermak, blízký a dlouholetý spolupracovník Volodymyra Zelenského.
Úřady v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dnes večer nařídily evakuaci civilistů ze zhruba dvacítky vesnic kvůli pokračujícímu postupu ruských jednotek. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Evakuace některých obcí v regionu byla nařízena už na konci července.
„Zahajujeme povinnou evakuaci rodin s dětmi,“ uvedl šéf správy oblasti, v níž se odehrávají hlavní boje na rusko-ukrajinské frontě. Filaškin sestavil seznam dvou desítek lokalit, kterých se evakuace týká. V těchto vesnicích žijí stovky lidí a všechny se nacházejí ve vzdálenosti kolem 30 kilometrů od frontové linie, uvedla agentura AFP.
„Dohromady se v těchto komunitách v současné době nachází přibližně 109 dětí,“ uvedl Filaškin. „Znovu opakuji: Setrvání v Doněcké oblasti je extrémně nebezpečné. Evakuujte se, dokud můžete,“ dodal.
Rusko nabízí Číně ropu Ural za zvýhodněné ceny v souvislosti se snížením nákupů ze strany Indie, informuje agentura Bloomberg. Poté, co Trump uvalil dodatečná cla na indické dovozy ruské ropy, začaly indické státní rafinérie omezovat nákupy ruské ropy.
„Aktivně spolupracujeme s partnery na všech úrovních a koordinujeme náš postoj. Rusko musí zastavit palbu,“ tweetuje Andrij Jermak, šéf kanceláře Volodymyra Zelenského. Konkrétnější nebyl. Už včera ale oba dva avizovali „dlouhé a detailní konverzace“.
„Podle vysokého úředníka Bílého domu je schůzka Donalda Trumpa a Vladimira Putina předběžně naplánována na konec příštího týdne,“ informuje britská televize Sky News. „Místo konání je podle úředníka stále předmětem jednání, ale mezi možnými lokalitami jsou Spojené arabské emiráty, Maďarsko, Švýcarsko a Řím. Další podrobnosti a logistika jsou podle úředníka stále nejasné a velmi proměnlivé.“
V Kyjevě dnes byla konečně pohřbena novinářka Viktorija Roščynová, která loni zemřela v ruském zajetí. V katedrále sv. Michala se konala zádušní mše, následoval veřejný smuteční akt na náměstí Nezávislosti a poté samotný pohřeb na hřbitově Bajkove, informoval server Ukrajinska pravda..
Smuteční akt zorganizovali kolegové Roščynové z několika redakcí, pro něž pracovala. Její příbuzní si přáli, aby na ně média při ceremonii nesměřovala žádné dotazy.
Roščynová zemřela ve svých 27 letech v ruském zajetí. Podle svědků měla být před tím součástí jedné z výměn vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Média s odvoláním na ukrajinské úřady napsala, že její tělo vykazovalo známky mučení a před odesláním na Ukrajinu z něj byl odstraněn mozek, oči a část hrtanu.
Bílý dům označil zprávu agentury Bloomberg, že chystá dohodu s Kremlem o potvrzení územních zisků Ruska na Ukrajině, za spekulace.
„Hovořil jsem s předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Informoval jsem ho o všech našich kontaktech a snahách o ukončení zabíjení a dosažení skutečného míru,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „V posledních dnech proběhlo mnoho telefonátů a kontaktů na různých úrovních. Všechny spojuje pochopení, že válka musí skončit a že Evropa musí zaujmout společný postoj ke všem důležitým bezpečnostním aspektům.“
„Poděkoval jsem České republice za veškerou podporu, kterou Ukrajině poskytla, zejména za českou iniciativu dodávat našim válečníkům dělostřelectvo. To pomohlo zachránit mnoho životů a posílit naše pozice. Díky síle se přibližujeme ke spolehlivé bezpečnosti. Děkuji!“ dodal prezident.
