Mučení, hlad a smrt: Přeživší popsali peklo ruského koncentráku v Olenivce
Osvobození vězni popsali otřesné podmínky v zajateckém táboře v Olenivce, kde byli uvězněni ukrajinští vojáci společně s mnoha dobrovolníky. Nevinní lidé byli v zařízení drženi i přesto, že nebyli z ničeho oficiálně obviněni. Byli nuceni si kopat vlastní hroby, mlátili je tyčemi a trávili celé dny bez jídla na samotce. Desítky zadržených navíc zahynuly, po výbuchu. Podle ukrajinských zdrojů se tím Rusové snažili zakrýt své nelidské zločiny.
Jméno Olenivka se stalo symbolem ruského barbarství a pro všechny vězněné bylo zlým snem. „Když jsme se dostali do Olenivky, nebyly tam žádné postele, žádné nádobí na vaření. Jen málo budov mělo okna, zdi byly rozbité, nebyla tam elektřina. V mrazu to byla noční můra,“ svěřil se bývalý zajatec Filip o věznici, která se nachází na území ovládaném Ruskem a proruskými separatisty
Třem ukrajinským zajatcům podle jednoho z vězněných dali ruští vojáci jasný úkol. Ač šlo o zadržené humanitární pracovníky, neměli s nimi slitování. Každému dali lopatu a nařídili jim si vykopat vlastní hrob. „Řekli nám, že chlapi, co jsou tu pohřbení už déle, se také vydávali za dobrovolníky,“ uvedl další ze zajatců, jménem Andrej.
Vyhrožovali, že nás zabijí
Ještě před nástupem do Olenivky Andreje a a další čekalo mlácení a hladovění v okupovaném Mariupolu, kam se Ukrajinci vydali zachránit své příbuzné. Padli ale do rukou Rusů. „Pořád nám vyhrožovali, že nás zabijí,“ svěřil se pro deník Independent. Popravy ale byli nakonec ušetřeni a vykopané hroby čekaly na jiné nevinné zajatce.
Mnoho vězňů podle deníku vypovědělo, že byli svědky nechutného bití. Ruští vojáci měli brát do rukou kovové tyče, dřevěné hole nebo hlavně zbraní. Když se jeden vězněných zeptal pro je vlastně zadržován, dostal od Rusů tři dny na samotce.
O situaci v Olenivce se zajímal Mezinárodní výbor Červeného kříže a jeho pracovníci dokonce dostali svolení se do vězení dvakrát v květnu podívat. Údajně jim ale nebyl povolen přímý přístup k válečným zajatcům jednotlivě. Jejich přítomnost na místě tak byla spíše symbolická.
Válečné zločiny
O atmosféře před příchodem zaměstnanců promluvil vězeň Arkady. „Když přišli novináři nebo Červený kříž, dostali jsme konečně pro jednou slušné jídlo,“ popsal s tím, že předtím museli celou věznici umýt. Šlo ale jen o kousíček naděje před dalším utrpením. Své si vytrpěl i bývalý řidič kamiónu Vitalij. „Slyšeli jsme křik ostatních, kteří byli mučení,“ svěřil se. „Tu touhu být dobrovolníky z vás vymlátíme,“ vyhrožovali jim prý Rusové. „Zavlečou vás na to místo, aby vás ponížili a nakonec rozdrtili,“ přitakal podnikatel Filip. Ani on nebyl nikdy z ničeho obviněn.
Do rukou Rusů v Mariupolu se dostal i šéf IT společnosti Oleksij. I on se z města pokoušel zachránit další civilisty. Místo toho ho okupanti uvrhli do hotového pekla. Samozřejmě bez obvinění. Allan Hogarth, šéf pro politiku a vládní záležitosti Amnesty International je takovou informací šokován. „Náhlá zmizení, odpírání jídla a vody, nucená práce a samozřejmě jakýkoli druh fyzického týrání jsou vážným porušením mezinárodního humanitárního práva a zřejmě tu máme co do činění s válečnými zločiny,“ upozornil.
Smrtící výbuch
Na konci července zahynulo ve věznici podle ruských úřadů třiapadesát ukrajinských válečných zajatců. Moskva a Kyjev se z útoku na zařízení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před úderem a po něm, a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa systému HIMARS.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
