Zelenskyj po masakru vyrazil do Buče: Genocida! Viníky si najde armáda, vzkazuje
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča, v němž podle ukrajinských úřadů ruští vojáci zabili stovky civilistů. Informuje o tom ruskojazyčná verze serveru BBC. Zelenskyj znovu obvinil Rusko z válečných zločinů a řekl, že Ukrajina najde viníky zvěrstev v kyjevském regionu.
„Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu,“ řekl Zelenskyj podle agentury Reuters. Podle ní prezident rovněž řekl, že Ukrajina najde ty, kteří jsou za zvěrstva v kyjevském regionu zodpovědní. „Každý den, když naši bojovníci znovu získají zpět území (po pobytu ruských vojáků), vidíte, co se tam dělo,“ řekl podle agentury AFP Zelenskyj médiím v neprůstřelné vestě a v doprovodu ukrajinských vojáků.
V Buče, která leží na severozápadním okraji Kyjeva, se podle ukrajinských úřadů našly masové hroby se stovkami civilistů. Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by je zabíjeli ruští vojáci, a tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou „další provokací“ ukrajinské vlády.
Podle serveru BBC Zelenskyj ve městě Buča hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku.
Na otázku reportéra BBC, zda si stále myslí, že je možné vyjednat mír s Ruskem, odpověděl: „Ano, protože Ukrajina musí najít mír. Jsme v Evropě 21. století. Budeme pokračovat v našem diplomatickém a vojenském úsilí.“
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.
Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit 18. unijní sankční balík proti Rusku. Důvodem je plán Evropské unie ukončit energetický import z Ruska, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Budapešť a Bratislava se rozhodly balík postihů zablokovat v reakci na plány EU postupně ukončit energetický import z Ruska, uvedl maďarský ministr. „Udělali jsme to, protože Evropská unie... chce členským státům, včetně Maďarska a Slovenska, zakázat nákup levného ruského zemního plynu a levné ruské ropy,“ prohlásil Szijjártó. Evropská komise (EK) má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027.
Ukrajinská armáda oznámila, že dnes provedla v ruské Rostovské oblasti útok na sklad paliv využívaný ruskými vojsky. Na místě vznikl požár, uvedl generální štáb v Kyjevě. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Generální štáb uvedl, že při akci speciálních sil, raketových vojsk a dělostřelectva byl zasažen kombinát Atlas v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska.
„Bylo potvrzeno, že naše munice zasáhla cílovou oblast. Byl zaznamenán požár. Výsledky škod způsobených požárem se upřesňují,“ uvedl štáb.
Ukrajinští vojenští blogeři podle agentury Reuters dnes rovněž informovali o úderu na ropný sklad a uvedli, že hoří palivové nádrže.
Britský premiér Keir Starmer oznámil po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uzavření dohody o spolupráci ve vojenském průmyslu, informovala agentura Reuters. Prezident země, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, při své nynějí cestě do Británie navštívil také krále Karla III.
„Jsem opravdu pyšný na to, že můžeme oznámit dohodu o spolupráci ve vojenském průmyslu, první svého druhu alespoň co se týče Ukrajiny a Británie. Bude obrovským krokem kupředu,“ prohlásil podle agentur Starmer.
Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve dnes oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Podniky srbského vojensko-průmyslového komplexu navzdory rostoucímu tlaku na Bělehrad ze strany Moskvy zvyšují vývoz vojenských výrobků do zóny střetu mezi kolektivním Západem a Ruskem,“ citoval TASS z prohlášení SVR.
Ruská balistická střela zasáhla školu ve městě Bilhorod-Dnistrovskyj v jihoukrajinské Oděské oblasti. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Kiper s tím, že na místě zemřeli dva lidé a nejméně 12 dalších bylo zraněno.
Podle Kipera se v lyceu s ohledem na prázdniny nenacházely v době ruského úderu žádné děti, byli tam však zaměstnanci školy. „Bohužel pod troskami mohou být lidé. Už víme o dvou mrtvých,“ napsal šéf Oděské oblasti v příspěvku na telegramu, k němuž připojil snímky značně poničené budovy.
„Žádný z těchto ruských úderů není náhodný – ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery,“ napsal Kiper na telegramu.
Srbsko zastavilo vývoz veškeré munice, uvedl prezident Vučić. Učinil tak po kritice ohledně vývozu srbské munice do Izraele a na Ukrajinu.
Spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, řekl Rutte. NATO musí zajistit, aby Ukrajina měla vše pro svou obranu.