Ukrajinský lídr dále uvedl, že Spojené státy jsou odhodlány dosáhnout příměří. „My musíme společně podporovat všechny konstruktivní kroky. Důstojný, spolehlivý a trvalý mír může být pouze výsledkem našich společných snah.“
„Padl český dobrovolník Michal Kadavý, muž, který opustil bezpečí svého domova, aby bojoval za svobodu cizí země. S odvahou, srdcem a ctí,“ tweetoval „Tarmo“. „Čtyři roky sloužil ve francouzské cizinecké legii. Když Rusko napadlo Ukrajinu, neváhal. Od září 2022 stál na jejím území bok po boku s těmi, kteří bránili svou vlast, jako člen speciální jednotky Bratrstvo.“
K vláknu se sešlo množství kondolencí i pár zlomyslných příspěvků, sdílel ho i zahraniční reportér Jakub Szántó. Tarmo pak ale přinesl lepší zprávu: „Michal je naživu. Omlouvám se za nesprávnou informaci, ale jednal jsem v dobré víře, když jsem čerpal informace ze zdroje, který jsem považoval za spolehlivý.“
„8. srpna 2008: Přesně před 17 lety napadlo Rusko Gruzii. Stejně jako 21. srpna 1968 v Československu byla i tehdy invaze maskována jako bratrská pomoc,“ tweetuje Ministerstvo zahraničí ČR. „Nadále pevně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích.“
Peking je potěšen, že Rusko a Spojené státy udržují kontakty a zlepšují své vztahy s cílem nalézt politické řešení války na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informovaly o tom agentury Nová Čína a Reuters. Kreml podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin informoval Siho o výsledcích svého středečního jednání se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Putin hovořil také s indickým premiérem Naréndrou Módím nebo běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Hovor čínského a ruského prezidenta se podle čínské státní televize CCTV uskutečnil na žádost Moskvy. Peking hodlá zachovat svůj postoj, podle kterého jsou zapotřebí mírové rozhovory a diplomatické řešení konfliktu, citovala čínskou hlavu státu televize.
USA a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky, píše agentura Bloomberg. Putin chce kontrolu nad celým Donbasem.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Záporožské oblasti
Pauza v ruské válce proti Ukrajině by mohla být blízko, řekl dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk poté, co hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten na síti X napsal, že šéfa polské vlády informoval o svých rozhovorech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s některými evropskými státníky. Kreml ve čtvrtek sdělil, že Moskva a Washington se dohodly na setkání prezidentů Ruska a Spojených států v nadcházejících dnech.
„Existují určité signály, a máme také intuici, že zmrazení v konfliktu - nechci říkat konec, ale zmrazení v konfliktu - je snad spíše blíže, než dále,“ řekl podle Reuters Tusk na tiskové konferenci. Zelenskyj je podle něj velmi opatrný, ale optimistický. Kyjev si podle Tuska přeje, aby Polsko a další evropské země hrály roli v plánování příměří a případné mírové dohodě.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z nichž 82 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana. V pravidelném hlášení to uvedlo ukrajinské letectvo, které bez podrobností informovalo o zásazích 26 dronů na deseti místech. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 30 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony a anektovaným poloostrovem Krym. Obě země zároveň podle dostupných informací pracují na vývoji a modernizaci dronů.
„Výsledek ruské agresivní války na Ukrajině bude mít určující vliv i na naši budoucnost a bezpečnost. Bylo by velmi nebezpečné taková rizika pro Českou republiku nevnímat a bagatelizovat. Pomoc Ukrajině, která se brání agresivnímu Rusku, není jen naší morální povinností – děláme to sami pro sebe i pro naši zemi. Je v našem bytostném a bezpečnostním zájmu nenechat Ukrajinu padnout,“ míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X poděkoval ukrajinským vojákům, kteří se v armádě starají o komunikaci.
