Ruští velitelé se stahují z Chersonu: Bojí se Ukrajinského útoku?
Z okupovaného Chersonu se údajně stahují ruští velitelé, kteří se bojí ukrajinské protiofenzivy. Ukrajincům se již podařilo obsadit všechna důležitá místa v okolí města a směřují k jeho znovudobytí. Místní úředník Jurij Sobolevskij potvrdil, že ruští generálové z města prchli.
Zástupce vedoucího Rady Chersonské oblasti se podle webu pravda rozpovídal o tom, že ukrajinské ozbrojené síly kontrolují všechny hlavní silnice v oblasti Chersonu. „To může být důvod ústupu vojenského velení. Většina z nich již Cherson opustila a máme jasné zprávy, že se tak stalo,“ potvrdil Sobolevskij.
Sobolevskij se dále domnívá, že morálka ruských jednotek je v současné době obzvláště nízká, protože všechny jejich plány týkající se Chersonské oblasti selhaly. Velkým úspěchem ukrajinských sil bylo poškození mostu Kachovka. Tento most byl jednou z posledních zásobovacích cest ruských okupantů. Ukrajinci tak odřízli další způsob pro zásobování tohoto města.
Rusům se sice v uplynulých dnech podařilo částečně opravit zasažený Antonivskyj most, jeho stav ale nadále není dobrý. Poškozený je i hlavní železniční most nedaleko Chersonu. Od konce července tak Rusové používají pro zásobování jen nedaleký pontonový most, dodalo britské ministerstvo obrany ve zprávě shrnující nejnovější poznatky britských zpravodajských služeb.
„I když se Rusku podaří mosty opravit, budou stále velmi zranitelné,“ říká rovněž zpráva britského ministerstva obrany. „Pozemní zásobování pro několik tisíc ruských vojáků na západním břehu je téměř jistě závislé na pouhých dvou pontonových mostech,“ dodalo britské ministerstvo.
Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Před časem se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu s cílem osvobodit ho od okupačních sil; ukrajinská armáda začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
