Putin opět šokoval veřejnost: Pokroucená ruka, třesoucí se noha a zmatená slova
Kreml a ruská vláda čím dál častěji musí hasit zvěsti o tom, že prezident Vladimir Putin (69) má zdravotní potíže. „Nic mu není. Je zcela zdráv,“ to jsou nejobvyklejší slova zaznívající z prezidentova kabinetu. Nicméně Putinovy výstupy na veřejnosti tomu ne zcela tak odpovídají, čím dál očividnější je třes v jeho dolních končetinách. Naposledy jej kamery zachytily, když prezident vystupoval na Kamčatce, uvedl list Daily Mail.
Otoky obličeje a krku, třesoucí se ruka a nohy, nestabilní chůze, napadání na nohu, tiky a křeče – to jsou problémy, které v poslední době u Putina zaznamenal tisk. O jeho zdraví se spekuluje dlouhodobě, větší pozornost se na něj však upíná od vypuknutí války na Ukrajině. Mluví se o tom, že by Putin mohl trpět Parkinsonovou chorobou nebo rakovinou. Telegramový účet Generál SVR odkazující se na vnitřní kremelské zdroje dokonce informoval, že v rámci léčby rakoviny prezident podstoupil operaci.
Zmatená slova a těkavé pohyby
„Musíte žít pro něco, za co lze zemřít,“ někdy jsou i Putinovy výroky dost matoucí, ať už je to tato věta z kamčatské náštěvy u ornitologů, nebo vtip o „gumovém zadku“, kterým se minulý týden v Kaliningradu snažil pobavit děti. Smál se mu však sám, školáci i učitelé byli slovy poněkud zmatení. „Našemu sousedu – Japonsku – se říká Země vycházejícího slunce, ale ještě víc na východ je Kamčatka nebo Sachalin a ještě dál východně je Nový Zéland a pak ještě dál Čukotka. V tomhle smyslu je Rusko zemí vycházejícího slunce,“ prohlásil prezident.
Víc než projevem Putin na Kamčatce zaujal třesoucími se končetinami, zkrocenou levou rukou křečovitě svíral opěradlo židle, pravou mikrofon, nohy se mu třásly a neudržel je v klidu. V hlavním městě Kamčatského kraje Petropavlovsk-Kamčatskij se zastavil cestou do Vladivostoku, kam vyrazil na vojenské cvičení Vostok-2022.
Zatímco Putin obdivoval dravé ptáky, Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě, která slaví úspěchy, postupují hlavně v Rusy okupované Chersonské oblasti. Rusko nadále vydírá Evropu tím, že utahuje plynové kohoutky, evropské státy se tak potýkají s rostoucími cenami energií a zároveň se snaží přijít s alternativami, které vydrží nejen tuto zimu.
Putinova zmizení z veřejnosti
Ruský prezident v minulosti, ale i nyní, několikrát zmizel z veřejného života, tato jeho absence živí zvěsti o nahnutém zdraví a spekulace o lékařských zákrocích. První takovou instancí byl listopad 2012, kdy Kreml narychlo rušil Putinovy pracovní a zahraniční cesty a záběry z jednání byly předem předtočené. Další absence přišla v březnu 2015, kdy Putin zmizel na 10 dní, Kreml využil stejnou taktiku a publikoval předem připravené snímky a videa.
Krátká nepřítomnost se opakovala v srpnu 2017, kdy se na týden prezident stáhl do ústraní. Překvapivě zmizel i při volební kampani v únoru 2018, zprávy o špatném zdraví tehdy mírnil jeho mluvčí Dmitrij Peskov tím, že Putin má „obyčejnou“ rýmu. Naposledy se na delší dobu stáhl prezident v září 2021, kdy byl více než 2 týdny v samoizolaci a komunikoval pouze přes videokonference.
Analytici poukázali na to, že v průběhu jeho vlády mohlo dojít k mnoha absencím, zvláště jestli je Kreml zvyklý používat předtočená videa.
Parkinsonova choroba?
Novináři se obrací na lékaře i politology s nadějí, že vnesou trochu světla do situace a vysvětlí, co se děje s Putinem. Lékaři podotýkají, že bez vyšetření nemohou diagnostikovat, pouze odhadovat, politologové zase upozorňují na to, že nejsou lékaři. Nicméně oba typy specialistů se zaměřily na Putinovu charakteristickou „pistolnickou chůzi“. Léta se poukazovalo na to, že je důsledkem výcviku u KGB. V posledních letech je ale víc a víc patrnější.
Nelze si nevšimnout asymetrického pohybu rukou při jeho chůzi. Pravou rukou si Putin při pohybu téměř nepomáhá, zde se lékaři shodují – taková asymetrie je klasickou manifestací Parkinsonovy choroby a „může se projevit u klinicky intaktních subjektů s predispozicí k pozdějšímu rozvoji onemocnění, uvádí odborný časopis British Medical Journal.
Německý kancléř Merz na středu svolal virtuální schůzku, na níž chce jednat s Trumpem, Zelenským a evropskými lídry o chystaném summitu Trump-Putin
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