Day of Communications Troops of the Armed Forces of Ukraine. A day of gratitude to those who, in the most challenging moments, ensure the most important thing – reliable communication. Between units. Between command and the front. Between decision and action. The success of… pic.twitter.com/HrgDWuEBAI
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 8, 2025
Aktuální odhad ruských ztrát podle deníku The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Aug. 8, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/JXuyCPlird
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) August 8, 2025
Z malého závodu v Tule, městě jižně od Moskvy, vyváží americký hudebník David Arthur Brown v Rusku vyráběné mikrofony značky Soyuz do Evropy, Spojených států, Číny a dalších zemí. V době, kdy sankce škrtí ruský obchod s komoditami a technologiemi, Brownova společnost je jednou z mnoha nesankcionovaných firem se zahraničními vazbami bojujících s geopolitickými protivětry, aby zachovala vztahy mezi Ruskem a Západem, píše agentura Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
„For whom the bells tolls!“ zní klubem v centru Moskvy, kde asi stovka lidí zpívá slavnou píseň Metalliky. Jenže nepřišli si poslechnout známou metalovou kapelu, ale její ruskou cover verzi, napsala agentura AFP. Metallica, Depeche Mode, Nick Cave – to jsou američtí, evropští a australští umělci, kteří v Rusku nevystupují od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Plánované koncerty zrušila například americká skupina The Killers nebo britská Gorillaz. V květnu 2022 odvolala americká punkrocková kapela Green Day svůj koncert v Moskvě s odkazem na „aktuální události“. To vše přispívá k tomu, že jsou cover kapely v Rusku čím dál tím populárnější.
Americký prezident Donald Trump dnes podle agentur oznámil, že se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem sejde 15.srpna na Aljašce. Jednání se bude týkat války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.
Evropské akcie dnes zaznamenaly nejvýraznější nárůst za více než dva týdny, přispěly k tomu naděje na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Investoři rovněž posuzovali čtvrtletní firemní výsledky a nová americká cla. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,92 procenta a uzavřel na týdenním maximu 546,05 bodu.
K růstu evropského akciového trhu velkou měrou přispěl finanční sektor. Index sledující akcie bank vzrostl o dvě procenta a dostal se nejvýše od roku 2010, zatímco index sledující akcie pojišťoven si připsal 1,6 procenta a vyšplhal se na rekordní maximum, napsala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.
Putin přijal Dovala v Kremlu, uvedl úřad ruského prezidenta v krátkém komuniké. Doval se předtím setkal také s tajemníkem ruské bezpečnostní rady a bývalým ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. Podle indických médií se Doval vydal do Ruska v úterý v noci. Den nato americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží, které tak nyní podléhá 50procentním clům.
Ceny ropy smazaly zisky z počátku obchodování a klesají. Reagují tak na oznámení Kremlu, že se ruský prezident Vladimir Putin v nejbližších dnech setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Trh tento vývoj vnímá jako možný náznak snahy o diplomatické řešení války na Ukrajině, která už více než tři roky ovlivňuje globální trhy s energiemi. Kolem 18:50 SELČ cena ropy Brent klesala o 0,2 procenta na 66,74 USD za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 0,3 procenta a prodávala se za 64,19 USD za barel.
Euro se dnes díky nadějím na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyšplhalo až na týdenní maximum vůči dolaru, později však kleslo. Dolar podpořila zpráva agentury Bloomberg, že favoritem na příštího šéfa americké centrální banky (Fed) se jeví současný člen její rady guvernérů Christopher Waller. Britská libra dnes posiluje po zprávě, že pro snížení úrokových sazeb v Británii hlasovalo méně členů měnové rady britské centrální banky, než se předpokládalo.
