„Situace je velmi špatná.“ Ministři obrany EU se v Praze shodli na potřebě výcviku pro Ukrajince
Nejdůležitějším tématem neformálního zasedání ministrů obrany členských zemí Evropské unie v Praze je ruská agrese na Ukrajině. Ministři obrany zemí EU se v Praze shodli na potřebě připravit ustavení výcvikové mise pro ukrajinské vojáky. Po dnešním neformálním jednání ministrů obrany EU v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků.
Borrell po jednání unijních ministrů řekl, že EU potřebuje posílit své obranné kapacity i praktickou podporu Ukrajiny, aby Ukrajinci mohli i nadále bojovat proti ruskému agresorovi. Ministři se podle něj jednomyslně shodli na tom, že je EU jednotná v podpoře Ukrajiny. „Členské státy jsou i nadále připraveny poskytovat podporu tak dlouho, jak to bude zapotřebí,“ řekl.
Odmítl, že by evropská podpora v dodávkách zbraní na Ukrajinu klesala, čísla podle něj naopak svědčí o opaku. Zdůraznil také potřebu podpory v oblasti výcviku. Řekl, že všechny členské státy se jasně shodly na tom, že budou spuštěny kroky vedoucí k definování parametrů, aby bylo možno odstartovat výcvikovou misi. Dodal, že EU musí jednat rychle a vycházet z potřeb ukrajinských ozbrojených sil. Mnoho podrobnosti k podobě mise nesdělil. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, který se zasedání účastnil on-line, unijním ministrům na jednání představil seznam výcvikových aktivit, které Ukrajina potřebuje.
Ministři mluvili i o globálních dopadech ruské invaze na Ukrajinu. Borrell zkritizoval přístup Ruska k oblasti potravinových dodávek, ze kterých podle něj činí své rukojmí. Ocenil, že funguje dohoda o vývozu obilovin z Ukrajiny přes Černé moře. Dále rozebírali i posílení obranných průmyslových kapacit na co nejvyšší úroveň. Borrell poznamenal, že to samozřejmě bude znamenat navýšení výdajů. EU chce také koordinovat doplňování zásob zbraní jednotlivých zemí.
Borrell poznamenal, že bezpečnostní otázky řešené na ministeriádě se netýkaly pouze Ukrajiny. Poukázal na působení ruských ozbrojenců z tzv. Wagnerovy armády v Mali nebo Středoafrické republice, které podle něj vedlo k porušování lidských práv, rabování zdrojů a další destabilizaci zemí. Řekl, že ruští žoldáci představují přímou hrozbu pro lidi, kteří žijí v těchto zemích. Zmínil také situaci v zemích západního Balkánu.
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poukázala na spojitost situace v zemích Sahelu a války na Ukrajině. „To že v oblasti Sahelu působí Putinovi vojáci, kteří si říkají Wagners group, to už víme dlouhou dobu, nechceme jim vyklidit pole. Máme za to, že je zapotřebí v té oblasti Sahelu dál působit, rozhodně nestahovat naše vojáky a neutíkat z boje,“ řekla. Je podle ní potřeba se snažit o stabilizaci situace. Česká armáda v současné době velí unijní výcvikové misi v Mali. Některé členské země uvažují o stažení svých vojáků ze země právě kvůli příklonu vojenské junty k Rusku.
Ministři obrany do Prahy přijeli v pondělí, kdy je čekalo neformální uvítání v Míčovně Pražského hradu. Hlavní část jednání byla naplánována na dnešní dopoledne a odpoledne. Klíčovým tématem, které se bude prolínat celým setkáním, je válka na Ukrajině a její dopady na bezpečnost členských zemí EU. Dále ministři projednají nedostatky v investicích EU do obrany.
Výcviková mise či výroba zbraní v členských zemích
Podle Borella se situace na Ukrajině od začátku ruské agrese nelepší, dokonce je „velmi špatná.“ I proto chtějí unijní ministři probrat ustavení výcvikové mise pro ukrajinské vojáky. „Tato myšlenka výcvikové mise je stará. Probírali jsme ji ještě před tím, než válka začala,“ uvedl Borell. Doufá, že na dnešním jednání jí ministři „dají zelenou“.
Podle finského ministra obrany Anttiho Kaikkonena je potřeba hledat inovativní cesty, jak Ukrajině pomoci. Výcvikovou misi považuje za jednu z nich. Podobně se vyjádřil i švédský ministr Peter Hultqvist, který připomněl i diskuse o možnosti výroby zbraní pro Ukrajinu na územích některých členských států. O zapojení do tohoto programu usiluje i Česko.
Podle irského ministra obrany Simona Coveneye budou dnes zástupci evropských zemí diskutovat o podrobnostech výcvikové mise, jak by měla fungovat a na území kterých států. Jako hostitelská země se již ústy slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě přihlásilo Slovensko. Coveney připomněl, že některé země ukrajinské vojáky na svém území trénují. Nejaktivnější jsou v této oblasti v Evropě Polsko a Velká Británie, která ale není členem EU.
Skeptický ke společné výcvikové misi Evropské unie je lucemburský ministr obrany François Bausch. Novinářům řekl, že je potřeba hledat nejrychlejší cestu pomoci Ukrajině. „Musíme reagovat rychle. A možná (výcviková mise) na základě Evropské unie není nejrychlejší cestou,“ poznamenal s odkazem na možné řešení na bilaterální úrovni. Zvolit by se podle něj měla nejlepší cesta pro Ukrajinu, aby mohla vyhrát válku.
Podle předsedy Vojenského výboru Evropské unie Roberta Briegera ministři obrany proberou další možnosti EU, jak reagovat na ukrajinskou válku. Evropská unie má podle něj na svém území značné vojenské kapacity, musí ale sladit úsilí. Harmonizovat musí i nakládání s rozpočtem tak, aby se výdaje na vojenskou pomoc nezdvojovaly a podpora byla levnější. Poznamenal také, že úspěch Ukrajiny ve válce bude záležet na evropské podpoře.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dodal, že se bude jednat i o dalších dodávkách vojenského vybavení pro napadenou zemi.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
