Mučení, hlad a smrt: Přeživší popsali peklo ruského koncentráku v Olenivce
Osvobození vězni popsali otřesné podmínky v zajateckém táboře v Olenivce, kde byli uvězněni ukrajinští vojáci společně s mnoha dobrovolníky. Nevinní lidé byli v zařízení drženi i přesto, že nebyli z ničeho oficiálně obviněni. Byli nuceni si kopat vlastní hroby, mlátili je tyčemi a trávili celé dny bez jídla na samotce. Desítky zadržených navíc zahynuly, po výbuchu. Podle ukrajinských zdrojů se tím Rusové snažili zakrýt své nelidské zločiny.
Jméno Olenivka se stalo symbolem ruského barbarství a pro všechny vězněné bylo zlým snem. „Když jsme se dostali do Olenivky, nebyly tam žádné postele, žádné nádobí na vaření. Jen málo budov mělo okna, zdi byly rozbité, nebyla tam elektřina. V mrazu to byla noční můra,“ svěřil se bývalý zajatec Filip o věznici, která se nachází na území ovládaném Ruskem a proruskými separatisty
Třem ukrajinským zajatcům podle jednoho z vězněných dali ruští vojáci jasný úkol. Ač šlo o zadržené humanitární pracovníky, neměli s nimi slitování. Každému dali lopatu a nařídili jim si vykopat vlastní hrob. „Řekli nám, že chlapi, co jsou tu pohřbení už déle, se také vydávali za dobrovolníky,“ uvedl další ze zajatců, jménem Andrej.
Vyhrožovali, že nás zabijí
Ještě před nástupem do Olenivky Andreje a a další čekalo mlácení a hladovění v okupovaném Mariupolu, kam se Ukrajinci vydali zachránit své příbuzné. Padli ale do rukou Rusů. „Pořád nám vyhrožovali, že nás zabijí,“ svěřil se pro deník Independent. Popravy ale byli nakonec ušetřeni a vykopané hroby čekaly na jiné nevinné zajatce.
Mnoho vězňů podle deníku vypovědělo, že byli svědky nechutného bití. Ruští vojáci měli brát do rukou kovové tyče, dřevěné hole nebo hlavně zbraní. Když se jeden vězněných zeptal pro je vlastně zadržován, dostal od Rusů tři dny na samotce.
O situaci v Olenivce se zajímal Mezinárodní výbor Červeného kříže a jeho pracovníci dokonce dostali svolení se do vězení dvakrát v květnu podívat. Údajně jim ale nebyl povolen přímý přístup k válečným zajatcům jednotlivě. Jejich přítomnost na místě tak byla spíše symbolická.
Válečné zločiny
O atmosféře před příchodem zaměstnanců promluvil vězeň Arkady. „Když přišli novináři nebo Červený kříž, dostali jsme konečně pro jednou slušné jídlo,“ popsal s tím, že předtím museli celou věznici umýt. Šlo ale jen o kousíček naděje před dalším utrpením. Své si vytrpěl i bývalý řidič kamiónu Vitalij. „Slyšeli jsme křik ostatních, kteří byli mučení,“ svěřil se. „Tu touhu být dobrovolníky z vás vymlátíme,“ vyhrožovali jim prý Rusové. „Zavlečou vás na to místo, aby vás ponížili a nakonec rozdrtili,“ přitakal podnikatel Filip. Ani on nebyl nikdy z ničeho obviněn.
Do rukou Rusů v Mariupolu se dostal i šéf IT společnosti Oleksij. I on se z města pokoušel zachránit další civilisty. Místo toho ho okupanti uvrhli do hotového pekla. Samozřejmě bez obvinění. Allan Hogarth, šéf pro politiku a vládní záležitosti Amnesty International je takovou informací šokován. „Náhlá zmizení, odpírání jídla a vody, nucená práce a samozřejmě jakýkoli druh fyzického týrání jsou vážným porušením mezinárodního humanitárního práva a zřejmě tu máme co do činění s válečnými zločiny,“ upozornil.
Smrtící výbuch
Na konci července zahynulo ve věznici podle ruských úřadů třiapadesát ukrajinských válečných zajatců. Moskva a Kyjev se z útoku na zařízení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před úderem a po něm, a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa systému HIMARS.
Evropské akcie dnes zaznamenaly nejvýraznější nárůst za více než dva týdny, přispěly k tomu naděje na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Investoři rovněž posuzovali čtvrtletní firemní výsledky a nová americká cla. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,92 procenta a uzavřel na týdenním maximu 546,05 bodu.
K růstu evropského akciového trhu velkou měrou přispěl finanční sektor. Index sledující akcie bank vzrostl o dvě procenta a dostal se nejvýše od roku 2010, zatímco index sledující akcie pojišťoven si připsal 1,6 procenta a vyšplhal se na rekordní maximum, napsala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.
Putin přijal Dovala v Kremlu, uvedl úřad ruského prezidenta v krátkém komuniké. Doval se předtím setkal také s tajemníkem ruské bezpečnostní rady a bývalým ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. Podle indických médií se Doval vydal do Ruska v úterý v noci. Den nato americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží, které tak nyní podléhá 50procentním clům.