„V rámci iniciativy prezidenta Zelenského „Bring Kids Back UA“ byla z dočasně okupovaného Krymu zachráněna velká ukrajinská rodina – matka a jejích pět dětí. Během okupace byla žena vystavena tlaku a výhrůžkám ze strany ruských úřadů. V jednom případě jí ruská policie vyhrožovala trestním stíháním poté, co zjistila, že má ve svém telefonu předplacené ukrajinské zpravodajské kanály,“ informoval na síti X šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
As part of President Zelenskyy’s Bring Kids Back UA initiative, a large Ukrainian family — a mother and her five children — has been rescued from temporarily occupied Crimea.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) August 7, 2025
While under occupation, the woman faced pressure and threats from the Russian authorities. At one point,…
Rusko si předvolalo italského chargé d'affaires, aby mu předalo protest kvůli údajné protiruské kampani v italských médiích v souvislosti s nedávným zrušením vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva. O úterním předvolání diplomata dnes podle tiskových agentur informovalo ruské ministerstvo zahraničí.
Česko deseti miliony korun podpořilo projekt, který vyhodnotil ekologické a zdravotní dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Na webu o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. Přehradu okupovali Rusové hned na počátku invaze svých vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Vyhození přehrady do povětří předloni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i škody na životním prostředí. Desetitisíce lidí se ocitly bez pitné vody.
Projekt, který Česko podpořilo ve spolupráci s mezinárodním Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), se zaměřil na analýzu kontaminace sedimentů a vody v oblasti bývalé přehrady. Provedly se odběry a analýza vzorků, vyhodnotila úroveň kontaminace a rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Dodatečnou finanční podporu poskytly též Japonsko a Spojené státy.
„Na základě těchto zjištění byl vytvořen koncepční model lokality, který slouží jako podklad pro cílená nápravná opatření a dlouhodobé strategie zmírňování dopadů a programů monitorování životního prostředí,“ uvedl úřad. Součástí projektu bylo i školení ukrajinských odborníků ve spolupráci s českými experty, zapojení místních komunit a veřejné konzultace.
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 112 bezpilotními letouny, z nichž 89 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana napadené země, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že na 11 místech eviduje zásahy 23 dronů.
Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly.
„Připravujeme důležité bezpečnostní komunikace s našimi partnery,“ avizuje na sociální síti X Andrij Jermak z prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského.
OBRAZEM: Příslušníci 3. brigády „Spartan“ Ukrajinské národní gardy ovládají dron Penguin nedaleko fronty u Pokrovska.
Pražský městský soud se dnes začne zabývat kauzou pěti lidí spojených s polovojenským uskupením Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Obžaloba viní proruskou skupinu a některé její členy mimo jiné z toho, že vyslali bývalého vojáka na Donbas s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Obžalovaní vinu odmítají. Lze předpokládat, že k soudu je doprovodí řada jejich příznivců.
Někdejší voják Miloš Ouřecký se do bojů na straně proruských separatistů na Donbase zapojil podle obžaloby v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. Na lavici obžalovaných vedle něj usednou šéf domobraneckého spolku Ivan Kratochvíl, velitelka štábu spolku Andrea Krulišová, pravoslavný kněz Přemysl Hadrava a sympatizant spolku Vladimír Štádler. Budou se zodpovídat z trestných činů účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, financování terorismu či nedovoleného ozbrojování a Kratochvíl rovněž z nakládání s dětskou pornografií.
Spojené státy a Jižní Korea v srpnu uskuteční společné armádní cvičení, které v minulosti kritizovala KLDR. Oznámila to dnes podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Cvičení bude simulovat mimo jiné vypálení raket ze Severní Koreje.
Letošní cvičení prověří reakci obou armád na rostoucí jadernou hrozbu ze strany KLDR a také na nasazení moderních vojenských technologií. Armády do cvičení zapracují poznatky z válek na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni jihokorejská armáda zapojila do cvičení 19.000 svých vojáků, Spojené státy počet neuvedly.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americké úřady ve středu zadržely vojáka podezřelého z pokusu o špionáž ve prospěch Ruska. Píší to agentury. Podle úřadů se voják snažil předat tajné informace agentovi ruské rozvědky o americkém tanku M1A2 Abrams. Výměnou za to měl dostat ruské občanství.
