„Slabá Evropa může obtížně pomáhat Ukrajině.“ Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba jednal s Vystrčilem
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se dnes v Praze setkal s předsedy obou komor českého parlamentu. Hlavním tématem byla podle očekávání pokračující podpora Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Kuleba přijel do Prahy kvůli neformálnímu summitu ministrů zahraničí zemí EU, kteří se budou zabývat mimo jiné protiruskými sankcemi.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil Ukrajinu v polovině dubna, půldruhého měsíce pro ruském vpádu. Ukrajina podle šéfa horní komory bojuje proti ruské agresi za celý civilizovaný a svobodný svět. Je proto třeba ji podporovat nejen slovy, ale také činy, uvedl.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že Rusko se dopouští na Ukrajině státního terorismu. V dubnu dovezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty pro Ukrajinky z lidskoprávních organizací, které sbírají důkazy o ruských válečných zločinech.
Jak to bude s vízy pro Rusy?
Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou na neformálním summitu v Praze hledat kompromisní řešení ohledně omezení víz pro ruské turisty. Novinářům to před dnešním začátkem dvoudenního jednání řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Za klíčové má zachovat evropskou jednotu.
Ministři by se mohli shodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Platit by opatření mohlo zhruba od října, vyplývá z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU.
Ukrajinský parlament dnes většinou 273 hlasů dal zelenou prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby jmenoval Ruslana Kravčenka novým generálním prokurátorem. Funkce je neobsazená od loňského října - to odstoupil Andrij Kostin kvůli korupčnímu skandálu, kdy vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů v Chmelnycké oblasti zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni do války.
Pětatřicetiletý Kravčenko se loni stal šéfem daňové správy, dříve byl náčelníkem vojenské správy hlavního města a ještě dříve vojenským prokurátorem. Vystupoval jako žalobce v případu, ve kterém byl exprezident Viktor Janukovyč, který po svém svržení uprchl do Ruska, odsouzen za velezradu a napomáhání nepříteli při vedení války, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. Oznámil to dnes podle tiskových agentur tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR. „Předseda Kim Čong-un přijal rozhodnutí vyslat do Ruska 1000 ženistů, aby odminovali ruské území, a také 5000 vojenských stavbařů, aby obnovili poničené objekty infrastruktury,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. Uvedl také, že severokorejský vůdce a ruský prezident Vladimir Putin rozhodli o vybudování pomníku na počest severokorejských vojáků, kteří se zapojili do bojů s Ukrajinci. V rámci nynější návštěvy proto jednal o zřízení památníku a muzea v Pchjongjangu za ruské účasti.
„Zatímco svět hledí na Blízký východ, bombarduje Putin dál Ukrajinu,“ uvedlo německé ministerstvo zahraničí na síti X. Diplomacie je podle něj pro Vladimira Putina jen „pouhou kulisou“, což znovu dokázaly i noční útoky na Kyjev. „Putin nechce řešení, ale kapitulaci Ukrajiny. Zvýšíme na něj tlak,“ dodala německá diplomacie.
EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo či Francie, jsou ale proti. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který bude předsedat pražskému jednání, uvedl, že takové opatření by bylo příliš drastické. Vyzval k řešení, které by bylo selektivní.
„Vydali jsme návrh, který volá po zásadním omezení. Vnímáme, že to má určitou odezvu, vyvolalo to debatu. Nyní sbíráme reakce dalších evropských států,“ uvedl Lipavský. „Hledáme kompromisní řešení. Je potřeba být realista, pokud máme nějaký postoj Francie, Německa a dalších států. Je to o debatě,“ doplnil. „Klíčové je, abychom zachovali evropskou jednotu,“ dodal Lipavský.
Vystrčil: Ekonomickou válku s Ruskem nelze vyhrát bez podpory Ukrajiny
Překonání evropské energetické krize je podle předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila (ODS) propojeno s podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Vystrčil to dnes řekl novinářům po schůzce s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou.
„Jestli máme překonat evropskou energetickou krizi, tak musíme vytrvat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Vystrčil. Připomenul, že za energetickou krizí stojí agresivní vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Za důležité pokládá vrátit ceny energií na „rozumné hodnoty“, o což se Česko v rámci evropského bude na evropské úrovni zasazovat. „Vedeme ekonomickou válku s Ruskem a musíme dělat vše pro to, abychom ji vyhráli,“ řekl.
„Je potřeba snížit ceny elektrické energie a pokud možno i plynu v Evropě, a tím vytvořit podmínky, nebo nadále pokračovat ve stavu, který umožňuje podporovat Ukrajinu,“ uvedl Vystrčil. Kuleba podle něj pro to vyjádřil pochopení. „Slabá Evropa může obtížně pomáhat Ukrajině,“ dodal Vystrčil.
Tématem jednání bylo i pozastavení turistických víz v EU pro ruské občany, což Česko podporuje, doplnil předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý). Podle Kuleby mělo cestování ruských občanů do zemí EU nulový transformační efekt.
Pekarová: Usilujeme o ukončení vydávání turistických víz Rusům
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová s ministrem Kulebou podle svých slov hovořila především o stávající situaci na Ukrajině, mimo jiné i o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, ale především o současné pomoci, kterou Česká republika Ukrajině poskytuje. „Na dnešním setkání řekl, že přijel hlavně poděkovat za podporu nejen vládě, ale i české veřejnosti, občanům, jelikož si velice dobře uvědomuje, že řada Čechů přímo pomáhá ať už třeba uprchlíkům nebo třeba finanční podporou,“ uvedla bezprostředně po konci jednání Pekarová Adamová.
Zároveň projednali také sankce namířené proti Rusku a jejich rozšíření. Řeč došla například na ukončení vydávání evropských turistických víz Rusům, což prosazuje mimo jiných členských zemí EU i Česká republika.
V souvislosti s návštěvou předsedy Centrální tibetské administrativy Penpoy Ccheringa, která jednání s ministrem Kulebou předcházela, předsedkyně Sněmovny upozornila na stále trvající hrozbu ze strany Číny, které se podle jejího vyjádření hodí momentální situce, kdy se do centra pozornosti západních zemí dostal hlavně konflikt na Ukrajině.
