Muž, který odmítl zběhnout k Rusům: Jsou horší než nacisti, protiofenziva sklízí úspěchy, Ukrajinu osvobodíme
Poslední dobou se mluví hlavně o ukrajinské protiofenzivě a snaze získat nazpět Rusy okupovaný Cherson. Jak ale protiútok vypadá? A přináší vůbec nějaké úspěchy? Pro stanici Sky News současný postup komentoval šéf vojenské správy v Kryvém Rihu v Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul. Tedy muž, který dostal den po invazi nabídku od Rusů k přeběhnutí, ale odmítl. „Odpověděl jsem vulgárně,“ vzpomínal pro NY Times. Stejně jako poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč má nyní střízlivý pohled, připustil však, že „jistých vítězství“ už protiofenziva dosáhla. Arestovyč varoval, že se nedá očekávat rychlé vítězství.
Vilkul vystoupil krátce po Zelenského oznámení, že ukrajinské jednotky zaútočily na pozice Rusů na jižní i východní frontě. Dodal, že si je naprosto jist, že Ukrajina „bude osvobozena“. Zdůraznil, že nemůže podávat informace o probíhající operaci. Prozradil však, že protiofenzivní tažení šlo i z jeho města Kryvyj Rih.
Jedním z cílů protiakce je beze sporu osvobození okupovaného Chersonu. „Operace mají jisté úspěchu, ale myslím si, že všichni musí počkat do doby, než budou zveřejněny oficiální informace,“ prohlásil. Kryvyj Rih označil za klíčové místo protiofenzivní operace.
„Každý útok vedený za účelem osvobození našeho teritoria je velmi důležitý, věřím, že celá Ukrajina bude osvobozena,“ reagoval na dotaz důležitosti protiofentivy.
Vilkul: Horší než nacisti
I když Vilkul mluvil o různých úspěších ukrajinského tažení, ruské ministerstvo obrany popírá, že by ruské jednotky utrpěly nějaké porážky. Vilkul, stejně jako další ukrajinští představitelé, vyzdvihl důležitost zbraní, které Ukrajině poskytuje Západ.
„Rád bych poděkoval všem našim západním partnerům za jejich pomoc a rád bych poznamenal, že pro naše vítězství potřebujeme zbraně, zbraně a jenom zbraně. To je naše hlavní zpráva,“ prohlásil.
„Rád bych vám také připomněl, že i když bojujeme primárně za naši vlast, bojujeme vlastně za společné evropské hodnoty, vlastně za hodnoty celosvětové. Lidé by neměli podlehávat ruské propagandě a vydírání. Rusko je okupantem a agresorem, jehož chování je horší než chování nacistů za druhé světové války. Zlo by mělo být potrestáno,“ zakončil Vilkul.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