Podle prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti se dvaadvacetiletý voják sloužící na základně Fort Bliss v Texasu pokusil „předat utajované vojenské informace o slabinách amerického tanku“.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Pro dnešek zprávy z války na Ukrajině končíme.
Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.
Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60 000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. „Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí,“ řekl Filaškin. „Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk,“ uvedl také.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo. Bez dalších podrobností uvedl, že telefonátu se účastnili také evropští lídři a že hovořili o výsledcích Witkoffova jednání v Moskvě.
„Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že o schůzce v Kremlu informoval některé americké spojence v Evropě. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině - pozn. ČTK) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.
Americký prezident Donald Trump si dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Prezidenti spolu mluvili krátce poté, co se Trumpův zmocněnec Steve Witkoff sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Důvěra ukrajinské veřejnosti vůči prezidentovi Volodymyru Zelenskému klesla na nejnižší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. Píše o tom agentura Reuters, podle které to souvisí s nedávnými protesty proti snaze ukrajinského vedení omezit nezávislost protikorupčních úřadů, které se konaly navzdory tomu, že země je kvůli ruské invazi ve válečném stavu.
„Podepsal jsem rozkaz o zavedení systému DELTA na všech úrovních ozbrojených sil. DELTA je bojový digitální ekosystém, který vytváří technologickou převahu ukrajinské armády: umožňuje vidět bojiště v reálném čase, plánovat operace a vyměňovat si informace v rámci jednotky, brigády, seskupení a v případě potřeby i se spojenci,“ hlásí ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal.
„DELTA úspěšně prošla kontrolou informační bezpečnosti i skutečnou zkouškou v boji: Při obraně Kyjeva v roce 2022, při zničení černomořské flotily nepřítele, osvobození Hadího ostrova i osvobození Chersonu. Nyní se stane jediným zdrojem pro výměnu dat, protože funguje všude – z notebooku, tabletu, telefonu, používají ji velitelé všech úrovní,“ dodává ministr a vypočítává, že každý den systém podporuje zničení více než 2000 nepřátelských cílů, za rok přes půl milionu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky v Sumské oblasti u hranic s Ruskem, na kterou v posledních měsících ruská armáda zesílila útoky. Zelenskyj o své cestě informoval na telegramu. Kdy ji podnikl, není z příspěvku jasné.
Aktivisté ze spolku Kaputin nespáchali namalováním ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči trestný čin. Nepravomocně o tom dnes rozhodl soud. Případ poslal městské části k přestupkovému řízení. Soudkyně Zuzana Christelbauer rozhodnutím nevyhověla žalobci, podle něhož členové spolku spáchali přečin poškození cizí věci a který pro všech sedm obžalovaných žádal peněžitý trest ve výši 30 000 korun. Státní zástupce Richard Petrásek si proti rozhodnutí podal stížnost.
Americký prezident Donald Trump dnes vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz zboží z Indie. Reaguje tak na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy. Oznámil to Bílý dům. Dodatečné clo vstoupí v platnost za 21 dnů, celkové celní zatížení indického zboží dováženého do Spojených států se tak zdvojnásobí na 50 procent, píše agentura AP.
„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl zahraničněpolitického poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov novinářům k jednání se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA.
V Rusku byl zatčen muž, který podle vyšetřovatelů předával americkým tajným službám informace o výrobě součástek do ruských satelitů. Čelí obvinění z vlastizrady, informovala dnes ruská státní agentura TASS, která se odvolává na sdělení soudu v Kaliningradu.
Muž, soudem představený pouze jako „O“, podle vyšetřovatelů v létě 2020 navázal spolupráci se zahraniční firmou, která působila v zájmu americké vlády a jejích tajných služeb. Mezi červencem 2021 a prosincem 2023 předával informace, včetně neveřejných, týkající se technologie korekčních motorů pro kosmické satelity ve firmě, kde dříve pracoval.
Soud v Kaliningradu muže poslal do vazby nejméně do 30. září. V případě odsouzení za vlastizradu mu hrozí až doživotní vězení.