Polsko připravuje plány na převoz nejvýznamnějších uměleckých děl do zahraničí v případě ruské invaze, uvedla polská ministryně kultury Hanna Wróblewská v rozhovoru s britským deníkem Financial Times.
Wroblewská uvedla, že polské ministerstvo kultury vede rozhovory s úřady dalších zemí, které by mohly přijmout evakuovaná umělecká díla z přibližně 160 polských státních institucí, uvedla dnes agentura PAP.
Severoatlantická aliance se na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, potvrdil Rutte. Za největší hrozbu pro NATO označil Rusko.
Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). S odvoláním na své zdroje v německé vládě o tom dnes informovaly agentury DPA a Reuters. Už letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ministr financí Lars Klingbeil hodlá v úterý představit rozpočet na letošní rok a základní body rozpočtu na rok 2026.
Německé výdaje na obranu by podle zdrojů agentur obeznámených s návrhem rozpočtu na letošní rok měly vzrůst v příštích čtyřech letech z 95 miliard eur (2,4 bilionu Kč) až na 162 miliard eur (čtyři biliony Kč).
Nejméně sedm lidí přišlo v noci na dnešek o život při ruských vzdušných úderech na Kyjev, uvedl šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko, když záchranáři vyprostili z trosek obytného domu tělo další oběti. Mezi mrtvými je 15letá dívka a manželský pár. Dalších 33 lidí utrpělo zranění, dodal. O sedmi mrtvých a o více než třech desítkách zraněných v metropoli informovali i záchranáři.
Ruské úřady v Přímořském kraji na Dálném východě začaly vypínat mobilní internet. Děje se tak na pozadí zpráv, že se Ukrajina chystá zaútočit na Tichooceánskou flotilu ruského vojenského námořnictva, upozornil dnes server The Moscow Times.
O vypínání mobilního internetu informovalo regionální ministerstvo digitalizace, které zdůraznilo, že se tak děje „ve všech regionech“ země a že i tak lze telefonovat, posílat krátké textové zprávy a používat bezdrátové připojení. Poslední možnost lze využít k vyřešení problému s použitím mobilního telefonu při placení v obchodech.
Zemědělské stroje z Ukrajiny zničené během ruské agrese se dnes po více než roce přesunuly z prostoru před ruským velvyslanectvím v Praze do Parku 360 v Hradci Králové, kde se každoročně koná festival Rock for People i další akce. V areálu, kam se chodí lidé hlavně bavit, mají autentické vraky kombajnu, traktoru a secího stroje připomínat temné události, které se děly a stále dějí nedaleko našich hranic, řekl ČTK ředitel festivalu Rock for People Michal Thomes.
Výstava Ukrajinská pole orná a válečná se konala nejdříve v Národním zemědělském muzeum (NZM) v Ostravě, poté se vraky přesunuly symbolicky na prostranství před ruskou ambasádou v pražském Bubenči.
Do Ruska nepřímo vyváží snad každá evropská země, obcházení protiruských sankcí se netýká jen Česka nebo Německa, řekl dnes ČTK Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Ukazuje to podle něj export do Turecka či středoasijských států, který od roku 2022, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, výrazně vzrostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes ČTK sdělilo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. MPO v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Česko podporuje brzké schválení osmnáctého balíku sankcí proti Rusku, uvedl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Do balíku se podle něj podařilo dostat český návrh, který pomůže zabránit obcházení sankcí.
„Navzdory všemu, co se odehrává na Blízkém východě, nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny a řekněme zadržování Ruské federace,“ řekl Lipavský novinářům. Evropská komise přišla s návrhem nového balíčku sankcí 10. června, omezení míří zejména na energetický a bankovní sektor. Výhrady k němu ale mají zejména Slovensko a Maďarsko, a zatím tak nebyl schválen.
Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit osmnáctý sankční balík proti Rusku, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Navrhovaný osmnáctý balík postihů vůči Rusku míří na energetický a bankovní sektor. Bratislava a Budapešť vůči němu vyjádřily výhrady už dříve, dosud tak nebyl schválen. Očekává se, že o něm budou jednat ministři zahraničí na svém dnešním zasedání v Bruselu, kde mají kromě situace na Blízkém východě projednávat pokračující evropskou podporu Ukrajině.
Ukrajinský prezident po začátku ruské invaze z 24. února zůstal Kyjevě a i v nejtvrdších bojích ukrajinskou metropoli odmítl opustit. Podle dostupných informací je toto patrně jeho první cesta mimo Kyjev během války.
