Mučení, hlad a smrt: Přeživší popsali peklo ruského koncentráku v Olenivce
Osvobození vězni popsali otřesné podmínky v zajateckém táboře v Olenivce, kde byli uvězněni ukrajinští vojáci společně s mnoha dobrovolníky. Nevinní lidé byli v zařízení drženi i přesto, že nebyli z ničeho oficiálně obviněni. Byli nuceni si kopat vlastní hroby, mlátili je tyčemi a trávili celé dny bez jídla na samotce. Desítky zadržených navíc zahynuly, po výbuchu. Podle ukrajinských zdrojů se tím Rusové snažili zakrýt své nelidské zločiny.
Jméno Olenivka se stalo symbolem ruského barbarství a pro všechny vězněné bylo zlým snem. „Když jsme se dostali do Olenivky, nebyly tam žádné postele, žádné nádobí na vaření. Jen málo budov mělo okna, zdi byly rozbité, nebyla tam elektřina. V mrazu to byla noční můra,“ svěřil se bývalý zajatec Filip o věznici, která se nachází na území ovládaném Ruskem a proruskými separatisty
Třem ukrajinským zajatcům podle jednoho z vězněných dali ruští vojáci jasný úkol. Ač šlo o zadržené humanitární pracovníky, neměli s nimi slitování. Každému dali lopatu a nařídili jim si vykopat vlastní hrob. „Řekli nám, že chlapi, co jsou tu pohřbení už déle, se také vydávali za dobrovolníky,“ uvedl další ze zajatců, jménem Andrej.
Vyhrožovali, že nás zabijí
Ještě před nástupem do Olenivky Andreje a a další čekalo mlácení a hladovění v okupovaném Mariupolu, kam se Ukrajinci vydali zachránit své příbuzné. Padli ale do rukou Rusů. „Pořád nám vyhrožovali, že nás zabijí,“ svěřil se pro deník Independent. Popravy ale byli nakonec ušetřeni a vykopané hroby čekaly na jiné nevinné zajatce.
Mnoho vězňů podle deníku vypovědělo, že byli svědky nechutného bití. Ruští vojáci měli brát do rukou kovové tyče, dřevěné hole nebo hlavně zbraní. Když se jeden vězněných zeptal pro je vlastně zadržován, dostal od Rusů tři dny na samotce.
O situaci v Olenivce se zajímal Mezinárodní výbor Červeného kříže a jeho pracovníci dokonce dostali svolení se do vězení dvakrát v květnu podívat. Údajně jim ale nebyl povolen přímý přístup k válečným zajatcům jednotlivě. Jejich přítomnost na místě tak byla spíše symbolická.
Válečné zločiny
O atmosféře před příchodem zaměstnanců promluvil vězeň Arkady. „Když přišli novináři nebo Červený kříž, dostali jsme konečně pro jednou slušné jídlo,“ popsal s tím, že předtím museli celou věznici umýt. Šlo ale jen o kousíček naděje před dalším utrpením. Své si vytrpěl i bývalý řidič kamiónu Vitalij. „Slyšeli jsme křik ostatních, kteří byli mučení,“ svěřil se. „Tu touhu být dobrovolníky z vás vymlátíme,“ vyhrožovali jim prý Rusové. „Zavlečou vás na to místo, aby vás ponížili a nakonec rozdrtili,“ přitakal podnikatel Filip. Ani on nebyl nikdy z ničeho obviněn.
Do rukou Rusů v Mariupolu se dostal i šéf IT společnosti Oleksij. I on se z města pokoušel zachránit další civilisty. Místo toho ho okupanti uvrhli do hotového pekla. Samozřejmě bez obvinění. Allan Hogarth, šéf pro politiku a vládní záležitosti Amnesty International je takovou informací šokován. „Náhlá zmizení, odpírání jídla a vody, nucená práce a samozřejmě jakýkoli druh fyzického týrání jsou vážným porušením mezinárodního humanitárního práva a zřejmě tu máme co do činění s válečnými zločiny,“ upozornil.
Smrtící výbuch
Na konci července zahynulo ve věznici podle ruských úřadů třiapadesát ukrajinských válečných zajatců. Moskva a Kyjev se z útoku na zařízení obvinily navzájem. Stanice CNN provedla vyšetřování založené na analýze videozáznamů a fotografií z místa, satelitních snímků z doby před úderem a po něm, a na práci forenzních a zbrojních expertů. Dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa systému HIMARS.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