Ukrajinská vláda jmenovala nového šéfa Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BEB), v jeho čele bude bývalý protikorupční vyšetřovatel Oleksandr Cyvinskyj. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev k tomuto kroku přistoupil po týdnech odkladů, ale zároveň ve snaze o posílení správy věcí veřejných, což je podmínka pro to, aby si země udržela podporu západních věřitelů.
Předchozí ukrajinská vláda v červenci čelila kritice za to, že Cyvinského do úřadu z bezpečnostních důvodů nejmenovala, byť ho jednomyslně podpořila mezinárodní výběrová komise, upozornil Reuters a dodává, že dozorčí orgány vysvětlení kabinetu zpochybnily. Ukrajinský Úřad pro hospodářskou bezpečnost má na starosti boj proti hospodářské trestné činnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 6. srpna krátce po příjezdu amerického vyslance Steva Witkoffa do Moskvy vyzval Washington, aby zesílil tlak na Rusko a donutil tak režim Vladimira Putina ukončit invazi na Ukrajinu. Ta trvá od února 2022. „Je velmi důležité posílit všechny páky, které mají Spojené státy, Evropa a G7 k dispozici,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích a dodal: „Kreml se bude opravdu snažit ukončit válku, pouze když bude cítit dostatečný tlak.“
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl Kreml. Po příletu na letiště Vnukovo dnes ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy 25. dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel. Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku dnešních Witkoffových jednání v Moskvě.
Nový polský prezident Karol Nawrocki, který dnes složil slib, má k Ukrajině v některých ohledech zcela odlišný postoj nežli jeho předchůdce Andrzej Duda. Byť se v zahraniční politice zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil také, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii. To je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters. Celý text o inauguraci čtěte ZDE.
„Od prvních okamžiků plnohodnotné války jsme cítili, že Polsku na nás záleží, a neustále jsme spolupracovali na obraně naší nezávislosti - nezávislosti, která patří i Polsku,“ vzkázal Dudovi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek podniklo útok 45 drony. Z toho 36 strojů bylo sestřeleno nebo zneškodněno prostředky elektronického boje. Devět bezpilotních prostředků zasáhlo cíle na celkem třech místech, dodalo letectvo.
Drony v noci na dnešek útočila také Ukrajina. Podle ruského ministerstva obrany zneškodnila protivzdušná obrana 57 dronů nad pěti ruskými oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Ukrajinští zdravotníci a záchranáři pomáhají zraněným v Záporožské oblasti po ruském útoku na rekreační středisko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na sociální síti X, že bylo zraněno dvanáct lidí a potvrzeni jsou také dva zesnulí. „Upřímnou soustrast jejich rodinám a blízkým. V tomto úderu není žádný vojenský smysl - jen krutost, jejímž cílem je vyvolat strach,“ uvedl ukrajinský lídr.
Ruský dronový útok dnes poškodil plynovod v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Na místě vypukl požár, informoval šéf místní administrativy Oleh Kiper. Útok se odehrál v okolí přístavu Izmajil v deltě Dunaje.
„V současnosti pokračují práce na vypuštění plynu ze systému," napsal Kiper na Telegramu s tím, že hasiči již požár uhasili. „V důsledku poškození páteřního plynovodu bylo dočasně odpojeno 2500 odběratelů," dodal.
„Stovky rodin zůstaly bez plynu. Byl to záměrný úder na přípravy k topné sezóně - naprosto cynický, jako každý ruský úder na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská vojska zasáhla „objekty plynovodní infrastruktury, které zajišťují provoz podniků vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny“.
Rusko od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu více než zdvojnásobilo počet vypálených raket a vyslaných bezpilotních letounů na Ukrajinu. A to navzdory jeho výzvám k příměří. Analýzu provedla redakce BBC. Útoky dle nich rostly již za bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024, ale po Trumpově listopadovém volebním vítězství prudce stouply.
