9°C
„Slabá Evropa může obtížně pomáhat Ukrajině.“ Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba jednal s Vystrčilem
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se dnes v Praze setkal s předsedy obou komor českého parlamentu. Hlavním tématem byla podle očekávání pokračující podpora Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Kuleba přijel do Prahy kvůli neformálnímu summitu ministrů zahraničí zemí EU, kteří se budou zabývat mimo jiné protiruskými sankcemi.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil Ukrajinu v polovině dubna, půldruhého měsíce pro ruském vpádu. Ukrajina podle šéfa horní komory bojuje proti ruské agresi za celý civilizovaný a svobodný svět. Je proto třeba ji podporovat nejen slovy, ale také činy, uvedl.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že Rusko se dopouští na Ukrajině státního terorismu. V dubnu dovezla na polsko-ukrajinskou hranici neprůstřelné vesty pro Ukrajinky z lidskoprávních organizací, které sbírají důkazy o ruských válečných zločinech.
Jak to bude s vízy pro Rusy?
Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou na neformálním summitu v Praze hledat kompromisní řešení ohledně omezení víz pro ruské turisty. Novinářům to před dnešním začátkem dvoudenního jednání řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Za klíčové má zachovat evropskou jednotu.
Ministři by se mohli shodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Platit by opatření mohlo zhruba od října, vyplývá z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU.
Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo či Francie, jsou ale proti. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který bude předsedat pražskému jednání, uvedl, že takové opatření by bylo příliš drastické. Vyzval k řešení, které by bylo selektivní.
„Vydali jsme návrh, který volá po zásadním omezení. Vnímáme, že to má určitou odezvu, vyvolalo to debatu. Nyní sbíráme reakce dalších evropských států,“ uvedl Lipavský. „Hledáme kompromisní řešení. Je potřeba být realista, pokud máme nějaký postoj Francie, Německa a dalších států. Je to o debatě,“ doplnil. „Klíčové je, abychom zachovali evropskou jednotu,“ dodal Lipavský.
Vystrčil: Ekonomickou válku s Ruskem nelze vyhrát bez podpory Ukrajiny
Překonání evropské energetické krize je podle předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila (ODS) propojeno s podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Vystrčil to dnes řekl novinářům po schůzce s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou.
„Jestli máme překonat evropskou energetickou krizi, tak musíme vytrvat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Vystrčil. Připomenul, že za energetickou krizí stojí agresivní vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Za důležité pokládá vrátit ceny energií na „rozumné hodnoty“, o což se Česko v rámci evropského bude na evropské úrovni zasazovat. „Vedeme ekonomickou válku s Ruskem a musíme dělat vše pro to, abychom ji vyhráli,“ řekl.
„Je potřeba snížit ceny elektrické energie a pokud možno i plynu v Evropě, a tím vytvořit podmínky, nebo nadále pokračovat ve stavu, který umožňuje podporovat Ukrajinu,“ uvedl Vystrčil. Kuleba podle něj pro to vyjádřil pochopení. „Slabá Evropa může obtížně pomáhat Ukrajině,“ dodal Vystrčil.
Tématem jednání bylo i pozastavení turistických víz v EU pro ruské občany, což Česko podporuje, doplnil předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý). Podle Kuleby mělo cestování ruských občanů do zemí EU nulový transformační efekt.
Pekarová: Usilujeme o ukončení vydávání turistických víz Rusům
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová s ministrem Kulebou podle svých slov hovořila především o stávající situaci na Ukrajině, mimo jiné i o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, ale především o současné pomoci, kterou Česká republika Ukrajině poskytuje. „Na dnešním setkání řekl, že přijel hlavně poděkovat za podporu nejen vládě, ale i české veřejnosti, občanům, jelikož si velice dobře uvědomuje, že řada Čechů přímo pomáhá ať už třeba uprchlíkům nebo třeba finanční podporou,“ uvedla bezprostředně po konci jednání Pekarová Adamová.
Zároveň projednali také sankce namířené proti Rusku a jejich rozšíření. Řeč došla například na ukončení vydávání evropských turistických víz Rusům, což prosazuje mimo jiných členských zemí EU i Česká republika.
V souvislosti s návštěvou předsedy Centrální tibetské administrativy Penpoy Ccheringa, která jednání s ministrem Kulebou předcházela, předsedkyně Sněmovny upozornila na stále trvající hrozbu ze strany Číny, které se podle jejího vyjádření hodí momentální situce, kdy se do centra pozornosti západních zemí dostal hlavně konflikt na Ukrajině.
