Rusové mučí válečné zajatce, potvrdila šéfka mise OSN. Bez viny ale nejsou ani Ukrajinci, varovala
Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům, uvedla dnes šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová. Některé z nich navíc podle ní vystavuje mučení nebo jinému špatnému zacházení. Bognerová zdůraznila, že mučení, prokázané u soudu, je válečným zločinem.
„Ruská federace neposkytla přístup k válečným zajatcům, kteří jsou drženi na jejím území nebo na jí okupovaném území,“ řekla dnes Bognerová.
„Je to znepokojivé o to víc, že jsme zdokumentovali, že váleční zajatci v rukou Ruské federace a jejích ozbrojených sil nebo k nim přidružených ozbrojených skupin byli vystaveni mučení a špatnému zacházení,“ zdůraznila Bognerová. Mučení, prokázané u soudu, je válečným zločinem, dodala. Upozornila, že mise měla „neomezený přístup“ do vězeňských zařízení podléhajících Kyjevu.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo uvolnit napětí a spojenci Ukrajiny nyní připravují záruky pro okamžik zahájení jednání o míru tak, aby si byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jistý podporou všech spojenců. „Základem garancí budou ukrajinské ozbrojené síly,“ řekl Rutte v Praze.
Ukrajina dostala díky české muniční iniciativě letos dosud 1,1 milionu kusů velkorážové munice. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem v Praze to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Loni iniciativa Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, pomohla dodat 1,5 milionu nábojů. Letošním cílem je tento počet vyrovnat, podle Fialy se pravděpodobně podaří ho překonat.
Iniciativa ukazuje, že i menší země může hrát významnou roli a výrazně přispívat k evropské bezpečnosti, uvedl Fiala. „Jsem hrdý, že se ČR v době vlády, kterou vedu, změnila z jakéhosi černého pasažéra na zemi, která je aktivním spojencem a plní své závazky, které přijala při svém vstupu do NATO,“ připomněl premiér plány na navyšování obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2030 a pět procent do roku 2035.
Soud v italské Bologni ve středu odložil na 9. září jednání o žádosti Německa o vydání Ukrajince, který byl v Itálii zadržen minulý měsíc a je podezřelý z podílu na poškození plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Podle něj si soud vyžádal více informací o podmínkách, za jakých bude podezřelý občan Ukrajiny v Německu zadržován. Obhájce Nicola Canestrini rovněž řekl, že jeho klient vinu popírá.
Devětačtyřicetiletého Ukrajince Serhije K., jehož plné jméno média různě uvádí jako Kuzencov nebo Kuzněcov, zatkla italská policie 20. srpna poblíž italského letoviska Rimini, kde byl na dovolené s rodinou. Podle německého státního zastupitelství je obviněn ze spolčení s cílem způsobit výbuch, ze sabotáže a zničení důležitých staveb. Nyní je ve vyšetřovací vazbě v Itálii a italský soud má rozhodnout o jeho vydání do Německa.
Po více než pětihodinovém jednání ve středu soud v Bologni vyhověl žádosti obhajoby o přezkoumání podmínek, za jakých bude muž zadržován v německém vězení. Také generální prokurátor, který původně vydání podporoval, ve středu požádal o čas pro další vyšetřování.
Šéfka mise na Ukrajině upřesnila, že OSN zdokumentovala rovněž případy mučení a špatného zacházení s válečnými zajatců ze strany ukrajinských sil, a to hlavně hned po zajetí, během prvních výslechů a během přepravy do zajateckých táborů. Obě strany odmítají, že by práva zajatců porušovaly.
OSN také ověřila případy přinejmenším 416 osob, které se na Ruskem okupovaných územích stali oběťmi svévolného uvěznění a násilného zmizení. Z těchto osob bylo 16 nalezeno mezi mrtvými, 166 bylo propuštěno na svobodu. OSN rovněž zaznamenala 51 případů svévolného uvěznění a násilného zmizení, spáchaných ukrajinskými silami, uvedla agentury AFP.