Trumpova administrativa mezitím dvakrát pozastavila dodávky munice protivzdušné obrany a dalších vojenských dodávek na Ukrajinu. K přerušením – oznámeným v březnu a červenci, která ale v obou případech prezident USA vzal posléze zpět – došlo v době, kdy Rusko neustále zvyšovalo výrobu raket a dronů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostla výroba balistických raket v Rusku za poslední rok o 66 %.
Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta, do Moskvy dorazil dva dny před pátečním vypršením termínu Donalda Trumpa. Do něj má ruský prezident Vladimir Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou, kterou na Putinův rozkaz napadla ruská vojska v únoru 2022. Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump konkrétně hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku. Před svým znovuzvolením mluvil Trump o tom, že ukončí válku do 24 hodin, později slib mírnil s tím, že šlo o sarkasmus.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff ráno přicestoval do Moskvy, kde by dnes měl jednat s vůdčími ruskými činiteli o možnostech příměří s Ukrajinou. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Trump v úterý prohlásil, že po dnešních jednáních rozhodne o případných sankcích proti zemím nakupujícím ruskou ropu.
Dobrý den, vážení čtenáři,
pět lidí zemřelo při úterním ukrajinském útoku na Ruskem ovládanou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informovala Moskvou dosazená místní správa. Oběťmi útoku byli dělníci pracující na údržbě vodovodní sítě, uvedl šéf místní správy Leonid Pasečnik.
Čtyři dělníci zemřeli přímo na místě útoku ve městě Svatove, pátý podlehl zraněním po převozu do nemocnice, řekl ruské agentuře TASS vedoucí místní zdravotnické správy.
Luhanská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které Moskva částečně okupuje a požaduje, aby z nich odešli ukrajinští vojáci. Dalšími jsou Doněcká, Chersonská a Záporožská oblast. Kyjev odmítá uznat ruskou svrchovanost nad těmito ukrajinskými územími a snaží se stále o ně bojovat.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.
Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.
Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.
Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.
Moskva registruje vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že cla nepovažuje za legitimní. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA kvůli dovozu ruské ropy výrazně zvýší cla na zboží z Indie. Indie podle Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Na zboží z asijské země uvalil 25procentní clo.
„Slyšíme mnoho prohlášení, která jsou ve skutečnosti vyhrůžkami. Pokusy přinutit země, aby ukončily obchodní vztahy s Ruskem. Nepovažujeme taková prohlášení za legitimní,“ řekl Peskov s tím, že suverénní státy mají právo vybírat si obchodní partnery na základě vlastních zájmů.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho vojska dobyla obec Sičneve v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jednalo by se o další dobytou vesnici v regionu, kam ruské jednotky pronikají od začátku letošního června. Tvrzení z oblastí bojů nebylo možné nezávisle ověřit, upozornily agentury.
Vesnice Sičneve, ruskými úřady označovaná jako Janvarskoje, leží na východě Dněpropetrovské oblasti v bezprostřední blízkosti administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko okupuje.
Moskva začátkem června uvedla, že její vojska dosáhla hranic Dněpropetrovské oblasti. Před necelým měsícem pak oznámila, že v tomto regionu dobyla první vesnici - Dačne.
„Německo vysílá stíhačky do Polska jako prostředek odstrašení před nadcházejícími rusko-běloruskými vojenskými cvičeními,“ tweetuje The Kyiv Independent. „Pět německých stíhaček Eurofighter bude pomáhat monitorovat vzdušný prostor NATO a potenciální ruské aktivity podél východní hranice.“
Jeden člověk přišel o život a deset dalších, včetně dvou dětí, utrpělo zranění při dnešním ruském útoku na město Lozova v jižní části ukrajinské Charkovské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na záchranáře v tomto regionu.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl její starosta Serhij Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda. Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo v únoru 2022. Poškozená je kritická infrastruktura ve městě, panelové domy, soukromá zástavba. Provoz dočasně přerušilo nádraží v Lozové, které bylo při útoku zasaženo, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi zraněnými jsou čtyři železničáři.
