Ruští velitelé se stahují z Chersonu: Bojí se Ukrajinského útoku?
Z okupovaného Chersonu se údajně stahují ruští velitelé, kteří se bojí ukrajinské protiofenzivy. Ukrajincům se již podařilo obsadit všechna důležitá místa v okolí města a směřují k jeho znovudobytí. Místní úředník Jurij Sobolevskij potvrdil, že ruští generálové z města prchli.
Zástupce vedoucího Rady Chersonské oblasti se podle webu pravda rozpovídal o tom, že ukrajinské ozbrojené síly kontrolují všechny hlavní silnice v oblasti Chersonu. „To může být důvod ústupu vojenského velení. Většina z nich již Cherson opustila a máme jasné zprávy, že se tak stalo,“ potvrdil Sobolevskij.
Sobolevskij se dále domnívá, že morálka ruských jednotek je v současné době obzvláště nízká, protože všechny jejich plány týkající se Chersonské oblasti selhaly. Velkým úspěchem ukrajinských sil bylo poškození mostu Kachovka. Tento most byl jednou z posledních zásobovacích cest ruských okupantů. Ukrajinci tak odřízli další způsob pro zásobování tohoto města.
Rusům se sice v uplynulých dnech podařilo částečně opravit zasažený Antonivskyj most, jeho stav ale nadále není dobrý. Poškozený je i hlavní železniční most nedaleko Chersonu. Od konce července tak Rusové používají pro zásobování jen nedaleký pontonový most, dodalo britské ministerstvo obrany ve zprávě shrnující nejnovější poznatky britských zpravodajských služeb.
„I když se Rusku podaří mosty opravit, budou stále velmi zranitelné,“ říká rovněž zpráva britského ministerstva obrany. „Pozemní zásobování pro několik tisíc ruských vojáků na západním břehu je téměř jistě závislé na pouhých dvou pontonových mostech,“ dodalo britské ministerstvo.
Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Před časem se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu s cílem osvobodit ho od okupačních sil; ukrajinská armáda začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš dnes s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořil v Praze o příštím zasedání Evropské rady či o spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kterou chce obnovit. Babiš to dnes po schůzce řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova. „Bavili jsme se hlavně o nastávajícím zasedání Evropské rady, které má řešit hlavní problémy. Jednak vztah k Ukrajině, nový rozpočet, energie, další věci,“ řekl Babiš.
„Když některé státy v rámci V4 mají ohledně konfliktu na Ukrajině jiný názor, tak to neznamená, že bychom nemohli společně řešit ETS 2, ilegální migraci, znovu se vrátit k ETS 1 a hlavně energie a další věci, které Evropu trápí,“ podotkl Babiš. Aktivita V4 se s vládou Petra Fialy (ODS) snížila vzhledem k různým náhledům Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně na zahraničněpolitické záležitosti.
Cesta k míru v případě tak rozsáhlého konfliktu, jakým je ten na Ukrajině, není logicky přímočará a vyžaduje celou řadu složitých jednání, uvedl dnes na dotaz ČTK předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „USA se ukazují jako jediný světový hráč, který je cílevědomý a trpělivý na cestě k ukončení války, nastolení stability a zachování suverenity Ukrajiny,“ podotkl. Aktualizovaný plán podle něj jistě bude předmětem dalších citlivých jednání. „Zároveň je dobrou zprávou, že se snaha o dosažení míru nezastavila,“ dodal Vondráček.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk.
Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.
