Brutální vraždy, nebo chyba při ostřelování? Ve věznici zemřely desítky zajatců pluku Azov
Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, původně hovořili o 40 mrtvých. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. V trestanecké kolonii Olenivka se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníku pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC.
„V noci udeřili, pravděpodobně (ze systémů) HIMARS, na věznici v Jelenovce (ukrajinský název je Olenivka, pozn. ČTK). Přímý zásah do baráku se zajatci. Výsledkem je v tuto chvíli: 40 mrtvých, 130 zraněných,“ prohlásil podle BBC náměstek ministra informací DNR Daniil Bezsonov a dodal, že se stále odklízejí trosky a počty obětí se mohou zvýšit. Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty hlášených raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a osmi zraněných členech vězeňské stráže. Podle agentury TASS zároveň obvinil Kyjev z „krvavé provokace“, která má podle něj odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali.
Kyjev tvrzení Rusů a proruských separatistů odmítl a označil ho za propagandu. „Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,“ napsal ukrajinský generální štáb na facebooku. „Ruští okupanti tímto způsobem sledovali své zločinné cíle – obvinit Ukrajinu z ‚válečných zločinů‘ a zároveň skrýt mučení vězňů a popravy, které tam prováděli na příkaz okupační správy a velení ozbrojených sil Ruské federace,“ dodal.
Ukrajinské síly útok neprovedly
Ukrajinské ozbrojené síly podle generálního štábu žádný útok na oblast obce Olenivka neprovedly. Armáda podle štábu dodržuje principy mezinárodního humanitárního práva a díky „vysoce přesným“ zbraním získaným od partnerských zemí zasazuje „mimořádně přesné“ údery pouze ruským vojenským objektům a nestřílí na civilní infrastrukturu, zejména pokud tam mohou být ukrajinští váleční zajatci.
Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Projekt nabízí přes 40 dárkových certifikátů v několika kategoriích, které řeší zdraví, vzdělání, obživu, dostupnost pitné vody či klima. Programy jsou zaměřeny nejen na zahraničí, ale i Českou republiku. Loni si certifikáty Skutečný dárek koupilo téměř 9000 lidí za více než 18 milionů korun, uvedla organizace.
Nejvíc peněz podle ní získal certifikát Záchrana dětského života, zaměřený na léčbu podvýživy.
„Letošní dárky pomůžou traumatizovaným dětem i dospělým na Ukrajině a vojákům s návratem do civilního života,“ uvedla organizace, která za tímto účelem nově nabízí dárky s názvem Náplast na duši a Nová mise. Nové certifikáty Vánoce v teple a Střecha nad hlavou mají pomoci lidem bez elektřiny nebo ze zničených domů na Ukrajině zajistit topení či opravu domů.
„Kdyby bylo vedení v Bruselu normální, okamžitě by zastavilo platby. Musíme vědět, za co byly peníze evropských daňových poplatníků na Ukrajině utraceny,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó novinářům před schůzí Rady EU. „V celosvětových médiích se šíří zprávy o fungování tohoto zkorumpovaného systému, válečné mafie. A to je nejmírnější výraz, který teď použiji,“ dodal.
Podle serveru Meduza proruští separatisté ve věznici v Olenivce drží někdejší obránce mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Ukrajinští obránci Azovstalu se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se po dlouhých a těžkých bojích vzdali. Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, Moskva je vykresluje jako neonacisty.
Kyjev už dříve obvinil Rusko ze zvěrstev a brutality vůči civilistům během ruské invaze a uvedl, že identifikoval přes 10.000 možných válečných zločinů, napsala dnes agentura Reuters. Moskva páchání válečných zločinů popírá a obviňuje Ukrajinu z jejich inscenování. Rusko rovněž nedávno oznámilo, že vyšetřuje desítky ukrajinských vojáků, které viní ze zločinů proti lidskosti.
